"Veteš U Zlomenné hole"

*Pokud chvilku hloubáš po tržnici a poptáváš se po věcích, které by se spíše mohli hodit nějakému dobrodruhovi, či snad na věci, které bývají jakkoli podivné, tak tě lidé ihned s krátkou větou nasměrují k starému zapadlému krámu. Krámek je vyrobený z kvalitního borového dřeva, dřevo je stářím opotřebené a ztmavlé. V mnoha místech je dřevo nahraděno sklem a to tvoří tak jakési vytrýny, které snad dříve měli lákat zákazníky, nyní jsou však zataženy starodávnými, dřívě královsky červenými závěsy. Nad vchodem do této budovi se houpe vývěsný štít

"Veteš u zlomenné hole". Dovnitř se dá nyní vejít jen po sedmi rozvrzaných schůdcích a skrze kdysi ozdobně kované prastaré dveře, nezbývá než vejít a zjistit co je na místních

povídačkách pravdy...*

*Když vejdeš dovnitř, tak tvůj pohled upoutá množství přeplněných polic, naplněných všemožnými věcmi. Počínaje lanem až po obyčejné oblečení. Na zboží se pomalinku usazuje prach. Přesto tvůj zrak neopsáhne všechno, panuje zde přítmí, které osvětluje jenm pár svící postavených na pultu, kde na vysokém stole sedí ta znepokojivá postava - Hokynář. Je to podivně vyhlížející muž zahalený do prastaré šedivé kutny, která zakrývá většinu toho co má pod ní. Přesto když se rychleji pohne, tak mohou pečlivější oči zachytit odlesk světla na pečlivě nabroušené ocely v opotřebené pochvě. Opírá se o podivně vyhlížející vycházkovou hůl, která bude pravděpodobně z kovu podobnému bronzu. Tato hůlka by se mohla snadno stát i zbraní na obranu hokynářova majetku, nikdo tohoto podivného muže s neustále oblečeným kloboukem, či snad čapkou podivných tvarů nenazve jinak.*

*Bezvýrazným pohledem se na tebe podívá a pokývne ti aby si přišel blíž podívat se na jeho zboží.* Vybírej pečlivě... *Řekne a vrátí se k pokuřování z dlouhé, krásně vyřezávané fajky. Pohled upře někam do koutů svého obchodu a potichu dodá.* Sem dnes už moc lidí nechodí. *Potom jako by se probral, prohlédne si tě lépe a ten pohled ti připomíná psa který ožil při představě, že vyrazí na dlouhou procházku.* Tak co to bude? *Zeptá se rychle, jako když bičem uhodí.* Stojíš o nové oblečení, či to bude snad něco co ti posvítí v nejhlubší noci? *Zeptá se rychle a na nic nečeká a pokračuje dál.* Nebo to bude něco speciálnějšího? *S vychytralým obličejem, vyzařujícím ochotu čeká na tvé požadavky, připravený se handrkovat o každý měďák.*