Lada Ručka

Jméno: Lada Ručka, lidé kolem ní jí říkají prostě „Laděno“.

Rasa: Člověk

Pohlaví: Žena

Věk: Laděna má ve skutečnosti 19 let, ale tím, že vypadá o dost let mladší, se věkem vlastně nemusí zabývat.

Náboženství: Vychována v církvi boha Solase, věřící v boha Solase. Ale dost si to interpretuje tak, jak se jí to vlastně hodí. 

Jazyky: Mluví lidsky, nic víc, nic méně. Laděna je totiž negramotná.

Povolání: Členka zlodějského cechu.

Popis postavy

Podoba

Lada Ručka je na pohled drobná modrooká blondýnka, který vypadá jako nevinný andílek. A s tím umí také velmi dobře pracovat, hlásek má totiž taky něžný jako princezna, celkové vzezření prvního pohledu tak působí jako bohem zapomenuté dítě ztracené v Alagaesijském davu. Je úplně maličká a drobná, takže se dokáže snadno prosmýknout kdejakou dírou v plotě nebo mezi párem silných, neohrabaných rukou. Má něco kolem pěti stop do výšky a může mít čtyřiceti kilo. Prsa jí sice také moc nevyrostla, ale to, co se na hrudi vyklubalo, si pevně svazuje obinadlem, aby nic nerušilo výjev malého děvčátka. Co ji naopak zrazuje, jsou ženské ruce s dlouhými prsty, které jsou jako stvořené pro vybírání cizích kapes. Právě podle rukou jde poznat, že možná není až tak malé děvčátko, za jaké se vydává. Blonďaté lokny si nožem vždy stříhá (spíše tedy pižlá nožem) tak nakrátko, aby jí nepřekážely při různých výpravách, ale zároveň ne tak moc krátce, aby jí to ubralo z jejího andělského vzhledu.

Styl oblékání

Laděna má dva typy oblečení. Oba pracovní. První pracovní je to oblečení, které je i na jejím obrázku – styl sirotek. Špinavá, zašlá košile, krátké plátěné kalhoty a bosé nohy. Dokonalý odraz nevinného sirotka zužovaného osudem.

Její druhé oblečení je „stejnokroj“ cechu zlodějů. Černé oblečení, které má součástí i šátek, kterým si všichni členové cechu zlodějů umějí obmotat obličej tak, že z něj jsou vidět jen oči. Toto oblečení je přiléhavé, ušité z pohodlného, pružného materiálu. Součástí jsou polstrované boty, které dovolují velmi tichý pohyb po jakémkoli povrchu. 

Vystupování

O její andělské masce už není třeba se zmiňovat. Co je ale zajímavé, je její pozice v cechu zlodějů. Patří totiž mezi esa svého oboru. V podsvětí tak má veliký respekt a to i přes svůj malý vzrůst. Říká se o ní, že je schopná stejně schopně, jako krást i vraždit, ale je jen málo těch, kteří toho byli svědkem. Kolem téhle osůbky se tak vznáší nenápadná aura záhadnosti. Lidé nezasvěcení o ní mluví jako o „fantomovi Bullridge“. V jejím rajónu je totiž známo, že tam řádí nějaký velice šikovný zlodějíček.

Povaha

Chování

Lada se chová na pohled velmi odměřeně. S moc lidmi nemluví, pokud to není nezbytně nutné, spíš jen proplouvá davem. Jak kdyby uměla být neviditelná. Když už mluví, mluví velice potichu, jakoby se i její hlas plížil po místnosti stejně zdatně, jako to umí ona sama. Nikdo z cechu zlodějů neví, co si o ní myslet, vědí jen to, že je velice schopná. Nikdo ji neviděl pít alkohol, ani se odvázat. Některé ostřílené jazyky tvrdí, že ji slyšeli nadávat v jazyce, kterému nikdo nerozumí.

Povahové vlastnosti

Pravdou je, že ovládá jazyk, který nic neznamená. Její herectví je na tak dobré úrovni, že používá změť zvuků podobající se vzdáleně urgalštině, kterou jednou kdesi zaslechla. Její tichost jí totiž dovoluje být velmi schopným pozorovatelem, který umí dobře naslouchat i dost tichému šepotu. Nemá pocit, že by byla schopná slitování, ale ještě nikoho nezabila, ani neokradla nikoho o poslední krajíc chleba. Ve skutečnosti si totiž nalhává, že je nelítostná a bez slitování. V srdci je dobrým člověkem.

Schopnosti a dovednosti

Bojové dovednosti

Boj s jednou dýkou - 3/7

Fyzická zdatnost - 3/7

Výdrž - 3/7

Boj se dvěma dýkami - 2/7

Boj beze zbraně - 1/7

Boj s jednoruční zbraní - 1/7

Boj s obouruční zbraní - 1/7

Zlodějské dovednosti

Plížení - 4/7

Lehký krok - 4/7

Vloupání - 3/7

Atletika - 3/7

Kapsářství - 3/7 

Ostatní dovednosti

Kresba - 3/7

Herectví - 3/7

Jízda na koni - 2/7

Vaření - 1/7

Čtení a psaní - 0/7

Historie

Narodila se Uru‘baenu v době, kdy její otec aktivně bojoval proti rebelům na východě. Narodila se čtvrtá v pořadí, takže byla dlouhou dobu rozmazlována na úkor ostatních sourozenců. Když jí bylo pět let, narodil se jí nejmladší bratr. Moc si z té doby nepamatuje, jen to, že táta do té doby ani jednou nepřišel domů. Tehdy jí to divné nebylo, dnes už ví, že ani ona není dcerou svého otce. Ona i její mladší bratr jsou bastardi, kterým to starší sourozenci v jejím zhruba v desátém roku života začali nekompromisně předhazovat.

Když jí bylo dvanáct, otec se vrátil. Podle očekávání byl rozzuřený, že ho žena podváděla a ji i mladšího bratra vyhnal z domu. Jednou týdně v noci se tajně přikrádali za matkou, která jim dávala vše, co potřebovali. Nějaké drobné peníze, jídlo a šaty po starších dětech. Ladě to vlastně ani nevadilo, sourozence nikdy neměla ve velké lásce a nemusela se nikomu zodpovídat. Mladší bratr trpěl víc jak ona, ale brzy si našel svou cestu – cestu k bohu Solasovi. Někdy po roce na ulici se ho v klášteře ujali a v budoucnu se z něj měl stát kněz. Lada byla ráda, že je o něj dobře postaráno, ale stejně tak byla ráda, že ho nemá na krku a může být opravdu svobodná a nezávislá na ostatních. Ráda spávala na střechách cizích domů, kde sledovala západ slunce k večeru a než usnula, tak i hvězdy.

Renty od matky trvaly pár let. Jednou ale Lada čekala na smluveném místě několik hodin, než se přihnal „otec“ s opaskem a s dost strašlivými nadávkami ji řezal hlava nehlava. Nijak jí to neublížilo, vlastně to už pár let čekala. A teď pochopila, že už se opravdu může spolehnout jen na sebe. Nakonec, stará byla už dost. Týž večer v noci se vplížila do toho stejného domu – věděla, že se tu v noci nezamyká – a pokradla tam dost peněz i jídla, aby byla schopná chvíli přežít. Neukradla všechno, nechtěla jim ublížit. Ale chtěla se i pomstít, potrestat je za jejich hříchy, které na ní napáchali.

Bylo to až příliš jednoduché. Na druhý den dům pozorovala skrytý v kupě dřeva a slyšela, jak matka pláče, „otec“ nadává a jak diskutují o tom, že to musela ukrást ona. Ale neměli jediný důkaz. Měla z toho zvláštní, škodolibou radost. I tak ale slyšela, jak se dohodli, že na ni nechají vypsat odměnu. To byl jasný pokyn, že by měla zmizet na nějakou dobu pryč. Lákal ji Burksang, ale pak se rozhodla pro Bullridge. V pouliční šeptandě totiž slyšela, že tam je zlodějům velice dobře. A ona věděla, že jde za svým osudem.

Někdy se vezla zespod vozu, někdy se schovala v potravinách a jiných barelech, někdy měďák zaplatila. Různými způsoby se ale nakonec dostala až do Bullridge, kde své umění začala šperkovat. Ukázalo se, že je na zlodějinu velmi talentovaná, navíc vypadala velice mladě a tak si mohla dovolit využívat svoji roztomilost i na žebrání. Noční fantom byl stvořen. Do cechu zlodějů se přidala, protože jí poskytují místo, kde může v klidu spát, dobré oblečení ke krádežím a sem tam se objeví i konkrétní úkoly, které mohou plnit, pokud mají zájem za nějaké lepší peníze. Do infrastruktury moc nevidí, ale to je tím, že není diplomat. Je prostě jen zlodějským esem, kterým se stala za roky tréninku nejen na vlastní pěst, ale i s jinými členy cechu zlodějů.

Rodina

Matka bydlí v Bullridge se svým manželem a třemi dětmi. Svého otce nezná, ale vzhledem k tomu, že matka má tmavé vlasy i oči, tak to bude zjevně nějaký modrooký blonďák z Uru’baenu. No a její mladší bratr je vysokým představeným v jednom z klášterů boha Solase. Laděna neví, který klášter to je a dokonce ani neví, jak vysoko se její bratr za ty roky dostal.

Majetek

Dvě sady oblečení – viz podoba – obyčejné „sirotčí“ a černý stejnokroj cechu zlodějů. Dále má váček na mince, nůžky, dvě obyčejné dýky u pasu a jeden malý nůž přivázaný nad kolenem pod volnými kalhotami sirotčího oblečení. Vlastní brašnu, ve které má hřeben a prázdné pergameny s uhlem – sice neumí psát, ani číst, ale když je potřeba něco přečíst, opíše si to a nechá někoho, ať jí to přečte. V brašně má i větší střep z nějakého zrcadla, který kdysi dávno našla v jednom domě, kde kradla. Dále mýdlo, několik náhradních kusů spodního prádla a především několik obvazů, kterým si zavazuje svá už tak malá prsa do dokonale plochého hrudníku. Brašna s věcmi často zůstává v cechovním rajónu, navzájem si zloději totiž nekradou, takže není bezpečnějšího místa. Tam na tom místě má i místo na spaní, tedy základní potřeby pro udržení tepla a pohodlí. I tak si ale nějaké peníze (zhruba dvě, tři zlatky) schovává zabalené do kůže v prázdné noře kousek za hranicemi města. Jen pro jistotu, kdyby musela ze vteřiny na vteřinu zmizet.

Kontakt a další postavy: Za tuto  postavu hraje adminka Islanzadí de Eamë. Dalšími postavami jsou Eragon Stínovrah, Reehime Yendiel, Blagden, Haldthin a Arnilian Ildrid.