Jméno: Alciellë Elenya

Rasa: Víla

Pohlaví: Žena

Datum narození: 1.Milovník, 3104

Náboženství: Její vírou je Gaartera, my bychom nyní řekli Matka příroda, magie Matky přírody, stvořitelky všeho živého. Víly se řídí přírodou a jejími cykly a zákonitostmi, vzešly z ní totiž nejpříměji a mají k ní nejblíže, a to jak fyzicky tak psychicky, ze všech ras. Uctívají tedy matku bohyni, řídí se kolem roku, tedy rovnodennostmi a významnými body v přerodu přírodních cyklů.

Jazyky: Rodný jazyk víl, díky části života ve vyhnanství ovládá obecnou řeč

Povolání: léčitelka, bylinkářka

Popis postavy (Podoba):

Alciellë je drobnějšího vzrůstu, její postava je ženská, křehká avšak ne vychrtlá. Má postavu ve tvaru přesýpacích hodin, vykrojený pas a pěkné boky a ňadra. Není ale zavalitá. Její chůze je ženská, tichá, jak se u víl stává, často se popisují jako lehkonohé, díky sepjetí s přírodou pokud chtějí, se ani lísteček nepohne když procházejí. Její tvář je vždy usměvavá, ač v jejích tmavě modrých očích, přirovnatelných k noční studánce, můžete vidět, že si pár věcí prožila. Má pěkně krojený nos a nejzajímavější na její tváři jsou asi nádherné plné rty, které při úsměvu odhalují dvě řady bělostných zubů. Jak jsem již psala úsměv je u ní běžně k vidění, snaží se být optimistická a ráda tuto náladu předává dál, takže zamračenou ji uvidíte spíše v soukromí a jen poskrovnu. Její vlasy jsou jako tekutý oheň, i když vzhledem k tomu, že je zemní víla by bylo možná přiléhavější je popsat takto: Mají barvu železité půdy. Ano, jsou zrzavé a nepoddajně se kroutí kolem její tváře jako pavézky korunu stromů ve větru. Na nosu má pár pih, ale nejsou nějak výrazné či dominantní. Oči jsou mandlového tvaru, rámované černými řasami, někdo je přirovnává k pohledu laně. Nevinné, čisté, přesto vědoucí. Vzhledem ke své rase se obléká do šatů, které jsou lehké, v pase často sepnuty nějakou sponou, provázkem či páskem. Barvy ladí s lesem, tedy od béžové, hnědé přes obligátní zelenou, až po slavnostnější bílou nebo blankytně modrou. Často a ráda chodí oblečená jen do rostlin, které umí vytvarovat do podoby provizorních šat. S botami se nerada obtěžuje, není-li třeba, tudíž nejčastěji ji uvidíte bosou, avšak ráda se zdobí přírodními šperky, což u víl není až tak běžné a tak na nožkách nosí pletené ozdoby s kamínky či dřevěnými korálky. Podobné pletenice si občas dává do vlasů, aby jí alespoň chvíli neplápolaly kolem hlavy bez ladu a skladu. Na krku nosí amulet, který je jedinou věcí, která jí zbyla po matce.

Charakter (Povaha):

Na první pohled se snad nikdy nestalo, aby Alciellë někdo popsal jako pochmurnou. Čiší z ní životní energie, chuť žít, smát se, radovat ze všeho kolem a předávat to dál. Miluje, když vílám kolem sebe spraví náladu, nebo povzbudí ducha. Bere to jako dar a také povinnost, když jí tento dar radosti byl dán do vínku. Vše se snaží vždy vidět z té lepší strany. Je statečná, ač vnitřně mívá strach dělat velké kroky, ale její odvaha, smysl pro spravedlnost a také přirozená a až někdy nezdravá zvědavost většinou tyto strachy převýší. Ráda poznává nové věci, tedy ráda se učí a to jak dovednostem, tak i vědomostem. V době ve vyhnanství byla známá jako čtenářka. Milovala staré i nové texty a ráda v nich poznávala kraje a obyčeje, které osobně nemohla navštívit, či se s nimi setkat. Totéž platí o jejích dovednostech, nejraději by uměla vše, od šití šat přes výrobu mečů až po stavění obydlí, samozřejmě to není možné ale je zručná a v ručních pracích vyniká. Ráda šije, vyšívá a zdobí. Co je ale její největší vášní a snad i vrozenou kvalitou je láska k rostlinám. Umí poznávat snad všechny druhy rostlin Alagaesië. Zná jejich účinky a umí míchat lektvary, hojivé, či jinak prospěšné. Samozřejmě zná i jedy ale jen jako součást toho aby se jim vyhnula, nikdy u ní nehledejte vyhovění požadavku na tvorbu jedu. K cizím lidem je ostražitá, ale pokud se k ní chováte hezky bohudík, či bohužel není těžké tuto ostražitost prolomit a získat její důvěru a pomoc. Je přátelská, otevřená (někdy až příliš), upřímná a nenávidí lež, či podvody. Jedná vždy přímě, protože to je pro ni jediná správná cesta, které věří. Samozřejmě dovede být i diplomatka, ale vzhledem k její ohnivé povaze je to pro ni náročné a musí se hodně hlídat aby neřekla něco nepatřičného a příliš jak se říká od srdce. Za co se stydí a snaží se to potlačovat je roztěkanost a impulsivnost, občas má tendenci jednat rychleji než myslet a tak se jako mladší dostávala do nepříjemných situací více než je zdrávo, na druhou stranu se měla mnoho šancí poučit a vzít si z těch zkušeností ponaučení. Vzhledem k  jejímu věku není sice moudrá kmetka, ale zažila dost, aby se naučila vyhodnocovat situace a tak své horší vlastnosti více či méně úspěšně dovede korigovat do patřičných mezí.

Historie:

   Alciellë se narodila ve špatný čas na špatném místě. Nebo..záleží z jakého pohledu to berete, měla velké štěstí, o to větší, že sama přežila když téměř celá její rodina byla vyvražděna. Připomíná vám její rok narození něco? 3104 ano, byl to rok kdy vzala Avenruee právo do vlastních rukou a nechala zničit a vyplenit palác královny Moanen, vyhladili téměř celý rok Noema. Mělo se za to, že neštěstí přežil jen Moanenin syn s rodinou, nicméně měli s sebou ještě jedno dítko. To dítko byla Alciellë. Malá dcerka Moanen, o jejíž existenci široká veřejnost nevěděla. Vílí věštkyně Moanen předpověděla hrozící nebezpečí a promluvila o dítěti, které bude hodné trůnu, Moanen v té době byla těhotná a rozhodla se, za každou cenu dítko ochránit, i za cenu, že nebude známo. Ať na pověry, předpovědi a zaklínání věříte, nebo ne, faktem zůstalo, že Alciellë přežila díky tomu, že o ní plenitelé neměli ani tušení. Nechali dítko, které měli za nepodstatné být a jeho bratr jej vzal, když utíkali ze Zlé noci do temnoty. Dítě si ale nenechal, s dopisem jej předal k výchově věrné služebnici Moanen, které věřila nadevše, a to i tak aby ji zasvětila do tohoto tajemství. Rodina nerušeně sledovala jak malá Alciellë roste, navštěvovala ji ale trvala na tom aby byla vychována prostě a nenápadně, byla by ohrožená likvidací , stejně jako její starší bratr s rodinou. Žila tedy celé dětství ve vyhnanství v rodině své opatrovatelky, naučili ji vše co je třeba, čtení, psaní, díky životu mimo víly tak ovládla obecnou řeč ale i tu rodnou, kterou ji učila její opatrovatelka. Jinak žila jako prosté dítě na venkově, které  si užívalo radostí i strastí každodenního života, jen těch odřenin bylo méně neboť jako víla byla hbitější, ale naopak díky tomu, že žila s lidmi, je na vílu neohrabanější a zbrklejší, převzala totiž chování lidí, kteří spěchají, nemají tolik času jako víly, takže je její povaha a chování kombinací jejího původu a výchovy spolu s prostředím, ve kterém vyrůstala. O svém původu se dozvěděla mladá Alciellë až když jí bylo 20 let. Samozřejmě věděla, že je vílou, neboť křídla a její schopnosti se skrýt nedaly, ale o tom, čí je dcerou. Byla z toho vytržení neboť vyprávění o vílím světě a jejich rodišti ji vždy fascinovalo, chtěla se tam podívat a celou dobu něco hledala uvnitř sebe, kousek skládačky, který by zapadl. Tím kouskem byl její původ. V té době se rozhodla vrátit se do domoviny a také tak udělala se svou věrnou opatrovatelkou. Podařilo se jí usídlit na okraji vílího území a žít jako farmářka, poznávala tak mentalitu svého lidu a její láska k nim rostla každým rokem. Nikdy neuvažovala o tom, že by se snad dožadovala svého práva na trůn. Už protože vedení bylo zodpovědné a staralo se o vílí říši v dobré víře. Vše se ale změnilo poslední roky. Elfové, kteří konečně dali chvíli pokoj vílímu světu se pro změnu začali bít mezi sebou. Což by vílám bylo jedno, nebo k radosti, nicméně to by nesmělo ovlivňovat jejich milovaný les a obydlí. Současná panovnice Airis by byla jistě díky postoji k Avenruee za normálních okolností Alciellina spojenkyně, nicméně díky pasivitě se stává na hranicích Antharry čím dál více potyček. Lid trpí díky plundrování a začíná se bouřit. Když při jednom ze soubojů na okraji vílího království zemře Alcina opatrovatelka, rozhodne se jednat proti ignoranci současné vlády a vydá se do hlavního města vznést nárok na trůn.

Schopnosti:

   Jak jsem se již zmínila Alci, jak jí s láskou říkávala opatrovatelka Niniel, je velmi schopná bylinkářka a tvůrkyně lektvarů. Rozumí si velmi dobře s rostlinami a její magie pochází z magie země. Je tedy zemní vílou. Dokáže v přítomnosti přírody urychlit růst rostlin a určit kam nebo do jakého tvaru porostou. Dovede jako ostatní víly splývat se stromy a telepaticky se spojuje se zvířaty. Umí číst a psát, vyšívat a farmařit, díky tomu v jakém prostředí vyrůstala. Spíše než bojovnicí je diplomatkou, umění rétoriky ji učil její bratr, v době, kdy ještě netušila kým je nebo k čemu by jí to bylo dobré. Má ráda umění, ale ne jako tvůrce, obdivuje malování, sochařství a sama umí "jen" velmi krásně zpívat.

Bylinkářství (poznávání rostlin, jejich schopností a tvorba léků či lektvarů): 5/7

Čtení a psaní: 3/7

Domácí práce (vaření, vyšívání, péče o domácnost): 3/7

Farmaření (péče o plodiny): 3/7

Rétorika: 4/7

Boj se zbraněmi: 0/7

Přírodní magie:

Novicka Metamorfní magie - neprošla zatím rituálem, tedy neumí se v nic změnit

Učeň Elementární magie - ovládá zemi výše popsáno

Učeň psychické magie - dorozumívání se se zvířaty viz výše

Mistr Vitální magie - poznávání účinků rostlin, tvorba silných lektvarů

Cíl: Stezka

Rodina:

 Je dcerou Moanen, zavražděné královny víl.

Majetek:

Za nejcennější považuje amulet, který zdědila po matce. Vlastní chladnokrevného koně, kterého měly s Niniel jako pracovního na pole a na tahání. Jejich farma shořela, tedy ošacení a dalšího majetku jí příliš nezbylo. Cestuje tedy se svým koněm, zlatkami v měšci a s glejtem podepsaným královnou Moanen, prokazující její původ.

Kontakt: AlcielleBaggins@seznam.cz