Nurtihâ Rukgon

VĚK: přes 348 let

RASA: knurla (trpaslík)

POHLAVÍ: ženské

KLAN: dûrgrimst Ledwonnû

NÁBOŽENSTVÍ:

Jako každý správný trpaslík i Nurtihâ uctívá své trpasličí bohy. Neexistuje jediná možnost, aby svá božstva popřela, jelikož to by musela popřít i sebe sama a svého ducha. Tato trpasličí dívka se klaní především Helzvogovi, u kterého by se po své smrti ráda jednou ocitala. Zároveň jí ale její povaha nedovoluje jinak, než aby si v úctě udržovala i boha Ingeitora. Věčného Helzvogova rivala, ale zároveň boha všech válek a všech srcí, ve kterých plane neuhasitelný žár. Za svůj život byla nucena uctívat i Kruhna, ale pro ní modlitby v něj byly jen nezbytnou nutností a raději se v mysli upínala vždy ke svým vyvoleným a děkovala jim za každou minutu, kdy na tom hrozném místě vydržela.

JAZYKY:

Nurtihâ si možná právě proto, že je trpaslice dosti zakládala na vzdělání. A během svých cest se rozhodně snažila ve znalosti cizích jazyků zdokonalit. A tak se stalo, že kromě trpasličího jazyka, zvládá mluvit plynně i lidským jazykem, jehož základům byla učena už i v klášteře, přestože v něm nezapře trpasličí výslovnost. Druhý jazyk, který se snaží stále naučit, je starověký. Přesto tam ale její ochota jím mluvit dosti polevuje, a tak se omezuje na základní fráze a zbytek? No možná snad časem... možná...

POVOLÁNÍ:

Tato dívka se narodila do klanu, oplývajícím vytříbenou zručností a smyslem pro detail. Nebylo tudíž divu, že i ona byla učena umění šperkařství, které sice nebylo špatné a bylo hezké vidět výsledky své práce, ale nesplňovalo to její očekávání. Rutinní práce jí ubíjela, a tak jak už to bývá, šperky pozbývaly pro její oči svého lesku.

Díky tomu, že Nurtihin otec, Rukgon, byl jedním z Pánů domu a měl vlivné postavení, mohl si, na přání své dcery, dovolit jí poslat ke kněžím, aby jí dále vzdělávali a vedli do tajů trpasličích run a jejich moci. Bylo to pro ní velice tvrdé období, jelikož se musela velice hlídat a ovládat, zvláště kvůli své povaze. Přesto se ale pod vizí vyšší moci a zkušeností tomu oddala a potlačovala své prudké já, které jí nabádalo se vzbouřit.

Po čase stráveném mezi kněžími a po nabytí dojmu, že víc se zde nemůže naučit, Nurtihâ z kláštera odešla a ještě těsně před rozdělením trpasličího království se z ní stal dobrodruh.

POPIS POSTAVY:

Výška: 1,35m

Váha: no něco přes metrák to možná i bude, kdo by se ale vážil...

Šírka: 1,1 m v prsou

Barva vlasů: špinavá blond, lehký odstín vlašského ořechu

Barva očí: hnědá, odstín se mění se světlem

Zvláštnost: nikdy jí nerostly vousy a ani nyní nerostou, proto se jí začalo přezdívat "Dětská tvář". Ne, že by z této přezdívky byla zrovna Nurtihâ nadšená.

• TĚLESNÁ STRÁNKA

Nurtihâ patří odjakživa mezi ty menší trpaslíky a trpaslice, což jí poskytuje jak výhodu, tak to ale má i negativní důsledky na její psychiku a předsudky k velkým tvorům. Vlasy v barvě vlašského ořechu spadají v prstencích až na její rozložitá trpasličí ramena a rámují na první pohled tvrdou tvář. Té vévodí temný pohled očí ohraničených stejně temnými řasami a obočím. Mezi nimi se upíná široký nos, od kterého vedou výrazné "mimikry" zdůrazňující tváře a dodávající jejímu výrazu surovější nádech. Ústa nacházející se pod jejím nosánkem jsou menší, ale značí se plnými rty. Tvář uzavírá drobná, zaoblená ač výrazná brada. Na rozdíl od ostatních trpaslic, Nurtize nikdy nenarostly vousy, které by překryly její tvář. Proto jí bylo také s úsměvem přezdíváno někdy "Dětská tvář", což zrovna moc lehce také nenesla.

Nurtihin mohutný krk navazuje na její široká ramena a ty zas na mohutné poprsí, které tvoří v podstatě většinu její šířky, jelikož její břicho je ploché a není na něm ani špetka tuku. Robustní postavu dokreslují široké boky, které jsou neseny vypracovanýma nohama.

• STYL OBLÉKÁNÍ

Co se týká stylu této dívky? No ten jí až tak nezajímá. Koho by zajímalo, jak někdo vypadá? Důležité je to, co vše dokáže. Přesto její vkus se pne k hnědě zbarveným kouskům oblečení a kožešinám. Proto její vzezření bývá dosti surovné a může působit dojmem, že před vámi nestojí nijak zvlášť inteligentní tvor. Opak je ale pravdou.

CHARAKTER:

• MASKA

Nurtihâ na první pohled vypadá jak neotesaná holka a dosti možná díky svému oblékání a robustní postavě jako primitiv. Větší nos a užší plná ústa spolu s ostrým pohledem mohou působit dojmem, že se jedná o tvrdou až naštvanou osobu, se kterou si není radno zahrávat. Tak může působit na úplně cizí "lidi".

• TVÁŘ

Pravdou ale je, že tato trpaslice je velice inteligentním tvorem a jak její pobyt v klášteře prokázal, za tu dobu si vybudovala velice silnou trpělivost. Tedy, možná asi záleží, o čem se s ní budete bavit. Na své bohy si již vícekrát sahat nenechá. Dost jí stačilo, že v klášteře na ní požadovali věrnost k bohu Kruhn, ke kterému nic necítí, žádnou povinnost, žádný závazek, žádný důvod k obdivu. A další věc, kterou nemá ráda a kterou nedokáže s chladnou tváří snést, jsou posměšky o její holé tváři bez vousů. To poté může velmi rychle dotyčnému posměváčkovi zmizet úsměv ze rtů a bělost jeho kůže nemusí být zrovna připisována strachu, nýbrž i té rudé kaluži, která se bude znenadání tvořit pod ním.

Nurtihâ nepatří k dvakrát přátelským lidem a zároveň ani k nepřátelským. Od přátel vyžaduje důvěru a oddanost, a jelikož ví, jaký je dnešní svět, o přátele stojí, ale ne každý "kamarád" je hned přítelem. Je jen objektem popřípadného zájmu o přátelství, který přesto může být stále krysou. V její duši je za svůj život nahromaděná i spousta ironie, kterou si neplánuje nechávat jen pro sebe, stejně jako skeptický pohled na svět a to dění všude kolem.

• DUŠE

Již od dětství je Nurtihâ strašpytel a zároveň ten největší tvrdohlavec a umíněnec. Co si zamane, to udělá a je jedno, kolik to stojí. Když si umínila, že nebude celý život tvořit šperky, napomohla zviklat otce, aby jí poslal na učení do kláštera. Zároveň je to ale hrozný zbabělec. Místo toho, aby se vzbouřila proti tvrdému režimu v klášteře, raději se podřídila s vidinou strachu z vyloučení z kláštera. A i příchod tam byl z důvodu strachu. Nurtihâ, jak už dobře víte, neoplývá zrovna největší silou a ani onu surovou sílu nemá ráda. Bojí se jí a právě v runové magii viděla prostředek, jak se uchránit a zároveň, aby svou sílu musela využívat jen minimálně. Ze stejného důvodu nemá ráda ani draky. Není v tom nenávist za to, co draci provedli, ale je tam právě onen strach z jejich velikosti a ze surové dračí síly. Není divu, že je proto nazývá "Okřídlené bestie". Přesto ale radši svůj strach schovává za maskou podráždění, hněvu a vzteku. Nepřipouští si ho, i když ho pociťuje. Na to je až příliš hrdá. Radši neochotně se postaví onomu problému...surové síle...čelem.

HISTORIE:

KNURLHIEM

Bylo to tenkrát, před 348 lety, kdy poprvé Nurtihâ otevřela oči a podívala se na pokroucený svět. Viděla jen dvě jiskrné kaštanově hnědé oči své matky, která se na ní zemdleně usmívala. Ano...konečně se narodila, konečně vykoukla na ten svět plný zázraků. Naivní dětská očka hleděla na svět, po kterém se velmi rychle naučila batolit a brzy? Brzy po něm běhala s větrem o závod. Dalo by se říci, že stejně tak, jako rychle se naučila běhat, naučila se říkat i ETA. Nechtěla ty šaty, nechtěla jíst, nechtěla dělat to či ono. Kolikrát tím působila mrzutosti a lidé jí často nazývali Knurlhiem. Taková neposlušná dívka plná žáru a tvrdohlavosti, jako kdyby tu vlastnost měla nést za celý svět. A tato tvrdohlavost, když se zasnoubila s umíněností, teprve začala přidělávat starosti a komplikovat celé děje. Tolik starostí s touto dívkou bylo a zároveň díky tomu vznikaly i vtipné momentky, zvláště když na ní rodiče poté šli s obrácenou psychologií, kdy jí vsunuli myšlenku, že hrát si s hračkami je jen pro dospělé než běhat po ulicích a provádět neplechy. Tak vznikaly chvíle, kdy Nurtihâ na chvíli ve svém věčném běhání ustala a zaujatě sledovala rodiče, jak si hrají s dřevěnými či kamennými postavičkami koníků a panenek, ke kterým se poté přidávala, a hráli si alespoň několik hodin všichni v klidu, aniž by rodiče museli mít strach, co jejich dcerka zase provede.

ISIDAR MITHRIM

Jak léta ubíhala, Nurtihâ rostla. A s tím se z ní stávala čím dál plnohodnotnější trpaslice. Díky své rodině se seznámila se šperky a zdobnými kameny. Největší klenot ale znávala již od dětství.... Isidar Mithrim... jako dítě si ho často prohlížela a snila o tom, jak jednou najde také tak velkolepý kámen, ale menší, aby z něj mohla udělat šperk, který se vyrovná kráse bohů a bude jim dělat čest. Nicméně tento naivní sen zůstal jen naivním snem a Nurtihâ ve výrobě šperků byla stejně dobrá, jako ostatní trpaslíci z jejího klanu. Za těch sto let aby nebyla... A...během těch sta let přišla i na to, že její Isidar Mithrim se nenachází v klenotech. Vysněný Isidar Mithrim jako šperk jí pomalu přiváděl k mrzutější a skleslejší náladě. Monotónní rutinní práce jí neuspokojovala. A tak se stalo, že díky otci a jeho postavení se jí povedlo dostat do kláštera spravovaného Dûrggrimst Quan, kde byla učena znalosti run. Run, které se staly její novou Isidar Mithrim.

NURTIHÂ HÍRNA

Dívce bylo 128 let, když se ocitla v rukou Dûrggrimst Quan. 128 let jí byly trpěny její manýry (například Ingeitor) a byla učena ve víru v Helzvoga. Její divoká povaha, která nesnesla cizího odporu než vlastního se najednou ocitla na úplně cizím místě s odlišnými zvyky a tradicemi mezi úplně cizími lidmi. Tito lidé měli vlastní řád a vlastní přesvědčení. Za každou maličkost byla potrestána, a když se pokusila říct něco, co se neshodovalo s tamní etiketou, následovaly tvrdé lekce. Kolikrát hrozilo, že jí vyhodí. Teprve to její vzpurnost a tvrdohlavost umírnilo. Nurtihâ musela spolknout vlastní hrdost, aby se mohla poklonit před grimstcarvlorss, a aby se konečně otevřela jejich učení. Kdyby nebylo víry v runy a jejich magii, v sen, že se jednou stane známou a duševně silnou osobností, nikdy by se nedopustila sebezapření. V klášteře se stala mlčenlivou a ostražitou dívkou, která nedůvěřovala. Nedůvěřovala, protože sama nemohla splnit jejich očekávání a bála se, že by mohl vzniknout problém, kdyby na to kněží přišli. Nicméně nepřišli. Vzali jí jako horlivou studentku, na jejíž začátky milosrdně zapomněli. A jak čas utíkal, rutina se stávala i ze života v klášteře. Nicméně...za celou dosavadní dobu Nurtihâ vnímala, že jí klášter stále něco dává, i když musela jen mělce dýchat. To se ale po 2OO letech učení změnilo, stejně jako politická situace, ale za zdmi kláštera byla toho spolu s ostatními kněžími povětšinou uchráněna. Po 200 letech sebepotlačení již necítila nic, co by jí mohl klášter ještě dávat. Napsala otci....ale odpověděla jí pouze matka. Otec zemřel v jedné z mnoha bitev, které proběhly proti království lidí. A tak se nakonec sklíčená ze ztráty otce, šťastná z odchodu z kláštera se ocitla doma. Domov pro ní byl ale již za tu dobu něco cizího a chladného s matnou vzpomínkou na něco, co bývalo a není. Trvalo několik měsíců, než Nurtihâ sebrala odvahu. Za tu dobu pracovala na různých klenotech pro různé klienty i na svých vzpomínkách na domov. Teprve poté se dívka odvážila postavit matce. Teprve poté jí požádala o požehnání, a zda by mohla vyrazit na cesty. Doma jí nic nevázalo a matka nakonec přikývla. A tak je již 20 let dobrodruhem a potuluje se po krajích známých i neznámých.

SCHOPNOSTI:

Nurtihâ je jedním z oněch trpaslíků, kteří oplývají citem pro detail a drobnosti. Proto jí tvorba šperků nedělá žádný problém a nemůže se tak stát, že by si třeba při tom uštípla prst. Hbité prsty jsou při tomto řemeslu dosti důležité a tato schopnost se nenachází jenom v prstech. Na svou drobnou postavu je dosti hbitá a pružná a v tak nejistých časech, jaké jsou a byly není divu, že zvláště na těchto schopnostech stavěla své umění zacházet se zbraní. K tomu ale potřebovala i rychlost, a tak si zakládá i na té. Její slabinou je ale síla. Nikdy surové síle neholdovala a ani se nenamáhala se v ní více či méně zdokonalovat. Tudíž by zrovna při sázkách na své vítězství při hře zvané Páka dvakrát nevyhrála.

Runová magie

(mistr)

• materiální magie 3/7
• energetická ochranná magie 4/7
• energetická útočná magie 4/7
• magie poznání 1/7
• vitální magie 1/7

Za těch 200 let u kněžích a jejímu talentu pro drobné detaily se vypracovala až na pozici Mistra. Bohužel v klášteře nevydržela dost dlouho na to, aby se stala Velmistrem. Nicméně svého rozhodnutí zatím nezačala litovat. To znamená, že zvládá na dané úrovni ovládat Materiální magii, Energetickou ochrannou magii, Energetickou útočnou magii, Magii poznání a Vitální magii. Po návratu domů strávila několik měsíců tvorbou svých šperků. Šperků, které nejen zcela tvořila, ale zároveň do nich vpisovala magii za pomocí run. A ač se doma mnoho neohřála, zjistila, že toto řemeslo je její duši mnohem bližší, než každé zvlášť.

Boj s tesákem 1/7

Už tenkrát, když byla doba jezdců, byla situace pro trpaslíky nejistá a už tenkrát, se cvičili se zbraněmi. Nurtihâ ale boj se zbraněmi nemá ráda, natož aby pro něj měla nějaké větší předpoklady. Přesto jako jediná dědička veškerého majetku a postavení svého otce byla nucena se tomuto umění naučit na základní úrovni. Těžkopádné zbraně pro ní nikdy nebyly. Potřebovala něco rychlého a menšího. Tesák byl pro její osobu přímo ideální. Přesto je ale rozdíl, když se bavíme o základní úrovni, mezi jednotlivými rasami. Jako trpaslice měla na svůj výcvik celých 100let. Tudíž nemůže být na stejné úrovni jako člověk, kterého by lehce porazila, ale kdyby se měla postavit trpaslíkovi, je jen velmi malá šance, že by vyhrála. Jak by na tom byla proti elfovi? Asi též bude záležet na tom, jaké on má zkušenosti. Nicméně faktem zůstává, že tento styl boje nemá ráda a raději upřednostňuje Runovou magii.

Život dobrodruha 1/7

Jako dobrodruh vede život zhruba 20 let. Za tu dobu měla dost času se naučit, jak se třeba starat o zásoby, o oheň, jak a kde se utábořit, a zároveň měla možnost si vybudovat i větší vytrvalost, jelikož na koně v životě nesedla a dosud to odmítá.... vždyť je to jen jedna z dalších velikých oblud, stejně jako dvoumetrové osoby, které se jí automaticky také nezamlouvají.

Život v klášteře

Ač život v klášteře neměla Nurtihâ nikdy v lásce, dal jí mnoho. Více přemýšlet o sobě a přemýšlet hlavně dřív, než jednat. Dal jí do života ostražitost na sebe i ostatní. A krom Runové magie jí zde dále více a do větší hloubky vzdělávali. Právě zde se zdokonalovala v lidském jazyce, než začala cestovat či se tu učila číst a psát. Vždyť ten, kdo chce užívat Runovou magii, toho musí být schopen.

Život doma 2/7

A copak jí dal vůbec úplný začátek její cesty v čase? Copak jí nadělil domov? Rozhodně jí nedal základy na to, aby byla mistrem v kuchyni či vrcholnou služkou. Hrubé základy se toho všeho naučila, ale pouze základy nutné pro přežití. Domov jí dal ale něco jiného...základy boje, zpracování kovů a kamenů, které umí nyní proměňovat ve šperky. Co jí ale nedal a na co jí nepřipravil, bylo převzetí otcovi pozice. Možná i to byl jeden ze skrytých důvodů jejího ustrašeného já, proč se raději rozhodla pro dobrodružný život, zatímco matka převzala její povinnosti. Slíbila, že se jednou vrátí, ale... ne dnes a ne teď...někdy časem.

RODINA:

Otec Rukgon Argam

Syn Argama, Pánem domu z Dûrgrimst Ledwonnû. Rázný ale vtipně založený muž s plavými vlasy a plnovousem. Oddán Helzvogovi, svému lidu a rodině. Zemřel jako hrdina v jedné z bitev proti království lidí těsně před rozdělení trpasličího království. Jeho jedinou dědičkou je Nurtihâ Rukgon, která zatím ale stále odmítá svou zodpovědnost, přestože ve skrytu své mysli počítá s návratem domů.

Matka Asabelle Gundrik

Dcera Gundrika z Dûrgrimst Ebardac, Paní domu a manželka Rukgona Argama z Dûrgrimst Ledwonnû. Hrdá žena se smyslem pro povinnost, přesto s názorem, že člověk si má zkusit vše. Proto dceři nebránila v jejím odchodu, ale zároveň oběma bylo jasné, že se jednou Nurtihâ prostě bude muset vrátit a zaujmout své pravé místo. Zatím Asabelle vede svůj lid oním směrem, kterým se orientují i ostatní Pánové domů... směrem na východ, ke králi a ke koruně, i přes to že její přesvědčení o správnosti všech králových činů je slabé. e ale věrna svému trpasličímu králi.

MAJETEK:

• cestovní brašny, jelikož si vše Nurtihâ musí nosit sama, tak jich má hned několik...jednu na záda, další přes boky a pár menších váčků, které má upevněné kolem opasku

• zbraň, kterou si nechala na zakázku vykovat u kováře těsně před svým odchodem za dobrodružstvím... jedná se o lovecký tesák, do jehož čepele vepsala s kovářem po boku několik run, které mají tuto zbraň neotupitelnou a nezničitelnou...

• dále si nosí v jednom z váčků zásobu drahých kamenů... nemá je ale za účelem prodeje, ale pro užití runové magie

• před odchodem si vytvořila několik šperků.... jedná se o předměty, do kterých vyryla několik run. Šperky jí poskytují obranu proti různým věcem... (1 - ochrana proti fyzickému napadení/2 - ochrana proti nazírání)

NÁZORY NA RASY:

• DRACI - draků se Nurtihâ bojí a proto je nemá ráda, říká jim "Okřídlené bestie" samozřejmě vždy v trpasličím jazyce.

• DRAČÍ JEZDCI - jejich draky nemá ráda, ale předsudky si nedělá. To ale neznamená, že by jim fandila. Dračí jezdci stejně jako draci jejímu lidu způsobili dosti starostí a to se jen tak nezapomíná.

• ELFOVÉ - vysoké hubené osoby, o kterých i malý trpaslík ví, že se nemají podceňovat. Nedůvěra je asi vzájemná, ale nenávist k nim necítí.

• DRUIDOVÉ - až příliš mocní, než aby bylo možné je spouštět ze zřetele jako možné riziko, o kterém se zatím nemluví.

• VARDENI - samozřejmě se jedná o skupinku aktivistů, kteří dlouho vycucávali trpasličí národ... Nurtihâ je z té části trpasličího království, kde se na ně, dračí jezdce a elfy hezky nehledí, ale díky několikasetletému odtržení od většího politického dění nikoho úplně nezatratila. Popravdě jí Vardeni vrtají hlavou, ale neptá se. Ví, že na její otázky nikdo neodpoví.

• LIDÉ - otázka sama o sobě. Přou se o jednu zemi a každý bojuje za svou pravdu. Samozřejmě jí všichni vedou k podpoře krále Alagaesie, ale stejně jako matka není přesvědčena o tom, že jeho činy odpovídají všem nutným zásahům ve jménu dobra země. Nicméně téže uznává svého krále, a tak ho váhavě následuje. I když raději jen v přesvědčení jiných. To je na dobrodružném životě nádherné. Nikdo vás nemůže kontrolovat a nemusíte se hned rozhodovat nad povinnostmi, které by vás čekaly doma.

• STÍNI - rozhodně je to zlo, které by existovat nemělo... prý jich ale teď už mnoho neexistuje...díkybohu... to je dobře.

• URGALOVÉ - primitivní stvoření, která milují boje....asi lepší se jim vyhnout...bůhví, co to je vlastně vůbec zač.

KONTAKT: Yawën Blödhkveykva