KNURLAN

Trpaslíci - národ pod horami

Jejich nespoutanost a divokost, která prosakovala z každičkého kamene, se nepodařilo svázat nikomu. Až na malý národ, který žije skryt, zapomenut v samotném srdci hor. Pouze trpaslíci byli jediní, kteří dokázali v nehostinných horách přežít.Legendy z celé Alagaesie se odjakživa upínaly k nebetyčným horám na jihovýchodě této rozlehlé země. Byly považovány za sídla bohů, za neprostupnou bariéru a živoucí úkaz přírody.

Charakteristika rasy

Trpaslíci jsou humanoidní rasa malého vzrůstu, zato velmi mohutně a rozložitě stavěné postavy. Pokud jejich velikost převedeme na čísla, setkáme se s trpaslíky, kteří měří obvykle něco kolem 1,30 – 1,40 metru na výšku a zhruba 0,80 – 1 metr na šířku.

Na rozdíl od lidí mají široké a mohutné kosti, na které se upíná množství šlach a svalů. To se odráží i na jejich vzhledu a samozřejmě na fyzické kondici. Na první pohled vidíme rozdíl například v jejich obličeji. Široké a mohutné čelisti, nízká čela, široké a mohutné lícní kosti a vystupující nadočnicové oblouky, široký kořen nosu.

Známi jsou trpaslíci hlavně díky svým bohatým plnovousům a kšticím. I mladí trpaslíci nosí plnovous. Trpaslíci mají úzký rozsah barev pokryvu svého těla. Jsou to zpravidla tmavé odstíny hnědé a černé v menší míře se pak jedná o ohnivě rudé, či ryšavé vousy a vlasy. Blonďatých trpaslíků je velmi málo a jedná se spíše vzácné případy. Stejně jako vousy je i barva očí z pravidla hnědá, méně často pak zelená.

Trpaslík bez vousů je považován za vyvržence a většinou tento čin značí trpaslíka, který ztratil svou hrdost. Zpravidla jde o z komunity vyloučené trpaslíky, vrahy, zloděje, či zrádce.

Trpaslíci jsou již od přírody silnější, než většina humanoidů, až na urgaly, kteří však k síle přičítají i svůj vzrůst. Je to právě mohutná tělní stavba, které trpaslíci vděčí za pověst neúnavných bojovníků a pracantů. Na rozdíl od člověka mají trpaslíci i velmi malou tendenci k tloustnutí.

Ačkoli přes svou mohutnost se zdá, že by trpaslíci neměli být příliš nadaní k pohybu, zdání může klamat. Trpaslíci jsou od přírody výbornými běžci a dokáží být zákeřně hbití, pokud na to člověk není připraven. Do ladnosti pohybu elfů má však jejich pohyb daleko. Mají však vlohy na velmi jemnou motoriku, což je vzhledem k jejich tělesným proporcím, velmi zvláštní fakt. 

Pyšní se k tomu ale daleko vyšší přirozenou výdrží, než je tomu například u člověka.

Trpaslíci se dožívají maximálně 500 let, přičemž do padesáti let trvá mládí, od 50 do 400 trvá dospělost a od 400 let výše považujeme trpaslíky za starce. 

Jazyk

Trpasličí jazyk je kapitolou sám pro sebe. Nevychází totiž z žádného známého jazyka v Alagaesii. Tvrdí se a to dokonce i mezi jezdci, že ovládnout trpasličí jazyk může být někdy těžší než samotný Starověký jazyk.

Trpasličí jazyk by se dal přirovnat ke starým germánským jazykům, které známe z našeho světa. Je velmi tvrdý, výrazově chudý a plný velikým množstvím ustálených slovních spojení. Slova jsou v mnoha případě nevyslovitelnou změtí souhlásek. Pravdou je, že mezi lidmi se najde jen zlomek těch, kteří jsou v trpaslicině schopni mluvit a co se týče překladatelů, jde zpravidla o trpaslíky, kteří se naučili mluvit lidskými dialekty.

Co se týče písma, je trpasličí písmo velice důležité. Runy se chovají podobně jako lidské písmo. Nejde tudíž o žádné glyfy, kde by jednotlivý znak vyjadřoval celé slovo.

Trpaslíci považují jakýkoli psaný projev za svatost. Pro trpaslíky tudíž vyjadřuje písmo něco velmi důležitého. Žádný z trpaslíků by nebyl schopen zničit runové znaky nad vchody domů, či na skalách v horách, či dokonce spálit knihu či pergamen. Cokoli co je napsáno má svou hodnotu a smysl a musí to být uchováno.

Není tedy divu, že celé čtvrti trpasličích měst mají zdi, sloupy či snad dokonce stropy podzemních síní zdobeny svazky trpasličích run.

Trpaslíci – magie

Trpaslíci nejsou příliš nadáni naučit se magii Starověkého jazyka. Z části proto, že se nesnesou příliš dobře s elfy a nesnášenlivost mezi těmito přervává již od doby, co první elfové připluli do Alagaesie, ale taktéž proto, že jejich magické nitro je značně potlačeno. Najít trpasličího mága ve všeobecném slova smyslu je velmi težké. Těch několik vyvolených, kteří dokáží takovou magii provozovat většinou slouží svým grimsborithn jako poradci. Soustředí se tak ponejvíce na pronikání do mysli.

Trpaslíci si však vytvořili vlastní způsob magie, který se od té klasické značně liší. A to jak možným užitím, tak samotnými účinky a vlastnostmi.

Trpasličí magie nevyužívá energii sesilatele (osoby, která magii uplatňuje), ale energii, předmětu, nebo lépe energii okolí. Po vyprchání této energie kouzlo ztrácí svůj efekt a předmět, který kouzlo živil, se rozpadá. (Stav obdobný stavu, při kterém kouzelník vypotřebuje svoji tělesnou energii = smrt)

Podstata magie závisí na znacích – runách, které jsou naprosto totožné s těmi, které se normálně vyskytují všude v trpasličích městech. Jediný rozdíl je způsob, jakým se písmo použije. Při sesílaní totiž závisí na třech faktorech.

Na písmu, respektive slovu či slovech, které se použijí.

Dále na tvaru, do kterého se runy vepisují (spirály, hvězdy, geometrické obrazce)

A na materiálu, který je použit k tvorbě písma – živení kouzla.

Sesilatel tudíž není limitován svou tělesnou energií, ale počtem, předmětů, ze kterých je schopen kouzlo utvořit. Jako příklad můžeme uvést orientační runy. Jedná se o kamenná uskupení blízko důležitých cest či stezek, která jsou živeny většinou z podstaty okolního prostředí. Je tudíž extrémně náročné je vytvořit, zvláště proto, že jsou velmi trvanlivé a mohou fungovat i několik století. Tyto orientační runy na důležitých místech rozptylují mlhu i oblaka a navádějí tak poutníky na správnou cestu.

Krom takovýchto run však existují i daleko krátkodobější „kouzla“, ovšem i silnější. V trpasličích legendách jsou známý případy ohnivých pastí, či znaků, které prozradily protivníka a oznámily tak obráncům jejich polohu.

Jako krátkodobé kouzla se používají energeticky slabé materiály. Kameny, naplaveniny, úlomky dřeva, větve. Kouzla vytvořená z těchto materiálů mohou sloužit například lovcům při lákání zvěře, rychlé orientaci, či rozdělávání ohně (jiskry etc.).

Oproti tomu materiály, jako jsou živé rostliny, drahé kameny, či krev, poskytují dostatečnou energii, aby kouzlo živily buďto velmi dlouho, anebo vyvolaly velmi silné kouzlo. (Vzpomeňte si na ochranné háje, které měli třeba Keltové, runová magie souvisí s uskupením stromů, které jsou ozdobeny runovým písmem.)

Legendy praví, že těmito runovými znaky jsou chráněny například vchody do jeskyní, proti nalezení, či celá města jako obrana, před útočníky. Pravdou však je, že tato stará a velmi podstatná schopnost trpasličího lidu upadá v zapomnění a dnes ji je schopno používat jen velmi málo trpaslíků.

Trpaslíci jsou taktéž velmi uzavřená společnost, důležité je zmínit fakt, že trpaslíci se zásadně nekříží, mezi trpaslíky rovněž panuje mírný odpor k ostatním rasám, možná pro to, jak se k ním všechny ostatní rasy za celou dobu jejich existence chovaly.

Trpaslíci – znalosti

Trpasličí rasa je známa svou dovedností ve všech řemeslných směrech. Z jejich dílen vychází pouze ty nejkvalitnější výrobky. Během let se trpaslíci naučili využívat k usnadnění práce sílu živlů a vznikly tak první hamry i složité dopravní soustavy umožňující vyzvedávat vytěžený materiál na povrch snáze.

Málokterý knurla inklinuje ke studiu živých věcí, ovšem kámen a kov prozkoumali učenci tohoto národa za ta léta dokonale. Málokdy se tak k výrobě nástrojů, zbraní, či jen obyčejných hřebíků používá čistý kov. Většinou se jedná o slitiny jejichž vlastnosti jsou mnohem vhodnější pro dané vyzužití. Mechanika, chemie, fyzika i matematika jsou věci dobře známé.

Trpaslíci ačkoliv se mohou zdát hrubí a divocí jsou velcí milovníci umění. Jejich knihovny přetékají svazky s básněmi i epickými písněmi o skutcích legendárních bojovníků. Náboženství hraje v životě každého trpaslíka velikou roli. Každý den se modlí k bohům, před prací prosí o požehnání. Je tedy přirozená, že mnoho největších literárních děl se věnuje právě tomuto tématu. Ať již se jedná o vznik světa či píseň na počest Helzvoga.

Trpaslíci – společnost

Trpasličí společnost je velice komplikovaná. Nefungují v ní totiž jenom jednotlivé vrstvy, jaké známe třeba u lidí a to nižší, střední a vyšší třída (šlechta), ale ještě zvláštní klanový systém.

Jednotlivé klany se od sebe liší znaky. Můžeme říct, že jde o obdobu šlechtických rodů, tyto, ale mají daleko delší trvání. Můžeme tudíž říct, že každý z trpaslíků patří do některého z rodů/klanů/rodin, který se vyznačuje některým společným znakem. Tyto klany posléze vládnou celým městům, nebo jednotlivým odvětvím trhu, ve kterém vynikají. Pozor! To neznamená, že například klan Ingeitum je složen pouze z kovářů, znamená, že spousta rodin se tímto odvětvím živí a v tomto odvětví dominují, mimo to je zde ale i spousta jiných trpaslíků, dělníků, farmářů, či válečníků.

V současných Beorských horách je hned několik klanů, které se orientují jak politicky, tak i zaměřením na určité odvětví trhu. Jsou to:

Dûrgrimst Ingeitum - nejlepší kovotepci pod horami

Dûrgrimst Vrenshrrgn - zuřivý a silní válečníci

 Dûrgrimst Gedthrall - řemeslníci jejichž mistrovství s kamenem je všem známo

Dûrgrimst Feldûnost - farmáři a pastevci na povrchu Hor

Dûrgrimst Nagra - bojovníci a stavitelé

Dûrgrimst Fanghur - lovci a pastevci

Dûrgrimst Ebardac - učenci a alchymisté

Dûrgrimst Ragni Hefthyn - hraničníci a obchodníci na řece Ragni

Dûrgrimst Quan - kněží a učenci

Dûrgrimst Ledwonnû - zlatníci a mechanici

Dûrgrimst Az Sweldn rak Anhûin - válečníci a zemědělci

Dûrgrimst Knurlcarathn - stavitelé a architekti

Dûrgrimst Urzhad - válečníci a lovci