Vítejte v knihovně!

 

Jedná se o místo, kde najdete veškerou literaturu, která v království existuje. Jsou tu báje a pověsti, spisy, učebnice. Místo je veřejné pro každého, ať jsi dobrý, nebo zlý. Všechny knihy, které tu máme, najdeš přehledně rozdělené v Seznamu publikací. Dále tu najdeš Kroniku, do které se zaznamenává historie Alagaesie. Na stěně také visí přehledná Mapa celé říše. V Rejstříku pojmů pak najdeš seznam míst a jmen, která v Alagaesii někdy něco znamenala.

 

 

 

Seznam publikací

 

Informace: 

 

Fauna v Alagaësii

Hlavní města Alagaësie

Rasy v Alagaesii

 

***

 

Tvorba bardů:

 

Enni Krásnoočko:

Balada o lásce

Svatební píseň

Ukolébavka

Večernice

 

Lewi Fenao

Osudová chyba Byna Železné pěsti

 

***

 

Kronika: 

***

Rasy:

 

Oddělení reálií

 

***

Poetická Literatura:

 

Báseň o Stínovi

Královna Luny

Umění

 

***

 

Pověsti a spisy:

Život Tathara Igloriona

 

 

Učebnice:

 

Jazyk kočovných kmenů A-CH

Jazyk kočovných kmenů I-Ř

Jazyk kočovných kmenů S-Ž

Jazyk kočovných kmenů Gramatika

-

Starověký jazyk 1.díl
Starověký jazyk 2.díl
Starověký jazyk 3.díl

Lingvistika Starověkého jazyka

-

Trpasličí jazyk

-

Urgalský jazyk

 

 

Zasláním svého díla do knihovny se vzdáváte práva na text zveřejněný na stránce - tzn. Text nemůže být na vaše výslovné přání odstraněn. Důvodem jest důležitost některých publikací, které nemůžeme ztratit. Více informací žádeje přímo u adminů. Na texty jinak platí © - Copyright, tedy pokud je použije nějaká jiná stránka bez výslovného povolení autora textu, může být nahlášena za zneužití cizích materiálů. Toto neplatí pro většinu jazykových učebnice, které jsou dílem a vlastnictvím Ch. Paoliniho a J. R. R. Tolkiena.

Tak praví Islanzadí de Eamë, dne 8.5. léta páně 2013. 

Lingvistika Starověkého jazyka

 

(WIP 65%)

 

 

Trocha historie

 

Starověký jazyk pochází z dávných dob, kdy ještě Alagaesie nebyla objevenou zemí a po jejím povrchu se neproháněli ani trpaslíci. Tehdy se mu říkalo Jazyk Šedého lidu, Šedý lidový jazyk, nebo prostě jen Šedý jazyk. Obsahoval až neslušně málo výrazů, hodně z nich bylo hovorových a v podstatě se s ním nedalo hovořit plynule. Dorozumívání fungovalo na principu jednoduchých povelů jako "ty já les," ve významu: "Ty a já jdeme do lesa." Alalëa (neplést s Alagaesia!!!) tedy země, odkud Šedý jazyk pocházel, hostovala jen pár biologických druhů živočichů a mezi nimi Šedý lid, takže možnost jazykového rozvoje byla minimální.

 

První posun v jazykových bariérách je zaznamenaný až roku 500 před příjezdem elfů do Alagaesie (ve stejném smyslu, jako naše reálné "před Kristem"), kdy se z šedého lidu začalo tvořit řádné společenství a po zotročení elfů bylo třeba jazyk nějak rozvinout. Vznikly spojky a množná čísla.

 

S jazykem se pak až do roku 200 před příjezdem elfů nic nedělo. Od toho roku až do roku 0 nastalo nejlepší jazykové období, totiž 200 let, kdy se elfové vzdělávali a zkoušeli první kouzla. Věty dostaly stavbu a pravopisná pravidla. Už nebylo jen "já ty les", ale "já a ty půjdeme do lesa".

 

Až na pár stylistických změn od té doby neprošel Starověký jazyk žádnou větší změnou. Nutno podotknout, že Starověký jazyk zachoval svoji prapůvodní jednoduchost, což je důvod, proč draci svoje myšlenky formulují krkolomně, ba přímo až složitě. Doslova by se totiž ve starověkém jazyce věta "ty a já půjdeme do lesa" přeložila jako "Já a ty budeme jít do les". Skloňování vzniká až s překladem do jiných jazyků.

 

 

Starověký jazyk a realita

 

Christopher Paolini založil Starověký jazyk na starých skandinávských jazycích. Konkrétně na Staré Norštině, Velštině a Keltských jazycích. Dále hodně komolil pro vlastní potřebu Angličtinu. Po troše průzkumu jsem zjistila, že slovům Starověkého jazyka odpovídají i Islandština, Albánština a Latina.

 

Pokud si tedy budete chtít vytvořit vlastní slovo do starověkého jazyka, dodržujte následující pravidla:

 

1. Omezte se na Albánštinu, Islandštinu, Latinu, Norštinu a Velštinu.
2. Vyhýbejte se tomu, aby slova obsahovaly jiné speciální znaky, než přehlásky ( ä, ë, ÿ, ö, ü ). Mám na mysli znaky s diakritikou ( např. å, ů, ř, č, atp.). Pokud nepracujete s trpasličím, či urgalským jazykem, vyhněte se i stříškám nad samohláskami ( û, â, atd.) Nejlépe se vyhněte absolutně veškeré diakritice, kromě přehlásek. Pokud možno se vyhýbejte i přehláskovanému ï.
3. Dbejte na přípony a předpony v různých situacích - skloňování, odvozování (viz. níže).
4. Snažte se nemíchat příliš jazyků do jednoho slova. Nejlépe slova jen upravujte (např. potopa se v albánštině řekne "përmbytje". Aby zněla lépe, dá se z ní udělat "përme", "përmyte", nebo další složené výrazy. Fantazii se v tomhle meze nekladou.)
5. Každé slovo, které ve hře použijete, přidejte do slovníku (viz. níže).

 

Základní gramatická pravidla

 

Stavba věty

Popisy jsou umístěny až za objektem, který popisují. Nejčastější chybou ze strany lidí, kteří se snaží mluvit starověkým jazykem, je umístění přídavného jména před podstatné jméno.

 

Příklad:

"Ai Skulblaka ramr" znamená "silný drak", ale doslovně překládá se jako "drak silný".

 

 

Pořadí slov

Popisy mohou být umístěny v libovolném pořadí po objektu. Překlady slov většinou probíhají doslovně.

 

Příklady:

"Ai oro ramr hvitr" (silná, bílá šipka) může být také vyjádřeno "Ai oro hvitr ramr" (bílá, silná šipka).

"Gath un reisa du rakr" by šlo doslovně přeložit jako "sjednotit a zvýšit mlhu".

 

Skloňování, časování a další češtinářské zhovadělosti

Ve Starověkém jazyce neexistuje žádné skloňování, ani průběhy. Stejně tak neexistuje ani rod činný a trpný.

Existují pak jenom tři časy, minulý, budoucí a přítomný. 

 

Příklad:

Přítomný: (Já) Následuji. - Eka tauthr. (Doslova: Já následuji.)

Minulý: (Já) Následoval jsem. - Eka tauthro. (Doslova: Já následoval.)

Budoucí: (Já) Budu následovat. - Eka weohnata tauthr. (Doslova: Já budu následovat.)

Slovní druhy

 

Podstatná, přídavná jména

Pokud za sebou následuje více slov, která se vztahují k jednomu a tomu samému (souvisí spolu), spojují se do jediného slova.

 

Příklad:

Lethrblaka. (Lethr - netopýr, blaka - křídlo) (Doslova: Netopýří křídlo)

Skulblaka. (Skul - blána, blaka - křídlo) (Doslova: Blanité křídlo)

Blödhgarm. (Blödh - krev, garm - vlk) (Doslova: Krvavý vlk)

 

Zájmena

 

Já	Eka	My	Nos
Ty	Ono	Vy	Ju
On	Älfr	Oni	Therr
Ona	Älfrinn	Ony	Therr
Ono	Thor	Ona	Thorna

 

Moje - pömnuria (hovorově: iet)

Tvoje - onr

Jeho - älfrs

Její - älfrinns

Naše - nosu

Vaše  jusu

Jejich - theirra

Kdo - iknol

Všechno - allr

 

Číslovky

 

 

Slovník

 

Sbírku veškerých slov budeme postupně doplňovat SEM.

Pokud chcete nějakým novým slovem přispět do slovníku, napište ho SEM.

Hlavní města Alagaësie

Autor: Annabeth

Hlavní města jsou v Alagaësii tři (Surda se nepočítá...): Urû'baen (Ilirea), Ellesméra a Farthen Dûr...

Urû'bean (Ilirea):
Než byla Ilirea zničena během války elfů s draky, byla jedním z nejvelkolepějších měst. Proslavila se vysokými, tenkými věžmi, které vypadaly, jako by je mohl zlomit silnější vítr, ale ve skutečniosti byly tak pevné, že odolaly i nejúpornější vichřici. Budovy byly v tomto rozlehlém, krásném městě postavené ze dřeva, kamene, skla i dalších, méně obvyklých materiálů. Po válce elfové Ilireu opustili a posléze ji dali lidem, kteří ji znovu vystavěli a začlenili do ní zbytek elfských staveb. Ještě později, po pádu Jezdců, Galbatorix město přejmenoval na Urû'bean.

Ellesméra:
Až vstoupíš do elfského města Ellesméra, buď obezřetný; jeho tajemství jsou stejně rozsáhlá a spletitá jako, kořeny stromů, které ho utvářejí. Eragon (kromě Broma) byl prvním člověkem od dob Jezdců, jehož elfové pokládali za tak velkého přítele, že mu dovolili procházet jeho stromovými domy. Dobře si pamatuj nádherné vůně borovic, barvy květin a teplo sluneční světla, které se prodírá skrz větve velkých stromů.

Každá budova v Ellesméře vyrůstá přímo z borovic a plynule se propojuje se zbytkem lesa. Elfové mají raději, když jejich města vypadají, jako přírodní útvary, než jako umělé stavby.

V Ellesméře se také po každých sto letech koná "Agaetí Blödhren" (Oslava Pokrevní Přísahy). Je to oslava smlouvy elfů s draky, že spolu budou žít v míru a že stvoří Dračí Jezdce. Tuto přísahu sjednali díky mladému elfovi Eragonovi, který našel v lese opuštěné (bílé) dračí vejce. Když se drak vylíhl, tak ho pojmenoval Bid'Darm. Spolu navštěvovali různé elfy a draky a přesvědčovali je, aby se usmířili...

Tronjheim:

Jedná se o bílé město ve tvaru hory, které se nachází v kráteru vyhaslé a vytěžené sopce Farthen Dûr. Kráter je deset mil vysoká a deset mil široký. U jeho vrcholu jsou rampouchy, které jsou tak vysoko, že k nim ani drak nedolétne.

I Když je Tronjheim dílem mnoha generací, zůstává převážně opuštený, protože většina trpaslíků žije raději jinde v Beorských horách, nebo v jeskyních pod Tronjheimem a Farthen Dûrem. Někteří město opustili z dobrých důvodů, ale přesto má Tronjheim i pro ně neocenitelný význam: v těžkých dobách může poskytnout přístřeší celému trpasličímu národu. Třikrát zachránil trpaslíky před vyhlazením, a proto vynakládají značné úsilí, aby zůstal v obydleném stavu.
Isidar Mithrim, který se v Tronjhejmu nachází, je hvězdný safír (kdysi modrý nyní nachový), který má asi dvacet metrů v průmeru a je vytesaný do tvaru růže. Trpaslíkovi Dûroku Ornthrondovi trvalo padesát sedm let neúnavné práce, než ho vysekal z kamene, vytesal a vyleštil. Arya hvězdný safír roztříštila během Bitvy o Farthen Dûr, aby Eragona Stínovraha zachránila před před stínem Durzou, ale trpaslíci znovu složili jeho kousky dohromady - což byla nesmírná práce - a Safira Bjatskular (Zářivá Šupina) je znovu spojila kouzelm do jednoho celku, a obnovila tak předchozí slávu Isidar Mithrim.

Aberon:
Aberon je hlavní město Surdy (země, která se odtrhla od Alagaësie po pádu Jezdců). Z tohoto města vládne král Surdy... Nyní král Orrin. Aberon je jako každé lidské město. Budovy jsou převážně z kamenů a dřeva. Král Orrin pomáhá Vardenům a potajmu jim posílá potraviny a zbraně, aby přežili. Aberon je poměrně nízké, opevněné město, vystavěné kolem skály v jinak rovinaté krajině. Na vrcholku té skály (tedy nad Aberonem) stojí hrad Borromeo. Je to pevnost nepravidelného tvaru, kterou chrání troje hradby, četné věže a stovky praků vyrobených za účelem sestřelení draka.

Dorú Araeba:
Daleko na severu leží obrovský ostrov, podobný pokroucené dlani: Vroengard, pradávný domov Jezdců - kdysi místo slávy, ale teď pustá prázdná skořápka, po které se procházejí podivná zvířata. V kráteru uprostřed ostrova Vroengard leží město Dorú Araeba.

Většina budov je elfského typu - i když v pozdějších letech jejich architekturu ovlivnili i lidští Jezdci -, ale celkově se Dorú Araeba svým uspořádáním liší od všech ostatních měst v Alagaësii, protože byla postavena s ohledem na pohodlí draků. Všechny ulice a cesty jsou dost široké i pro ty největší draky, stejně jako většina dveří a místností. Proto byla Dorú Araeba obrovsá a rozlehlá a stavby zde dosahovaly takových rozměrů, že by ohromily i trpaslíky. Díky velké lásce elfů k přírodě bylo město plné zahrad a fontán. Přesto na rozdíl od Ellesméry zde elfové použili jako hlavní stavební materiál kámen: dřevěné domy by poblíž obrovských stvoření chrlící oheň a vybavených ostrými zuby, drápy a ostny dlouho nevydržely. Na každém z vrcholů obklopující Dorú Araebu stály strážní věže a pozorovatelny a řada draků a Jezdců měla pohodlnou jeskyni, skrytou hluboko v horách, kde žili stranou od zbytku svého řádu. Takové jeskyně měli rádi obzvláště starší, větší draci, protože když měli příbytek nade dnem kráteru, snáze se jim vzlétalo.
 

Královna Luny

Autor: Atanvarnë Allsyë Reloen

Ku příležitosti korunovace královny Ireie de Tulweni.

 

 

Za úplňku luny bledé zrozena,

Ve svitu očistném z lůna s prvním výkřikem vysvobozena.

To v době lodí plémě lidí narozena,

v matčině víře a naději v symbol velkých změn proměněna.

Osud - wyrda - svěřen té, jež kultu Titanie oddaná je,

Ač před ní druhá v řadě panuje,

Lunní princezna již z povzdálí vyvolená je.

A pilně studuje.

 

A kdože byla dívka ona?

Samotná královna víl - Ireia de Tulweni,

Matka čtyřnásobná,

Milovaná žena zahradníka vzdělaného.

Ve svitu měsíce, jež vrhá stíny modravé,

ona zlehka kráčí - noha nohu mine,

se starodávnou myslí ona se dívá a myslí.

A z havraních vlasů sněhově bílá tvář až krystalicky září.

 

Skrze křídla blanitá,

světlo svitu slunce a luny prosvítá.

Vznešená a půvabná je královna Ireia - je spravedlivá.

Někdejší soudkyně víl - měsiční víla a nic míň.

 

Všechny básně zde zveřejněné jsou vlastní tvorba a platí na ně autorské právo ©

Fauna z celé Alagaesie

 

Autor: Meldon Erunámo Eruer

 

V celé zemi najdeme mnoho obyčejných zvířat jako třeba zajíce, koně nebo psi. Také zde však nalezneme podivuhodné tvory a bytosti, které vládli divočině ještě před příchodem elfů a lidí. Někteří vyhynuli nebo jsou už velice vzácní. Pokud vynecháme druhy, jako jsou kočkodlaci, druidi a draci, tak zde nalezneme dost zajímavé tvory.
Kromě nich se zde ovšem vyskytují i obyčejní tvorové, ale ti jsou typičtí jen pro určité podnebí nebo oblasti. Přesto zde nenajdeme lvi, tygry, jaguáry, grify, jednorožce a podobně, neboť ti, pokud by tu kdy žili, by v přítomnosti lidí a draků moc dlouho nepřežili. Někdo může mít jako mazlíčka jaguára, lva nebo něco podobného, ale převážně jde o dovoz z jiných zemí a jsou velice drazí a ne každý si je může dovolit.
 

Osnova:

• Beorské hory
• Surda 
• Hadarak
• Lesy Du Weldenvarden
• Dračí hory
• Vroengard a přilehlé okolí
• Extrémně vzácní tvorové

 

Beorské hory

 

Místo, kde je vše ohromné a nebezpečné. V horách na vás mohou číhat velcí a nebezpeční dravci, kteří si hlídají svá území. Dokonce i ti, co maso nejedí, se dokáží velice dobře bránit, ale i skrývat.
Největšími dravci zde jsou Šrrgové, Beorové, Fanghurové a Barzulové. Nenajdeme zde žádné sněžné levharty nebo jiné velké kočkovité šelmy, neboť ti by zde nepřežily (v porovnáním s dravci výše jmenovanými). V horách se vyskytují převážně kozy a to jak Feldûnost, tak i jejich menší příbuzní. V nižších polohách můžeme narazit na zajíce, vysokou zvěř a v jeskyních můžeme nalézt mnoho druhů hmyzu (pavouci, škvoři, můry atd.). Občas se zde objeví i obyčejný medvěd grizzly, ale pokud ho zahlédnete, tak jde o velice vzácné spatření (pokud nejde o druida). V jeskyních se přibližně jednou za sto let přemnoží klíšťata a trpaslíci, tak musí s těmito tvorečky bojovat. Naštěstí se v jeskyních vyskytují pavouci, kteří se těmito parazity krmí. V řekách a jezerech žijí ryby, jako jsou lososy, pstruhy, okouni a další. Ty jsou potravou pro medvědy.

 

 

Šrrg

 

Jde o tvora vypadajícího jako vlk, ale tato psovitá šelma je mnohem větší. Velikostně se podobají středně velkému jezdeckému koni, přesto jsou velice rychlí a úspěšní lovci. Žijí ve smečkách a lidem se převážně straní. Smečkám velí Alfa pár, který jako jediný může mít mladé. Mohou žít však i samostatně nebo v páru a ne vždy se shlukují do smeček. Smečka je dynamickým útvarem, kde se postavení jednotlivých členů v hierarchii může obměňovat. Mladí vlci opouštějí smečku mezi 1–3 roky života, i když i 5 let staří vlci zůstávali u svých rodičů. Hledají si partnery a pokoušejí se založit smečku vlastní.
Když se střetnou dvě smečky, tak může nastat i boj a pokud jeden Alfa zemře, tak se smečky spojí, ale jen dočasně. Mladí vlci totiž často tuto velkou smečku opustí a jdou si udělat vlastní nebo si najít jinou. Většinou však poražení jen stáhnou ocas a i se smečkou se stáhnou. Dokonce i v samotné smečce může dojít k souboji mezi vlky, ale ve většině případech to nekončí smrtí, ale jen novými jizvami a trochu toho studu.
Vlci loví Nagry, Feldûnosty, kozy, zajíci a pokud mají skutečně velký hlad, tak jsou schopni zaútočit i na člověka/ trpaslíka nebo dokonce i Urzhada. Někdy dokonce i s tímto obřím medvědem bojují, aby ho dostali ze svého území. Beory totiž rád zabíjí malá vlčata ukrytá v norách či jeskyních, když jsou dospělí na lovu.
 

 

Urzhad/ Beory

 

Obří medvěd, který děsí už je svým vzhledem, je všežravec. Živí se vším od kořínků po lososy nebo Nagry a Feldûsty. I přes svou velikost dokáže být rychlí a svou silou snadno skolí jakékoliv zvíře žijící v horách.
Beory žije samostatně a samici si vyhledá jen v létě, když hledá družku. Poté, co jí oplodní, si jde dál po svém a medvědice vychovává mláďata. Ta zůstávají u matky dva roky. Medvědice mívá nanejvýš dvě mláďata a ty se narodí až po zimním spánku (pokud se medvědice dostatečně nažrala). První rok žije medvědice s medvíďaty v jeskyni a ven chodí jen pro něco k žrádlu. V minulosti nastaly případy, kdy medvědice zabila trpaslíky, kteří šli pro svá stáda, a odnesla je mladým. Medvědice je v tomto dvouletém období velice agresivní a každý rozumný tvor by se jí měl vyhnout.
Jak už bylo řečeno, tak jde o samotáře, kteří si své území bedlivě střeží. Jejich řev je slyšet na míle daleko a ne jednomu dobrodruhovy při jeho zaslechnutí neztuhly nohy hrůzou. Jeho soky, co se týče teritoria a jídla, jsou Šrrgci. Urzhad má velice dobře vyvinutý čich a snadno, tak nalezne mršinu nebo vlčata ukrytá v noře či jeskyni.

 

 

Nagra

 

 

Jsou to kanci Beorských hor. Co se týče velikosti, dospělé Nagry jsou ještě o něco větší než Šrrgové, tedy o něco větší než kůň. Jejich váha jim ovšem není příliš velkou překážkou v rychlém pohybu, téměř se dá říci, že jsou stvořeni pro veliké Beorské hory, ve kterých se dokážou pohybovat s určitou dávkou originální lehkosti. Jejich srst tvoří tuhé štětiny, hnědé, někdy až šedé nebo téměř černé barvy, z tlamy jim trčí pár dlouhých, zahnutých klů, oči planou žlutou, někdy až červenou barvou. Jsou však docela malé a právě zrak je nejméně vyvinutým smyslem u tohoto druhu. K hledání potravy potřebují spíše čich, který je u nich opravdu velmi dobře vyvinut, stejně jako sluch, kterým slyší na desítky metrů snad každý krok. Jejich aktivní čas bývá v noci, kdy právě díky svým vyvinutým smyslům velmi dobře najdou to, co potřebují. Jsou to všežravci, takže převážnou část jídelníčku tvoří různé hlízy, bobule, hmyz,  mršiny nebo menší zvířata.
Nagry žijí ve skupinách, v nichž je dominantní nejsilnější samec. Mláďata přicházejí na svět většinou v jarním období, v jednom vrhu jich bývá kolem 6. Mladí mají pruhovanou srst kvůli maskování, úplně stejně jako menší druhy prasat. Matka se po vrhu odpojuje od své skupiny a nějakou dobu vychovává mladé sama. Vrací se zpět teprve, až jsou selata dorostlá.
Mezi trpaslíky představuje maso Nagry velkou pochoutku, ovšem kvůli své velikosti a divokosti je lovena jen těmi nejodvážnějšími trpaslíky (i pro ty to představuje velmi obtížnou zkoušku) a z pravidla k účelu nějaké velké slavnosti. (- autor Aireen)

 

 

Fanghur

 

 

Fanghur může štíhlostí svého těla připomínat ledového nebo oblačného draka, od každého z nich se však liší poměrně výrazným znakem - jeho končetiny jsou mnohem kratší než u jakéhokoliv draka. Velikostí dosahuje maximálně vzrůstu Wyverny. Celé jeho tělo pokrývají hnědé, zelené, či šedé šupiny s tvarem, který nenajdeme na žádném drakovi. Mnoho z nich tvoří ostrý výstupek, takže to může vypadat, jako kdyby po jeho těle byly nepravidelně rozsety různé trny. Stejně jako draci má i Fangur pár blanitých křídel, které však odpovídají vzhledu zbytku těla a proto si je s dračími opravdu nelze splést.
Fanghuři jsou vzdušní dravci. Na rozdíl od běžných ptáků jsou o něco chytřejší a k omráčení kořisti používají mysl, přesněji jakýsi vysoký skřípavý zvuk, který kořist na chvíli ochromí.
Žijí v menších skupinách, kde panuje přísná hierarchie. Hlavní je nejsilnější samec, který má zpravidla několik samic. Hnízdiště se většinou staví někde na skalním výběžku. Mláďata se rodí v kožovitých vejcích, která se po několika týdnech líhnou zprvu bez trnovitých šupin. Ty se vyvíjejí až asi po 2 měsících. O novou generaci se starají samice společně. Když dospějí pohlavní zralosti, buď zůstávají u skupiny, nebo se oddělí, aby založili vlastní skupinu.
Někteří učenci tvrdí, že právě z tohoto druhu se kdysi vyvinuli draci, jak je známe teď. V posledních časech jsou Fanghuři již silně ohroženi. (- autor Aireen)

 

 

Feldûnost

 

Jedná se o velký druh kozy, kterou trpaslíci rádi využívají místo koně. Kromě toho je trpaslíci využívají kvůli jejich mléku a vlně. Mají dlouhou a hustou srst, kterou dvakrát ročně a to před teplejším obdobím, které v horách je obvykle poměrně krátké a potom znovu na zimu.

Živí se tradičně spásáním horské trávy nebo jiné poživatelné zeleně. Zajímavé na nich je, že v případě nouze jsou schopni vydržet i několik dní bez vody. Tato schopnost je tedy pro přežití ve výšinách Beorských hor více než výhodná.
Jako snad veškerý brav, taktéž Feldûnosti žijí ve stádech. Pokud žijí divoce, jsou stáda spíše menší kvůli terénu. Období březosti nastává dvakrát do roka, mláďata se rodí 1-3 a dospívají už po půl roce, ale páří se většinou až po roce svého života.

 

 

Barzul

 

Jde o velkého orla žijícího v horách, který občas zaletí do Surdy pro potravu. Lidé si o tomto tvoru vyprávějí příběhy, kde unáší malé děti a odnáší do hor. Trpaslíci tyto tvory znají hlavně proto, že jim zabíjejí kůzlata Feldûnost. Právě z toho důvodu jim říkají Barzul (trpasličí nadávka).
Barzulové žijí v páru a to po celý život. Už se i stalo, že když jeden z páru zemřel, tak ten druhý už si nového partnera nenašel. Barzulové kladou maximálně tři vejce a o mladé se starají půl roku, než jsou schopné letu. Pak učí mláďata lovit a tehdy jsou schopní lovit v hejnu a to velice efektivně. Přesto se občas stane, že si mladí troufnou na Šrrgy nebo Urzhady a tehdy je to stojí život. Občas je lov zavede i na východ Surdy, kde si uloví i psa.
Tito velcí dravci se dožívají patnácti let a jejich peří někteří lidé vyhledávají na šípy.

 

 

Surda

 

Zde nežije tolik zvláštních a podivných tvorů. Najdeme zde výhradně klasické zajíce, veverky, krávy, kozy a podobně. U pouště se objeví i několik hadů, ještěrek, škorpionů a další podobná havěť. Nenajdeme zde žádné velké kočkovité šelmy, a pokud ano, tak někomu utekl jen mazlíček. Přesto se tu dokáže skrýt pár zajímavých exemplářů, které buď snadno přehlídnete, nebo si je spletete s něčím jiným.
Hlavním živobytím je zde rybolov a pěstování obilí, takže zde najdeme klasické škůdce tohoto zlatavého bohatství polí. Pohybují se zde hraboši, myši, sarančata a na severu, blíže k poušti nalezneme mnoho hadů, pavouků a sem tam i nějaký ten škorpión. Z větších zvířat zde nalezneme na východě muflony a jinak jsou zde jeleni nebo šakali. Na tomto území dříve žili i divocí koně, ale z nich už zde jich moc není.
 

 

Jelenec surdský

 

 

Jedná se o jelena, který se od svých příbuzných liší hned několika věcmi. Ta první je, že jeho rohy jsou vlastně jeden, který se okamžitě rozdvojuje. Další je jeho srst, která je na břichu trochu delší a na krku, kde tvoří dlouhou a krásnou hřívu. Srny se občas spletou s koněm, ale z blízka se  zjistí, že se jedna o Jelence. Poslední odlišností je ocas. Ten začíná jako ocas u lvů, ale pak se mění na ocas podobný koni, ale o dost delší.

Jako každý jelen i tento je býložravec. Lidé ho však rádi loví právě pro jeho neobvyklou krásu a paroží. Právě lidé patří mezi jejich největší predátory. Po nich to jsou Šrrgové, kteří se zatoulali z hor do Surdy.

Jelenci žijí ve stádech, která nejsou tak početná jako ta u jelenů. Srny porodí průměrně jedno mládě a o to se starají rok. Po roce se o sebe mladí starají sami, ale zůstávají ve stádě. Mladí jeleni se mezi sebou přetahují a ve věku dvou let stádo opouští. Parohy těmto impozantním tvorům zůstávají, nikdy je neshazují. Rostou jim až do pátého roku jejich života a pak už nerostou.

 

Surdská bastie

 

 

Jde vlastně o mohutnou hyenu. Tento tvor je dost silný, aby ulovil nějaké to zvíře, ale spíše jde o mrchožrouta, co občas sežere nějaké to ovoce. V minulosti se ho lidé pokoušeli ochočit, ale nepovedlo se jim. Surdská bestie je totiž velice tvrdohlavá a spíše než s lidmi se bratříčkuje se psi.
Surdská bestie žije v rodinných tlupách, které trochu připomínají vlčí smečky, ale zde mládí zůstávají. Občas se stane, že některý samec opustí tlupu a najde si vlastní družku a založí vlastní. Samice hloubí nory a v nich se stará o mláďata dokud jim nejsou čtyři měsíce, kdy už mají srst a vidí.
Lidé v minulosti je lovili, neboť je děsil jejich vzhled. Později zjistili, že mají velice příjemnou srst. Z jejich tesáků se vyrábějí přívěšky. Právě proto se jich v Surdě už mnoho nevyskytuje. Jsou vzácní a umí se velice dobře skrývat.

 

 

Upírek rohatý

 

 

Jde o velice podivnou ještěrku, která loví hlavně myši a krysy. Občas se stane, že v ohrožení kousne i člověka a to svými podivnými upířími zuby. Pokud někoho kousne, tak rána bolí a hnisá, neboť v jeho slinách se nachází mírný jed.
Tyto ještěři žijí ve skupinách a kladou třicet vajec, ale jen přibližně deset vajec je oplozeno a vylíhnou se z nich mláďata. Z nich první rok života přežije jen polovička. Přesto je jich v Surdě celkem dost, i když převážně jde o menší jedince. Neoplodněná vajíčka jsou velkou specialitou a chutnají velice dobře na všechny způsoby.

 

 

Yaxi Tári

 

 

Jde o velice velkou krávu, která je vlastně velice klidná, ale svým vzhledem docela děsí. Tito tvorové by se dali velice snadno chovat, neboť jejich maso i mléko je vydatné a plné živin. Yaxi Tári jsou velice zvědavý a krotcí, ale nejsou vhodní na jízdu.
Yaxi Tári se pohybují ve stádech, kde celé stádo následuje nejsilnějšího jedince. Dokáží za jeden den ujít víc jak koně. Mají i velice dobrou paměť a vzpomínky si předávají z generace na generaci a proto se občas stane, že stádo projde menší vesničkou a zničí dost věcí. Krávy rodí telata dvakrát do roka a mají jen jedno mládě.
I když nejsou tak nebezpeční, tak na naštvaného býka v době páření byste potkat nechtěli. Býk na rozdíl od krav, má na spodní čelisti výrůstky, které připomínají jakési zuby. Těmi se dostávají pod tvrdou zem.

 

 

Qualmë

 

 

 

Velice jedovatý had, který zabil ne jednoho hlupáka, co se k němu přiblížil. Qualmëho jed se využívá od atentátů po léčení chronické bolesti. Přesto je velice obtížné tohoto hada chytit. Snadno se skryje v trávě nebo pod písek a mnoho nešťastníků na něj spíše omylem šlápne než, že by ho chytili.

Qualmë je agresivní, ale v chladném prostředí spí. Samice jsou v Surdě nejrozšířenější a to hlavně proto, že po spáření samce snědí. Poté samice nalezne noru nějakého hlodavce a zabije ho. Pak si hlodavcovu noru přivlastní a naklade do ní vejce. Noru následně opouští a mladé nechá, ať se o sebe postarají sami.

I když je tento had skutečně obrovský, tak od něj nehrozí, že by se rozhodl spořádat člověka.

 

 

Alta filit

 

Velký pták, který může připomínat pštrosa. Jenže tento ptáček si víc pochutná na králíkovi než nad semínky. Tento velký tvor lidi nenapadá, ale pokud jsou v blízkosti jeho hnízda, tak je může odehnat. Přesto se moc často nestává, aby útočili na lidi, kteří je neohrožují. Alta filit bývaly prvními lidmi, co do Surdy přišli, nějaký čas chováni jako slepice. Jejich vejce, velikosti pštrosího nebo i menšího dračího, byla velkou pochoutkou. Po letech válek se již mnoho těchto obrů před lidmi skrývá.

Alta filit žijí v párech a samice si partnera vybírá podle toho, jaké postaví hnízdo a zda jde snadno bránit. Když se jí zalíbí, tak s partnerem zůstává do konce života. Jejich průměrný věk dožití je kolem deseti. Samice naklade do hnízda až tři vejce, ale ve většině případech se vylíhne jen jedno. Ostatní samec odnáší mimo hnízdo. Pár se mladé stará půl roku než jim naroste peří.

 

 

Hadarak

 

Poušť se může zdát pustá a neobyvatelná, ale ve skutečnosti zde žije mnoho tvorů. Někteří jsou malí a nenápadní a jiné nepřehlédnete ani, kdybyste chtěly. Najdeme zde mnoho jedovatých hadů, brouků, pavouků a další podobné havěti. Samozřejmě se v poušti vyskytují i velbloudi, kteří jsou králi písečných plání. Ty můžeme i s několika dalšími savci zahlédnout hlavně v oázách, které by se daly brát jako neutrální místo pouště.
Na okraji pouště můžeme nalézt surikaty a spoustu hadů. Jak půjdeme dál do pouště, tak bude ubývat jak vegetace a voda, tak i zvířat bude, miň. Zde přežijí jen ti nejhouževnatější. Králem pouště je velbloud a kromě něj zde zvládají přežít i fenek, škorpióni nebo některé další druhy hmyzu.
 

 

Alta lár

 

 

Malé zvířátko podobné myši s vytahanýma ušima je v poušti nejrozšířenější, ale i snad nejpěknějším. Jejich dlouhé nohy jim umožňují rychle odhopkat pryč a dlouhým ocasem koordinují směr běhu. Pouštní lid se podle nich naučil určovat, jak daleko jsou od oázy, neboť tito tvorové se zdržují maximálně dvě míle od vody.

Alta lár občas vydávají dunivé zvuky údery zadníma nohama o zem. Varují tím před útočníky (hady) a zřejmě tím i vyznačují své teritorium. Jejich teritoria jsou obrovská, ale také jich na nich žije skutečně mnoho. Žijí totiž v jakýchsi koloniích, kde není nikdo dominantnější než jiný. Samice mají až čtyři mladé, ale stálého partnera si nedrží. Samce si vybírají podle velikosti uší a modrého zbarvení na srsti.

 

Faica huo

 

 

Faica je všežravec, ale když chce, tak dokáže ulovit i velblouda. Tito tvorové žijí v malých smečkách a hledají potravu. V nejvyšší nouzi se tito masožravci připojují k lidem a doprovázejí je kvůli zbytkům. Přestože dokáží s lidmi kooperovat, tak je nevyhledávají jen tak, že se jim chce.

Ze zubů těchto tvorů si lidé z pouště vyrábí šperky. Faica mají na hlavě i několik dlouhých ostnů, jimiž se dá udělat velice podrobné tetování. Občas se i podaří některé mládě tohoto tvora vypiplat a udělat z něj mazlíčka.

Faica jsou velice společenští a moc často se nevidí samotný jedinec, pokud ovšem nejde o mladého samce. Tito potulní samci hledají smečku, co by mohli přebrat. Pokud na nějakou takovou narazí, tak vyzvou na souboj dominantního samce a soupeří s ním na život a na smrt. Vítěz bere celou smečku. Pokud vyhraje mladý samec, tak většinou zabije mladé předchozího samce a se samicemi zplodí své vlastní.

 

 

Helca rauco

 

Jde o velice podivného a přesto zvláštně krásného škorpióna. Tito jedovatí tvorové obývají jeskyně v poušti, kde se skrývají na chladných místech. Zde jich může být i několik stovek a dno jeskyně může působit jako hladina vody, velmi jedovaté vody. Bodnutí tohoto škorpióna nepůsobí bolest, ale chlad. Poraněný má pocit, jako by mu umrzalo zasáhnuté místo. Smrt následuje do dvou hodin.

Helcové mají mladé jen jednou za život a samice většinou samce po spáření zabije. Vejce následně nosí na svých zádech a vypadají jako malé diamanty s tmavých červem uvnitř. Dokonce, i když se vylíhnou, tak je má samice na zádech dokud se jejich krunýře dostatečně nezpevní. Jinak tito škorpióni žijí maximálně čtyři roky.

 

 

Sercë ruaco

 

 

O trochu menší příbuzný Helca rauco a jde vlastně o jeho pravý opak. Sercë také žije v jeskyních, ale častěji ho naleznete pod kameny. Jeho jed je velice bolestivý, a pokud zaútočí jen jeden, tak dospělí člověk velice snadno vyvázne jen s mírně necitlivým místem po bodnutí. Pokud jich však zaútočí víc, tak jejich jed je i smrtící. Ve skupinách, však nikdy nezaútočí, jestliže nejste v jejich hlavní hnízdící jeskyni.

Sercëové se rozmnožují stejně jako Helcové, ale samci vždy přežijí. Proto jde o nejrozšířenějšího škorpióna v poušti. Jejich děsivý vzhled velice snadno odstraší jakéhokoliv nepřítele. Přesto ho někteří lidé umí připravit na ohni a udělat z nich neuvěřitelnou pochoutku.

 

 

Handa caurë

 

 

Tento velký pouštní pavouk je vzhledově velice ošklivý. Má čtyři páry očí, kterými velice dobře vidí i ve tmě. Přesto nejde o nejinteligentnějšího predátora v poušti a i jeho jed je mírný a zabije nanejvýš malého hlodavce. Přesto je i pro člověka celkem nepříjemný. Kromě vzhledu má i bolestivé kousnutí a na jeho osmi nohách jsou ostré drápy, kterými se dokáže zabodnout i pod kůži.

Handa caurë se rozmnožují jednou do roka a samice nesou vajíčka na svých zádech. Když se pavoučci vylíhnou, tak tím dokáží i svou matku zabít.

 

 

Laurina nírë

 

 

Jde o poměrně velké brouky, kteří se pyšní krásným zlatým krunýřem. Tímto vzhledem se snaží zamaskovat v písku a varuje jím i predátory. Tento brouk má totiž v těle jedovatý toxin, který v těle jiných živočichů působí jako mírná kyselina (popálí žaludeční stěny nebo střeva).

Tento brouk žije v poušti a to konkrétně v podzemí, kde si hloubí tunely a cestičky. Někdy se dostanou i do hlubokých spodních vod pod vrstvou písku. V místech, kde je těchto tunelů mnoho se tvoří tekoucí písky nebo padací písky.

Laurina jsou i známí díky své kuličce z velbloudího trusu, s níž se snaží, oslnil samičky. Vajíčka kladou do anebo pod zdroj jejich budoucí potravy, který zahrabávají do země a vyvíjející larvy se pak na těchto zásobách živí.

 

 

Lesy Du Weldenvarden

 

Magické místo už samo osobě a jeho obyvatelé jsou tím jasným důkazem. Nalezneme zde velice krásné tvory s podivným zbarvením, ale nebezpečnými obrannými mechanismy. Žijí zde v harmonii i s dvounohými obyvateli lesa a navzájem si neškodí.
I kdyby si to někteří toužebně přáli, tak v lesích se neskrývají žádní jednorožci, pegasové nebo gryfové. Nalezneme zde ptáky, hady, menší kočkovité šelmy (žádní tygři ani lvi) a koně s jeleny. Vše tu má své místo a žije v poklidu.
Zde v lesích můžeme najít bílé divoce žijící koně, kteří občas nechají elfy, aby se na nich svezly, ale elfové jejich ochoty moc nezneužívají. V místních lesích nalezneme i mnoho ptáků v nejpodivnějších barvách a velikostech. Můžeme zde zahlédnout volavky, kolibříky, malé druhy papoušků, sovy, zpěvné a velice často nezpozorované ptáčky a několik dravců.

 

 

Varden gedwëy (Zářivý strážce)

 

 

Zářivě bílý (někdy i stříbřitý) pták, který připomíná volavku, je velice krásný. Jeho krása okouzlila ne jednoho elfského umělce. Přes všechnu svou krásu je Varden gedwëy dravec. Jeho oblíbenou kořistí jsou menší hlodavci, plazi, obojživelníci a někdy i malý ptáčci.
Varden gedwëy žijí dvacet let a už ve dvou letech jsou dospělí. Tehdy si vyhledají partnera, kterého mají po zbytek života. V jejich hnízdech můžete nalézt nanejvýš dvě vejce. Oba rodiče se na nich střídají a po vylíhnutí se o mladé starají společně. Po roce a půl učí mladé lovit samostatně, a když dorostou dospělosti, tak mladé nechají odletět (někdy i z hnízda vyženou).
V minulosti byly známi případy, kdy některý z elfů nalezl slabé ptáče tohoto dravce a postaral se o něj. Varden gedwëy s ním následně zůstal jako jeho strážce. Proto se občas říká, že tito zářivý a stateční ptáci jsou symbolem a ochráncem lesů.

 

 

Oro draumr (Snový šíp)

 

 

Dlouhý had, který působí velice roztomile a příjemně, za což nejspíše může jeho pestro-barevné peří. Oro je had s rudými či hnědými šupinami, který se skrývá v korunách stromů nebo v keřích a čeká na nějakou tu myš. Jeho barevnost je dost jasné varování, že tento had je nebezpečný. Jenže Orův jed nezpůsobuje smrt, ale eufúrii a pro jeho jed ho někteří mladí elfové vyhledávají.

 

 

Fricai hljödhr (Jemný přítel)

 

Velice krásný a plachý tvoreček, který při každém hlasitějším zvuku zmizí. Působí velice roztomile, až se může zdát, že nejde o zrovna inteligentní zvíře. Přesto se objeví vždy, když někdo z dvounohých obyvatel lesa teskní nebo si zoufá. Tento tvoreček totiž svým vzhledem dokáže snadno utěšit i z dálky.

Fricai hljödhr jsou všežravci, ale hlavní část potravy tvoří bobule nebo nějaké sladké ovoce. Velice rádi jedí již mírně nakvašené plody stromů. Proto se dají občas zahlédnout, jak kličkují v lesích a naráží do stromů.

Fricai hljödhr žijí v tlupách a celou tu tlupu vede jeden dominantní samec. Ten vede celou skupinu za potravou, ale když jde o páření, tak si i tento samec musí samičku obměkčit něčím velice dobrým k jídlu.

 

 

Flauger hljödhr (Tichý letec)

 

 

Velice nenápadní a dravý ptáci, kteří jsou těmi nejlepšími letci v lesích. Tento pták nemusí ani mezi stromy zpomalovat, aby se mezi nimi dostal ke své kořisti, kterou spatří i z několika metrové výšky. Dokonce i na zemi může celkem rychle běhat, i když to působí komicky.

Flauger hljödhr žije převážně sám a jen v období páření si najde samičku. U těchto ptáků je však velice podivné, jak svého partnera vybírají. Jejich námluvy mohou působit jako boj, který končí tím, že oba ptáci vyletí vysoko do oblak, kde se chytnou navzájem nohama a padají střemhlav k zemi. Samička se spáří se samcem, který se jí pustí až skoro těsně nad zemí. V jejich hnízdě naleznete nanejvýš dvě vejce a o mladé se stará samice, neboť samec už svůj úkol splnil.

 

Kveykva (Blesk, ale i Veveřička)

 

 

Veveřičky jsou všežravý tvorečkové, kteří se živí převážně škůdci stromů. Tyto Veveřičky žijí samostatně, ale už byly zaznamenány případy, kdy se shlukli do velké skupiny a cestovali přes lesy společně. Skáčou ze stromu na strom a přitom roztahují přední nohy, takže rozevřou blánu a doplachtí o něco dál.

Tyto veverky rodí živá mláďata a ta se jim drží na břiše, dokud nejsou dost velká na samostatný ‘let’. Pak je učí shánět potravu a poté už se o ně nezajímají.

 

 

Könungr garjzla (Král světla)

 

 

Könungr je středně velká kočkovitá šelma, která patří mezi největší predátory v lesích (pokud nebudeme počítat draky). Tato kočka se umí velice tiše pohybovat po svém teritoriu, jež velice agresivně brání. Přesto jde o tiché a plaché zvíře, které se drží hluboko v lesích, kam elfové moc nechodí.

Pokud jde o rozmnožování, tak mohou mít mladé až třikrát do roka. Samice si samce vybírá velice pečlivě a při výběru pohlíží na jeho růžky na hlavě. Každá samice má jiný vkus a tak má šanci každý. Samice růžky nemají a velice často mají o něco výraznější barvu srsti. Po několika měsících samice vrhnou až šest mladých a o ně se starají půl roku. Mezitím můžou být samice další mladé.

 

 

Jierda slytha (Tichý úder)

 

Jelen, jehož samice připomínají spíše koně. Jierda slytha má velice silné a ostré parohy, kterými by mohl i zabít. Jenže tento jelen je má hlavně na ochranu stáda a boj s jiným jelenem.

Jierda slytha jsou jako jiní jeleni a jeden samec vede velice početné stádo srn. S nimi má jednou do roka mladé. Mladé jeleny vyhání již v jednom roce, aby nezesílili a nepostavili se mu.

 

 

Dračí hory

 

Místo, kde se skrývá mnoho tvorů a lidé jim přisuzují podivné vlastnosti. Lidé se i bojí jít i dál do hlubin hor, neboť se v nich údajně skrývají bytosti, co zabíjejí lidi na potkání. Přesto zde nenajdeme zvíře většího jak jelena. Přesto zde žijí vlčí smečky, které se velice dobře skrývají a před lidmi se mají na pozoru. Občas narazíte na Kojotníka, ale ten spíše uteče, než aby se do vás zakousl. V horách tudíž nalezneme dost zvířat, která jsou typická výhradně pro Dračí hory, ale i taková, co najdeme v každém koutu země.

Dominantní je zde vysoká a zajíci. Občas se lovcům naskytne příležitost ulovit divočáka a to je pro ně velká věc. Kromě těchto větších zvířat jsou zde dominantní lasičky, mývalové, kuny, vačice, lišky, vlci a další podobní tvorečkové. No a kromě těchto savců zde nalezneme žáby, komáry, vážky, vrabci, havrani, sokoly a další. V řekách jsou dominantní pstruzi, jelci, lososi, kapři, štiky a mnoho dalších ryb a to hlavně sladkovodních.

 

 

Kojotník flekatý

 

 

Kojotník je vlastně něco mezi psem a kozou. Jedná se však o masožravce, který loví samostatně. Jeho styl lovu je velice zvláštní, neboť na svou kořist útočí ze skal, z nichž na svou kořist skočí.

Samice žijí v nepřístupných oblastech, takže samec, který první najde samici, se stane na několik měsíců jejím druhem. Vychovává s ní mladé, a když vyrostou dospělosti, tak od samice odchází a mladí také.

Jejich srst je velice krátká a hustá, přesto je na omak dosti hrubá. Právě ta jim pomáhá přežít zimy i léta v horách.

 

 

Lasičák kamenný

 

 

Lasičák je poměrně rychlý tvoreček, který se dokáže maskovat jako kámen. Živý se hlavně vejci, slepicemi, králíky a nepohrdne ani zeleninou či ovocem. Takže tento Lasičák je všežravec, který si zdržuje v blízkosti vesnic nebo výskytu jeho oblíbené pochoutky.

Tito Lasičáci mají mladé jednou do roka a žijí v párech po celý svůj život. Mladé však samice rychle vyhání z hnízda a to hned poté, co je naučí si obstarat potravu. Lasičáci mají maximálně tři mladé a samice je od chvíle, co jim naroste srst, učí shánět si potravu. Samec jí přitom pomáhá.

 

 

Jelení králík

 

 

 

Jde vlastně o obyčejného zajíce, ale příroda mu nadělila jelení rohy. Ty mají samci i samice a tím se snadno rozpoznají od obyčejných zajíců. Pro lovce je tento úlovek velice cenný a někteří věří, že jejich ulovení přináší štěstí lovci i jeho rodině. Lovci z nich často berou jejich packy a nosí je pro štěstí u sebe.

Jelení králík se proto velice dobře skrývá. Ví se o něm to, že může mít až čtyři mladé, kterým do jednoho měsíce začnou růst parohy. Také se vyskytují ve velkých skupinách, kde několik zajíců hlídkuje a při první známce nebezpečí varuje ostatní hlasitým dupotem.

 

 

Havran dlouhoocasý

 

 

Havran s dlouhým ocasem, který žije v Dračích horách a to velice vzácně, neboť v minulosti ho lidé lovili. Tento havran má modré oči a mnoho lidí si s jeho spatřením spojuje blížící se smrt jich nebo někoho z rodiny. Havran dlouhoocasý se živý hlavně červy nebo oříšky či houby.

Havran má družku na celý život, a pokud jeden z nich zemře, tak ten druhý přestane jíst a zemře hlady. Tito havrani mají až tři mladé a o ně se starají až do jednoho roku jejich života. Poté je nechají, ať odletí a starají se o sebe sami.

 

 

Temnivec vysoký

 

 

Jelen s temnou srstí a velice širokým parožím je snem každého lovce. Přesto se nedá tak snadno ulovit, neboť se dokáže dostat na těžko přístupná místa, kam se lovec nedostane. Srny tohoto jelena připomínají vrané koně, ale jejich ocas je u zadku jako ocas lva a až v jeho polovině se mění na koňský.

Temnivec je jako každý jelen a pohybuje se ve stádu, kde je okolo dvaceti srn a jeden dospělý jelen.

 

 

Vroengard a okolní moře

 

Ostrov Vroengard je neobyvatelný, nebo aspoň město Durú Areaba. Žijí zde podivní tvorové, kteří se vymykají všem přírodním zákonům. Vznikli zde kvůli výbuchu magie. Někteří jsou malí, ale nebezpečnější než kdejaká velká kočkovitá šelma. Jelikož sem mnoho lidí/ elfů necestuje, tak se zde daří různým druhům motýlů, ptáků a menších savců. Jelikož tento ostrov není až tak prozkoumán a záznamy o zdejší fauně se nezachovaly, takže se neví o všem, co zde žije.

V moři žijí také podivní tvorové. Jenže ti jsou ukryti pod hladinou. Někteří by dokázali zničit loď a jiní jsou tak maličcí až je podivné, že tak dlouho přežili. V jižní části moře v okolí ostrovů nalezneme korálové útesy a v nich spoustu krásně barevných ryb. Také se v těchto místech objevují žraloci a spolu s nimi i delfíni. Jak se popluje dál na sever, tak narazíme na velryby, žraloky tygří, rejnoky, morčáci a mnoho dalších. Na severních ostrovech se občas objeví i lachtani, ale jen v určitém období. Za těmito ostrovy je moře mnohem chladnější a ti, co se tam odváží, mohou zahlédnout kosatky.

 

Řasovičník podivný

 

 

Velice podivná potvůrka podobná mloku či rybě. Řasovičník podivný je prudce jedovatý pokud ho někdy pozřete. Jeho maso obsahuje jed, který způsobí rozklad všech vnitřností. Tento tvor se proto jednou za čas přemnoží a moře u pobřeží je tak krásně čisté, neboť tyto Řasovičníci pojídají řasy, trávy a chaluhy.

 

 

Hadovec obludný

 

 

Dlouhý mořský had, který se zdržuje u severních ostrovů. Pro lidi je velkou pochoutkou, ale jeho ostré jehličkovité zuby dokáží udělat dost škody. Hadovec obludný se zdržuje ve velkých hloubkách a někteří tvrdí, že tohoto hada viděli i delšího jak tři lodě.

Tento had loví menší ryby, a pokud naleznou mrtvou velrybu, tak se kolem ní shromáždí mnoho těchto hadů a pečlivě jí zbaví masa. Tito hadi mají i velice výraznou rudou malbu, která jim jde od žáber až po ocas, kde se zesvětluje.

 

 

Slepý ďas

 

 

Velká ryba připomínající žraloka žije v hlubinách moře, ale častou vyplouvá blíž k hladině, aby lovila. Slepý ďas je velice rychlá a silná ryba, která je však slepá. Přesto je vyhledávanou pochoutkou, neboť její maso má sytě rudou barvu a má nasládlou chuť.

Tyto ryby mají černé jikry, které se přichytí na jiné ryby a na nich následně malý ďasové parazitují, až celého svého hostitele sežerou. Mladé ryby také ještě vidí, ale postupně jim jejich zrak mizí a oni se přesouvají i do větších hloubek.

 

 

Zálivnatka drobná

 

Malá krásná želvička, která nikdy nevyroste. Zdržují se v teplých oblastech a nejvíce se vyskytují na ostrovech Illium, Nía, Uden, Parlim a Beirland. Tyto želvičky se v zálivech těchto ostrovech objevují každé jaro, kdy nakladou vejce a na začátku léta se z písku vynoří znovu o trochu menší a míří do moře. Na břehu se je snaží sežrat vše od krabů až po lidi.

 

 

Nïdhwalar

 

 

Je druh asi nejvíce podobný drakům. Přes toto tvrzení se zásadně liší už jen prostředím, ve kterém se vyskytuje. Nïdhwalar, jinak řečeno “mořský had” se vyskytuje v západních vodách kolem ostrova Vreongard. Jejich tělo kryjí hladké pevné šupiny v odstínech od hnědé až po cihlové červenou. Velikostí dosahují normální draky. Jejich stavba těla se liší tvarem, připomíná víc hadí nebo rybí tělo než tradiční plazí. Místo křídel mají ploutve, na bocích krku můžeme najít žábry. Hlavu zdobí dvojce rohů, v netradiční tlamě dlí dlouhý hadí jazyk a řady ostrých zubů.
Nïdhwalar se drakům přibližuje především po stránce inteligence. V jeho těle existuje struktura podobná dračímu eldunarí. Stejně jako Fanghur dokáže svou kořist za pomoci mysli ohrozit. I když by se mohlo zdát, že by se tedy s nimi dalo domluvit, nikdy se to nepodařilo. Nïdhwalaři prostě mají svůj vlastní svět v tmavých vodních hlubinách.
Většinu času žijí jako samotáři. Mláďata se rodí jednou za velmi dlouhou dobu, s matkou zůstávají jen tak dlouho než nejsou schopná žít samostatně. Teritoria Nïdhwalarů jsou velká a zpravidla si z nich po celý život nestěhují. Boje jsou výjimečné, mladí si raději hledají nové místo, než aby se pokoušeli zápasit s dospělým, který může být až několikanásobně větší než oni sami. (-Aireen)

 

 

Íllgrathr

 

 

Nejnepříjemnější obyvatelé Dúru Araeba, kteří vypadají jako slonovinově zbarvení červy. Íllgrathr by neměl správně existovat, ale magie působící na ostrově vytvořila tohoto červa. I kdyby se mohlo zdát, že jsou neškodní, tak v jejich maličkých ústech se skrývají ostré zuby. Na břiše mají mnoho malých háčků, kterými se dokáží udržet na lidské kůži. Pohybují se pomocí velkých skoků a skrývají se ve velkých skupinách v měkké hlíně, mechu nebo trávě. Kolem jejich úkrytu se nachází mnoho kostí a ulit. Tento červ je totiž masožravý.

Přichytí se na své oběti a vpustí do ní spoustu malých zelených červíků, které požírají maso své oběti. Jde o velice bolestivou smrt a někteří tyto červy využívají právě pro mučení svých objetí. Jejich hnízdo se dá snadno nalézt, neboť se z něj ozývá: Skri Skri! Skri Skra! nebo Skri Skro!

 

 

Sundavrblaka

 

 

Jde o velké sovy s kulatou hlavou, na níž se nachází velká a ostře řezaná pera, která působí, že je jejích hlava větší a vypadají na orla a ne na sovy. Sundavrblaka jsou sice sovy, ale rozhodně od nich neuslyšíte houkání. Z jejich zobáků totiž vychází švitoření podobné tomu, co dělají veverky. Tyto sovy také mají schopnost vypadat jako stín, takže je velice těžké je zahlédnout. Právě z toho důvodu se toho o nich moc neví.

 

 

Snalglí

 

 

Snaglí jsou velcí šneci, kteří byly vždy velkou pochoutkou pro Draky. Přestože se většiny živočichů dotkla nějakým způsobem magie, tak u těchto hlemýžďů to vypadá, že se jich vůbec nedotkla. Přesto je jejich chování více agresivní a jsou schopní se pokusit zaútočit i na Draka.

 

 

Extrémně vzácní

 

Jde o tvory, kteří jsou dost inteligentní, aby rozuměli lidem a celkově světu kolem. Narazit na ně je zázrak, a pokud je jednou potkáte, tak už je nikdy více nespatříte, pokud se jim nebude chtít. Většina těchto tvorů žije v Du Weldenvarden, ale nalezneme i také, kteří jsou ochočeni a drží se svých dvounohých společníků.

 

Víluška Lesní (lidově Světluška)

 

 

A jedna roztomilá specialita z Du Weldenvardenského lesa navíc. Ačkoliv by se mohlo zdát, že to jsou jen zmenšené víly, ve skutečnosti tomu tak docela není. Vypadají ovšem věru podobně. Jsou to bytosti dorůstající do výšky maximálně 20 cm. Jejich vzhled se může lišit podle místa výskytu. Křídla v noci lehce světélkují, proto se jim lidově začalo přezdívat světlušky. Jsou poměrně zručné. Zvládnou si ku příkladu vyrobit na sebe nějaké lehké šatečky a navíc jsou poměrně inteligentní. Mezi sebou používají svoji vlastní řeč, při určité snaze je lze naučit i několik slov normálního jazyka nebo jsou schopny se naučit i jednoduché kousky. Nikdy se však nemohou naučit kouzlit a ani sami přirozeně magii nemohou používat. Vždy měly však velmi kladný vztah ke květinám a z nějakého důvodu se jim v jejich přítomnosti lépe daří.
Tato stvoření standardně žijí v dutinách starých stromů. Živí se, podobně jako motýli či drobní ptáci: pylem, ovocem, drobnými květinami, pokud přijde na lámání chleba, sní i něco čistě zeleného. Jsou však neskutečně mlsné, když se jim naskytne příležitost sebrat někde něco sladkého, rozhodně neváhají to udělat. Nejednou se již stalo, že když někdo nechal doma otevřené okno, vrátil se zpět a nenašel ani med, ani cukřenku.
Co se týče délky života, světlušky se dožívají maximálně tří let. Od narození trvá jen měsíc, než vyroste do plné velikosti, do pohlavní zralosti však dorůstá až za půl roku. Světlušky tvoří kolonie, ve kterých panuje určitá, dosud nepopsaná, hierarchie. Není ani jasné, jak se rozmnožují, jaký mají původ, kde se tu vzaly. Nic. V této oblasti je pro výzkumy ještě opravdu hodně místa.
Tahle stvoření jsou velmi křehká a náchylná na změny. To je taky důvod, proč se již vyskytují výhradně v Du Weldenvardenských lesích. Zima je pro ně téměř jistá smrt, stejně jako horké pouštní podnebí.

Za světlušky mohou hrát výhradně vypravěči. Je možné ji “získat”, avšak pouze jako odměna v questu. V takovém případě bude mít hráč příležitost se se světluškou spřátelit (pokud se dostane do lesů) a přesvědčit ji, aby s ním zůstala. Vzhled, charakter, jméno (zkrátka všechno) světlušky určuje vypravěč. Světlušky lze chytat i násilím (ale opět pouze s vypravěčem), v takovém případě se ovšem musí počítat, že se to stvoření bude snažit prchnout jak to půjde a bude náchylnější k předčasné smrti.
Odměna questu vedoucí k získání Světlušky se nazývá “Měsíční slza”. Je to malá lahvička s lehce světélkující, čirou, sladkou tekutinou, věcí kterou světlušky doslova milují. (-Aireen)

 

 

Dračík (zvaný Nelétavý)

 

 

Jelikož roztomilosti není nikdy dost, Du Weldenvarden dal život ještě jednomu druhu tvorů, kterého si občas lidé mohou plést s obyčejnými ještěrkami. Dračíci zvaní Nelétaví jsou plazem, který neoplývá zvlášť přehnanou inteligencí, nicméně jsou to neuvěřitelně roztomilí a mazliví tvorové, kteří doslova milují společnost. Rádi zkoumají vše, co dosahuje větších rozměrů jak oni, protože sami dosahují maximálně třiceti centimetrů, tudíž mají tendence prolézt každou skulinku, která je schopná jejich velikost pojmout. V tlamičce mají jednu řadu ostrých zubů, takže jejich kousnutí umí štípnout, nicméně žádné vážnější zranění nezpůsobí. Na zádech mají jeden pár drobných křídel, která unesou jejich tělo na velice omezenou dobu. Dračící jsou schopni plachtit na rovném povrchu až čtyři metry vzduchem, déle je křídla neudrží.
Ačkoli se jedná o jakousi zvláštní pra-mutaci draků, dračíci nejsou schopni chrlit oheň. Nicméně ohňové žlázy nepostrádají a tak jsou schopni vytvořit jedinou větší jiskru, která sama o sobě zapalí tak maximálně kopu perfektně ssuchého sena a to ještě za dobrých podmínek. Jinak jsou to naprosto neškodní tvorové.
Dračíci žijí tam, kde si ustelou, většinou právě v nějaké skulině, nicméně se neusazují na jednom místě dlouho, na to jsou moc zvědaví a světaborní. Co se týče jejich stravy, jsou to víceméně všežravci, tudíž se živí jak různými rostlinkami, tak třeba i hmyzem a nepohrdnou ani mrtvými myšmy, které jsou schopni si při dobrých podmínkách i ulovit, většinou se ale chovají spíš jako mrchožrouti - na lov mají příliš přátelskou povahu. Dračíci mají nepřeberné množství druhů a poddruhů, které se okatě podobají jejich větším bratrancům, tedy každý druh potřebuje k přežití konkrétní podmínky. Naštěstí jsou ale velice houževnatí.
Jejich jediným přirozeným nepřítelem jsou Vílušky. Vílušky jsou sice menší jak dračíci, nicméně díky tomu, že jsou inteligenčně nad nimi, neustále si jich dobírají a to tak, že je tahají za křídla nebo za ocásek, sedají na ně a koušou je do hřbetu. Za léta společné symbiózy si Vílušky vypěstovali nespočet způsobů, jak škádlit Dračíky a zůstat naživu, zatímco Dračíci stále nenašli způsob, jak se Víluškám ubránit a tak po nich jen chňapají tlapkami, nebo se je snaží kousnout, což se povede jen málokdy. Přesto však takový střet končí výhradně smrtí křehkých Vílušek, Dračíci jsou v těchto ohledek díky svých dračím genům poměrně odolní a díky jejich horkému jádru obstojně zvládají všechna roční období, jen při opravdu krutých zimách nebo při extrémním horku když se neníkam schovat podléhají smrti.

Za Dračíky mohou hrát stejně jako za Vílušky výhradně vypravěči. Celkově pro Dračíky platí podobná pravidla jako pro Vílušky, tedy je možné je “získat” několika způsoby, především odměnou v questu nebo odkoupením vajíčka. Pokud se o vajíčko dostatečně dobře pečuje, může se vylíhnout. Vzhled a charakter Dračíka určuje vypravěč, nelze je chytit, pokud žijí divoce, jsou schopni se během první noci dostat z jakékoli pasti. Jak? To ví snad jen Dračíci. (-Aireen)

 

 

Dvouocasý zlatý lev

 

Velcí lvi, kteří se objevili v Alagaesii už před nějakou dobou. Možná pochází z východních zemí nebo jde o poslední přeživší lvi tohoto druhu v Alagaesii. Přesto se zde nachází jen dvě jediné lvice a obě jsou mazlíčky elfů. Jedna patří elfské kovářce a druhá elfskému zrádci. Obě umí pár kouzel a komunikují pomocí myšlenek.

 

 

Duchové

 

 

Bytosti žijící v Alagaesii, kteří v sobě skrývají neuvěřitelnou moc a často jsou zneužiti Stíny. Tito Duchové vypadají jako svítící koule. Je jasné, že nejde o duchy lidí nebo jiných tvorů. Jde o samostatně myslící a magické bytosti, které si jsou vědomi svého okolí a dokáží se velice dobře skrýt. Také jsou inteligentní, ale snadno se rozzuří a to hlavně tehdy, když jsou uvězněni v těle. Není jasné, co jsou přesně zač, ale jsou obyvateli Alagaesie a právě proto se zde o nich je potřeba zmínit.

 

 

Kvetha Fricaya! Zdravím přátelé! Mockrát vám děkuji za vaši podporu a pokračující nadšení pro Odkaz Dračích jezdců. Safira by byla ohromena! Moji čeští čtenáři jsou úžasní! Atra esterní ono thelduin.

 

Christopher Paolini

Setkání se Stvořitelem

Život Tathara Ingloriona

 

Jednoho podzimního večera roku 2913 se narodil elfský chlapec. Nevypadalo to, že by byl něčím nějak zvláštní, že by mohl být takovým zlem a nebezpečím. I náš národ občas pochybí a vůči vlastním dětem býváme až zaslepení. Bohužel ani naši mudrci nemohli takovou tragédii předpovědět.

Tatharova matka Fortana byla vysoce postavenou profesorkou magie. Jeho otec Durangal byl naproti tomu proslulí jako zabiják monster a nebezpečných tvorů. Byl to podivný a velice nestálý pár. Do teď si pamatuji svůj údiv když ti dva oznámili, že se chtějí vzít. Hádky mezi nimi nebyly ničím vyjimečným, o to bouřlivější bylo následné usmiřování.

Ačkoli to byl velice netypický pár, tak zaopatření byli velice dobře. Patřili mezi jeden z mála rodů, které měli právo hlasovat v radě když se řešili různé otázky polotiky. Fortana tohoto práva často využívala a snažila se společnost v jistém ohledu změnit. Samozřejmě se setkávala prakticky pořád s neuspěchem, ale několik rodin jejím slovům přece uvěřilo.

Přesto, že to byla tak zvláštní rodina. Přesto se rozhodli, že chtějí potomka, nehledíc při tom na zkutečnost.  Brzy se dozvěděli, že dítě není to samé jako chovat psíka, ale že je v tom veliký rozdíl. Dítě si žádalo mnoho pozornosti a lásky, té se mu však dostávalo dosti poskrovnu.  Možná, že chyba se stala už zde v ranném dětský. Neměli jsme však důvod pokusit se jim dítě odebrat. Vzdělání měl zajištěné, týraný též nebyl. Nebyl zde jediný důvod k podezření.

Jak Tathar rostl, tak prokázal ohromný talent k magii. Dalo se to samozřejmě čekat vzhledem k povolání jeho matky. Brzy přešel ze začátečnických hodin na soukromé hodiny s matkou. Pokroky byli ohromné, protože to co by se jiní učili deset let, dokázal on zvládnout za necelé dva roky. Tak se stalo, že ačkoli ještě ani pořádně nedorostl, tak ve svých 40 letech ovládal magii jako průměrný kouzelník.

Magie se mu stala uměním, stejně jako hudba a zpěv. Stala se pro něj něčím úchvatným a čistým, tvořená jenom pro to aby dělala krásu. Tehdy mu začali elfové říkat "Pištec", protože mnohdy vyrazil jen tak ven, mašírujíc si to lesem ještě krátkým krokem, a z dětské flétny se linuly rychlé a veselé tóny. Měli podobu mnoha překrásných barev, které se spolu prolínaly a tvořili pestrou pastvu pro oči.

Stal se drobným zázrakem. Barvou které rozradostňuje vše kolem sebe. Pokud jste se ale podívali hlouběji do jeho očí, tak jste si nevšimli ani náznaku po nějaké radosti. Byly vždy takové smutně zasněné, nepřítomné. Už tehdy nám bylo jasné, že to bude velice zvláštní osobnost. Nikdo však nečekal, že se z něj stane to co se stalo...

Rodina se stávala čím dál tím více oblíbená a populární. Faktorů bylo samozřejmě více, ale jedním byl určitě i ten, že mnoho elfů mělo prostě "Pištce" rádo. Tathar byl mytčinou chloubou, to ona to byla kdo zrodil takový zázrak. Kdo ho stvořil a pečlivě vychoval. Brzy se jí začalo poměrně dosti dařit a v polotických záležitostech se dostala až k samotnému dvoru. Do zámku Tialdarí.

Fortana začala pořád mnoho společenských akcí, které ovšem stáli rodinu nemé částky. Tyto mezery ve financích potom musel jako vždy před tím vyplnit Durangal splněním nějaké zakázky. Pokud bych to mohl smět zhodnotit, tak bych řekl, že se rodina musela dostat do ohromné finanční krize. Proč by jinak vzal někdo tak těžkou zakázku? Zvláště pokud má doma rodinu která na něj čeká...

Ale zakázku přijal. Podle informací, které se nám později podařilo nashromáždit, měl za úkol eliminovat jednoho nebezpečného černokněžníka obklopeného několika nemrtvými služebníky. Pro většinu válečníků téměř nesplnitelný úkol. Durangal byl však zabiják první třídy.

Povedlo se mu poradil si s nemrtvými a poté zbýval už jenom černokněžník samotný. Tady se to však již zvrtnulo, protože ten povolal mocného ducha, který potom naplnil jeho tělo. V historii by se dali takové události spočítat na prstech jedné ruky. Není divu že tehdy padl a to bezesporu hrdinskou smrtí. Stína se nakonec povedlo zabít, ale to je již jiný příběh...

Když se tato nešťastná novina donesla do lesů k jeho rodině, tak se v Tatharovi něco zlomilo. K smutku v jeho očích se přidal vztek. Pamatuji jak jsem ho jednoho dne potkal na ulici. Jeho fialové oči plály vnitřním plamenem, který ho pomalu stravoval. Toto je období, kdy se naši mudrcové dohadují, že se musel dostat k zakázaným svitkům.

Jak to vypadá, že i přesto jakou smrtí zemřel jeho otec, se rozhodl studovat černou magii. Samozřejmě, že podobné svitky jsou takázané a do teď nám není jasné odkud sehnal ten grimoár vázaný v lidské kůži. Něco takového se do lesů nemohlo jen tak dostat, kéž by ho tehdy našla pohraniční hlídka a spálila ho, bylo by o tolik utrpení méně...

Fortana se po této novině psychicky zhroutila a našla si ohromné zalíbení ve faelnirvu. V něm utápěla veškeré utrpení, bohužel i svůj vlastní život. Z elegantní a inteligentní ženy se stala troska jejíž život určoval jenom další doušek toho ostrého alkoholu. Peníze pomalinku docházeli, ale staří přátelé se snažili pomáhat jak mohli. Z toho důvodu si mohli stále ponechat své sídlo, stejně tak svůj dosavadní majetek.

V tomto období se Tathar uzavřel před celým světem, skončil se svými vystoupeními a celý dny trávil zavřený v nekonečné knihovně s magickými svitky. Ven vycházel jen tehdy když už byl donucen něco sníst, i to bylo však hodně zřídka. Je poměrně jasné co celé ty dlouhé hodiny tam hluboko v  pedzemí dělal. Musel tam studovat černou magii.

S tím souvisí i jeho přeměna. Kdysi plavé vlasy byly najednou černé a jeho tělo bylo pokryto podivnými symboly. Kdybych jenom tenkrát věděl co ty znaky znamenají a někomu to řekl, bohužel jsem byl ještě příliš mladý a nerozvážný. Jediné kdo je viděl jsem byl já a mohu to tedy nazvat jenom svým selháním.

Půl roku po Durangalově smrti se to stalo poprvé. Našla se mrtvola první elfské dívky, byla ještě mladá a tak plná života. Tělo měla zohavené a byly na něm jasné stopy po mučení pomocí horkého železa. Alabastrově bílá kůže té nebohé dívky byla stažená až s neuvěřitelnou precizností a zbylé ostatky byly touto "dekou" přikryty. Někdo by tuhle zrůdnost mohl nazvat i uměním, ale při tom přirovnání se mi svírají útroby hnusem.

Kolem tohoto incidentu se brzy vytvořilo mnoho pověstí a zkázků. Elfská palácová stráž se chopila vyšetřování, ale vzhledem k tomu že Ellesméra je ohromné město, tak to celé dopadlo jedním velkým fiaskem. Nikdy bych si tehdy nemyslel, že to celé na svědomí má můj pán. Myslel jsem, že jenom drží smutek nad svým otcem a možná částečně i matkou. Byl jsem naivní a hloupý...

Neskončilo to jedním nalezeným tělem. Našo se jich více, všechny podobně zneuctěné. Byly to většinou elfky, ale už se našlo i několik mužů. Nebyla v tom žádná pravidelnost, mezi zabitými nebylo nic co by je nějakým způsobem pojilo dohromady. Palácová stráž nemohla přijít na žádný motiv podle kterého by mohla najít viníka. Vrah byl vždy o krok napřed a garda mohla jen odnést další tělo a rodina se postarat o pohřeb. Byla to hrozná doba ve které každý podezíral toho druhého. Nikdo si nebyk ničím jistý.

Náhle však vryždy zničeho nic přestali a můj pán z pracovny nevyšel téměř celý týden. Vešel jsem dovnitř a našel jsem místnost pokrytou všemožnými znaky. Byl to nějaký druh run, ale jejich obsah je mi neznámý. Když jsem přišel blíže, tak jsem si uvědomil že to všechno je krev. Musel jsem tehdy rychle odběhnout, včerejší jídlo mne dohnalo příliš rychle.

Ihned jak jsem upozornil stráže, tak se dali do pronásledování. Dali dohromady družinu ze zdatných válečníků a kouzelníků, ti měli být schopni eliminovat i dost mocné nepřátele. Bohužel měli několik dní zpoždění, nakonec však stopu přece jenom chytili. Nestli se různé zkazky o podivném poutníkovi zahaleného v černém oblčení. Nebyl z něj prý vidět ani kousíček kůže. Bylo jim hned jasné, že to byl jejich cíl.

Pronásledovali ho ohromným tempem. Už ho ani nemuseli stopovat, protože jim byl jeho směr jasný. Tatharovi kroky směřovali totiž přímo k nejbližší hranici lesa. Chtěl je co nejrychleji opustit a v tom mu chtěla družina samozřemě zabránit. Můj bývalý pán měl však příliš veliká náskok a tak dorazila družina k hranici o tři hodiny později než měla.

Veškeré hranice jsou totiž již dlouhou dobu hlídané pohraniční hlídkou. Většinou to bývají jenom zkušení střelci a válečníci, taková služba znamenala veliké uznání. Proto družinka doufala, že dokáží Tathara zadržet na tak dlouho, že budou schopni ho dopadnout. Na místě však našli jenom čtyři mrtvá těla, zabalená ve vlastním kůžích. Byly ještě čerstvě stažené, tuk narychlo sedřený. Narozdíl od ostatních obětí byli tihle alespoň usmrceni rychle.

Nemeškali a ihned mého pána následovali. Jeho stopy pokračovaly hluboko do nitra vyprahlé pouště. Brzy však přišla písečná bouře, která udeřila zuřivou silou. Družinka to ustála, ale přišla o polovinu koní kteří se v bouři splašili a když chtěli pokračovat ve stíhání toho netvora, tak již nemohli. Stopy byly zaváté pískem.

Ještě měsíc hlídkovali na hranicíh pouště a lesů. Navíc jim bylo jasné, že bez vody a potravy zemře. Proto by logicky stačilo hlídat jenom hranici a potom ho konečně ulovit. Nemohli přece dopustit, aby se ta hrůza vrátila do nitra lesů. Nikdo však nedorazil ani po tak dlouhé době. Musel zemřít někde v té písečné bouři a dobře mu tak. Konečně mohou jeho oběti vklidu ležet ve svých hrobech s vědomím, že byly pomstěni.

Dodnes si všichni pamatujeme tento příběh. Můj bývalý pán vstoupil do dějin známý jako "Baldagorr Alfa". Už si ho nikdo nepamatuje jako "Pištce", protože všechno co na něm původně bylo dobré se zkazilo. Já jsem se tímto alespoň pokusil zachytit jeho život takový jaký byl. Možná osvětlit proč se to stalo, kde se stala ta osudná chyba. Nikdy bychom na tento smutný příběh neměli zapomínat, ať je nám poučením pro budoucí časy.

 

Dračí jezdci 

 

Autor: Elva Aiglow

                    Eleanor da Artery

Dračí jezdci jsou mocní lidé/elfové spojení s draky vládnoucí obrovské síle. Jsou to silní kouzelníci, mají síly za 10 lidí, jsou nesmrtelní avšak dají se zabít mečem nebo jedem. Své síly využívají pouze v zájmu dobra. Pod jejich vedením bylo vystavěno mnoho vznešených měst a krásných věží. V době kdy udržovali mír země vzkvétala. 

Počátky dračích jezdců: 
Nacházíme se v časech pouze chvíli po příchoduprvních elfů. Kolem nás zuří krutá a krvavá bitva mezi draky a elfy. Jsme uprostřed Ellesméry kde ve zmatku pobíhají elfové nevyužitelní k boji. Vše kolem nás vypadá jako v tornádu, ale když se podíváme pořádně, támhle ke kraji lesa, spatříme mladého elfa, Eragona, jak se sám nepozorovaně vydává do lesů Du Weldenavarden. Tiše pozorujeme jeho cestu přes lesy a když už se chceme obrátit a jít zpátky všimneme si vejce připomínající bílý kámen. Mladíček se k němu okamžitě vrhá a s posvátnou úctou ho pozoruje. Dlouhou dobu se nic neděje…až nakonec začne „kámen“ křupat až se celý rozpadne a z něj se vykutálí malinkatý bílý dráček, který nechápavě hledí na mladého Eragona. Eragon pojmenoval dráče Bid’Darm a tajně o něj pečoval a vychovával ho.
Přesouváme se časem o pár chvil dále do doby kdy už je Bid’Darm dostatečně velký aby unesl i jezdce a do doby kdy Eragon se „svým“ drakem cestuje po Dračích horách a přemlouvá draky k ustanovení míru a vytvoření jezdců. Jak je tak většinou zvykem u nečekaných věcí je poměrně jasné že se ze začátku Draci stavěli k takové možnosti neutrálně a Eragona i Bid’Darma vyháněli s tím, že je to proti přírodě. Avšak jak plynul čas a válka nekončila, byla tato možnost nevyhnutelná. A tak za spolupráce obou ras vzniklo mocné kouzlo které sjednalo mír a přineslo dobu dračích jezdců. 
Jak šel čas, do mocného kouzla se zakomponovali ilidé a vznikla mocná říše chráněná vznešenými ochránci dohlížející na naši zemi ze sedel překrásných zvířat. Byly to zlaté časy, města se rozrůstala a bohatla, lidé se měli dobře a země vzkvétala. Avšak plačme… protože tomu nemohlo být navěky. 
Ačkoli je žádný nepřítel nemohl zničit, nedokázali se ochránit sami před sebou. A tak se v době jejich největší moci narodil v, dnes již zaniklé, provincii Inzilbeth chlapec jménem Galbatorix. Když mu bylo deset let, byl podroben zkoušce, jak bývalo tehdy zvykem. Zjistilo se, že v něm spočívají obrovské síly. Jezdci ho přijali mezi sebe. Prošel jejich výcvikem a v dovednostech předčil všechny ostatní. Díky daru bystré mysli a silného těla brzy zaujal mezi Jezdci přední místo. Některým se jeho prudký vzestup zdál nebezpečný a varovali ostatní. Jenže Jezdci ve své síle zpychli a nevěnovali varování žádnou pozornost. Želbohu, v té době vznikl zárodek velkého utrpení jehož následky si Alagaesie nese dodnes…

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nyní vás ale zavedu do doby, kdy Eragon, první z jezdců, oslavovaný bojovník, který se svým bílým drakem zažehnal válku mezi draky a elfy, umírá. Jeho drak, dnes už silný a vzrostlý dračí samec s perleťovými šupinami zřejmě zemře s ním. Nikdo to neví jistě, neb oni dva jsou nejstarším párem jezdce a draka, a tak ještě žádný drak a žádný jezdec takto spojený, nezemřel. Avšak oba to cítí, vědí, že se smrtí jednoho, přijde i smrt druhého protože se jejich dvě duše, po snad staletí soužití, stali jen jednou. Pokud se rozhlédnete uvidíte hory. Těžko říci proč, ale Eragon a Bid’Darm odletěli, zřejmě do Beorských hor. Mezi stromy s tichým bubláním a zurčením protéká úzký potůček plný jakýchsi třpytivých, průhledných kamenů. Eragon i jeho drak se prodírají houštinou, jdou proti proudu. Nakonec se před nimi rozestoupí zeleň a objeví se černočerný vchod do jakési jeskyně. Je obrovský, i přesto však Bid’Darm musí sklonit hlavu, aby mohl vstoupit. Vejdou, Eragon, pomocí nějakého kouzla zařídí, že se mu nad rukou začne vznášet koule bílého světla, která osvětluje jeskyni jen několik metrů před nimi. Až po nějaké době si uvědomíte, že se stěny rozšiřují a stoupají… Eragon vyšle světlo nahoru. Stoupá výš a výš a osvětluje stále větší prostor, když už se výše dostat nemůže je vidět celá kruhová místnost, je obrovská a Eragon s Bid’Darmem stojí přesně v jejím středu. Eragona kouzlo vysiluje, ale přesto světlo ještě posílí, poklekne na jedno koleno a opře se o svůj nádherný meč. Tichým hlasem starce pak pronese svá poslední slova: Nechť tyto stěny hostí jen jezdce. Poté kouzlo vysaje i poslední zbytky jeho i Bid’Dramovi energie. Avšak světlo září dál. Kolem klečícího Eragona se najednou začne ovíjet jakási věc, která se nakonec zformuje do náhrobku a stane se z ní průhledný a nádherný křišťál. Vedle křišťálového hrobu leží bílý drak. Po chvilce se do náhrobku pomocí bílého světla vyryje nápis: Zde leží Eragon se svým drakem Bid’Darmem, první z jezdců, zažehnatel války, jehož jméno bude vždy oslavováno a na něhož nezapomenou celé národy. Ten kdo by v té době stál u vstupu do jeskyně by mohl vidět, jak se do kamene pomocí bílého světla vtiskl nápis: Ty, kdož minulost svou znát bys chtěl, vstup a hledej mezi miliony těl…*

 

Jméno draka	Barva Draka	Jméno jezdce	Pohlaví draka
Aëlfria	Žlutá	Nikdo	Samice	--
Aedail	Fialová	Elva Aiglow	Samice	Dcera Alasíi a zřejmě Graöse, její vejce nalezeno na louce (neví se, jak se tam vzalo), její jesdkyně je požehnanou a tak se někdy stane, že setměn jako u draků vyšle nemířené, neplánované kouzlo, objevila Jeskyni dračích jezdců a jejích draků po tom co se na ní zapomnělo.
Airë	Tyrkysová	Túrelië Lovegood	Samice	Airë pochází s dvojčat (velice ojedinělé), její vejce nalezeno v Jeskyni dračích jezdců a jejich draků, její matkou je Varya , otec neznámý.
Annabeth	Béžová	Nikdo	Samice	Jediný dnes žijící Mateřský drak, jedna ze dvou volných dračicí.
Alasía	Fialová	Alec Aiglow	Samice	Alasía je matkou Aedajl, Alec pra strýcem Elvy, Alec byl také požehnaný, avšak jeho požehnání bylo provedeno dobře a byla slabší.
Ayantoz	Karmínová	Grisël White	Samec	Grisël vyčarovala malý prostor u okraje jeskyně do nějž uložila všechen svůj majetek.
Beroan	Neznámý	Nikdo	Samec	--
Bid´Darm	Bílá	Eragon (1.)	Samec	Jeden z nejznámějších draků, byl prvním drakem na kterého se kdy někdo posadil, jeho jezdec zažehnla válku mezi elfy a draky. Pravděpodobně otec Jeoda.
Briam	Neznámý	Neznámý	Samec	--
Ebrithil	Zelená	Eleanor da Artery	Samec	vejce nalezeno na louce, nikdo neví kde se tam vzalo, jeho matkou je zřejmě  Aëlfria, otcem Vergael.
Eridor	Neznámý	Neznámý	Samice	--
Frundor	Neznámý	Neznámý	Samec	--
Galzra	Neznámý	Nikdo	Samice	--
Ghael	Tyrkysová	Larn Finwë	Samec	Pochází z dvojčat (velice ojedinělé), jeho vejce nalezeno v Jeskyni dračích jezdců a jejich draků, jeho matkou je Varya, otec neznámý.
Glaedr	Zlatá	Oromis Wroender	Samec	Zřejmě nejstarší žijící dvojice jezdce a draka, často učí nové jezdce a draky.
Graös	Stříbrná	Argonius	Samec	Zřejmě otec aedajl, jeho jezdec v době křicopřísežníků zabezpečil jeskyni kouzlem, takže jí mohou objevit jen dračí jezdci na dobré straně.
Gretiem	Neznámý	Neznámý	Samice	--
Hírador	Neznámý	Neznámý	Samec	--
Ingothold	Neznámý	Neznámý	Samec	--
Iormúndr	Neznámý	Neznámý	Samec	--
Jeod	Bílá	Arya de Eamë	Samec	Původně volný, poté si vybral Aryu. Pravděpodobně syn Bid´Darma.
Jura	Neznámý	Neznámý	Samice	--
Lenora	Neznámý	Neznámý	Neznámý	--
Miremel	Neznámý	Neznámý	Neznámý	--
Ofeila	Neznámý	Neznámý	Neznámý	--
Roslarb	Neznámý	Neznámý	Neznámý	--
Safira (1.)	Modrá	Brom Meystrom	Samice	Jezdec stále na živu, dračici zabili uraglové.
Safira (2.)	Modrá	Eragon Gwenday	Samice	První jezdec, který se objevil po pádu jezdců.
Silák	Neznámý	Ohen	Neznámý
Šruikan	Černá	Galbatorix Endorfy	Samec	Drak byl zotročen, Galbatorixův první drak byl zabit.
Trn	Rudá	Murtagh Ghurde	Samec	--
Varya	Tyrkysová	Neznámý	Samice	Matka Airë a Ghaela.
Vervada	Žádný	--	--	--
Vergael	Modrý	Nikdo	Samec	Otec Ebrithila.
Yrris	Spektrální	Nikdo	Samice	--
Neznámý	Neznámý	Vrael	Neznámý	--
Neznámý	Rudá	Morzan	Neznámý	--
Neznámý	Neznámý	Irnstad	Neznámý	--
Neznámý	Zelená	Neznámý	Neznámý	--
Neznámý	Hnědá	Neznámý	Neznámý	--

Dračí jezdci a kouzlení:
Většina magie pochází od draků. Dračí jezdci kouzlí stejně jako kouzelníci, pomocí Starověkého jazyka. Na rozdíl od kouzelníků se však nemusí Jezdci nějak zvlášť kouzlení učit. Samozřejmě kouzlení musí trénovat ale část s objevením magie v sobě jednoduše přeskočili díky drakům. Pokud se Jezdec při kouzlení spojí se svým drakem je poté kouzlo silnější a kouzlo má barvu šupin draka (např. když Eragon vykřikne v prvním díle Brisingr je jeho oheň modrý díky Safiře). Dračí jezdci mají mnohem více možností než obyčejní kouzelníci, jelikož můžou čerpat energii i od draka, tím mohou vykouzlit i kouzla která by sami nezvládli. 

 

Jeskyně draků a jejich jezdců:

Jeskyni objevil a zabezpečil kouzlem první Eragon. Mnoho jezdců ji našlo až na sklonku života. A mnoho z nich chtělo být pohřbeno právě tady. Jezdec jménem Argonius ji v době křivopřísežníků zabezpečil kouzlem, které zajišťuje že jeskyni najdou jen jezdci s dobrou a čistou duší. Jezdkyně Grisël o několik let později udělala ve stěně jakousi místnost, která se otevře jen po přiložení znamení jezdců. Byla velmi majetnou a chtěla svůj majetek odkázat budoucím. Proto pak na stěnu vyryla nápis: Ber a nebo nechej, avšak nikdy neber pokud nepotřebuješ. A zanechala tam veškerý svůj majetek.

 

Upozornění: většina jmen i zde popsaných věcí pochází s Paoliniho mysli, ale některé věci jsou jen naší vlastní fantazií…

Osudová chyba Bayna Železné pěsti

Autor: Lewi Fenao

Zdroje: hradní, městské a vesnické drby.

 

Jednou hradu Cairon pán lenní,

jménem zvaný Bayn Železná pěst,

neboť toho dne mrzutý jest,

nechal k sobě bez prodlení,

zavolat bardku z podhradí.

 

Přišla – byla překvapena však,

tváře rudé jak její vlasy,

jež dávaly jí tolik krásy.

Baynovi z ní přecházel zrak,

srdce mu v hrudi poskočilo.

 

Ještě hezčí její oči byly,

on hleděl do nich chvíli dlouhou,

pomalu byl spalován touhou.

Teprve písně ho probudily,

když mu je bardka začala hrát.

 

Nebylo třeba tónů ani,

co hrála, vůbec neposlouchal,

jen se jí do výstřihu koukal.

Však všimla si pohledů na ni,

a ustávala se svojí hrou.

 

Ale příliš mladá byla přec –

– neměla tam nic, co by trochu,

zalahodilo jeho oku –

– však jemu nevadila ta věc.

A hudba mezitím umlkla.

 

On na noc pokoj nechal jí dát,

ještě pozval ji na snídani,

plácnuv´š ji pak po zadku dlaní,

neboť už se nemohl ovládat.

Tím jí vykouzlil na tváři úsměv.

 

Pak jen do jejího pokoje,

srdnatě ji hradní chodbou vedl,

myslící přitom, jak by ji svedl.

I bardka měla tužby svoje,

Bayn bohatý byl, hezký trochu…

 

Za nimi dveře zavřely se,

a Bayn se určitě snažil moc,

neboť s ní strávil celou noc.

A nemohly v jednom kuse

si povídat po celou dobu.

 

Bylo ráno, oni šli spolu,

neboť snídaně byl dávno čas,

teprve pak mohou být sami zas…

V síni pak sedli ke stolu,

přetíženým jídly mnohými.

 

„Pane, víte sám, jsem žena jen,

a ženy mají ve svém zvyku:

Co na srdci – to na jazyku,

se vším jednou vyjdou ven.“

Řekla bradka a Bayn zkoprněl.

 

Neboť pochopil její slova:

usoudit se z toho dalo,

že brzy řekne, co se stalo.

Potom žena spustila znova:

„Možná, že se mohu přemoci.

 

Však něco od vás potřebuji,

vždyť člověku velkou práci dá,

neříct o nic víc, než co říct má.

Stejně se asi přeceňuji…“

„Dostanete, co budete chtít.“

 

„Možná, že kdyby nové šaty–“

„Chcete-li je, budete je mít,

tak teď byste snad už mohla jít.“

„– a tepaný náramek zlatý…“

Tak byl Bayn od ženy vydírán.

 

Šlechtic snažil se spásu najít,

když už se jedenkrát nechal svést,

z cesty, co znamená jeho čest.

„Budete-li to laskavě dále tajit,

zaplatím vám bardskou školu.“

 

Zamyšlená, prohrábla si vlasy,

pak přijala to – a proč by ne,

tohle se už nikdy nestane.

Neboť školné stálo tolik asi,

jak její výdělek za osm let..

 

Nazítří Bayn rychle odjel pryč,

prý žádá si jej samotný král,

to ale šlechtic si toho přál,

aby neviděl tu bardku víc,

jelikož by mu zkazila den.

 

Teprve za dalších hodin pár,

bardka zvolna jela do školy,

přemýšlíc, co dál si vyvolí,

od šlechtice jako další dar,

za to že, nezničí jeho čest.

Bratrstvo

Autor: Madeton

1) Obecně

Bratrstvo je společenství prastaré víry, která přišla společně s prvními alagaesijskými lidmi. Postupem času se měnila, vzrůstala nebo naopak utichala, ale vždy přežila. Členy Bratrstva se původně stávali pouze muži, ale později vznikla jeho odnož, která přijímala i ženy. Bratři, kteří žili a vzdělávali se na odděleném Ostrově, působili mezi lidmi především jako léčitelé a ochránci.

 

2) Víra a zásady

I padl na kolena a sklonil hlavu k zemi, protože cítil tu velikou moc.

„Kdo jsi?“ zeptal se.

„Jsem stvořitel stvořitelů,“ odpověděl Hlas, „Pán všech bohů.“

z knihy Adanmar

Bratři věří v boha, jehož jméno je vytesáno na skále Ostrova – ovšem, v šifře tak dokonalé, že ji dodnes rozluštilo jen málo lidí. Jelikož je tedy toto jméno téměř neznámé, používá se označení Hlas, nebo častěji jeho obdoba z jazyka kočovníků – Óma.

Óma je údajně, jak už je patrné z ukázky z posvátné knihy Adanmar, stvořitelem těch, kteří tvoří. Podle sekty Yáranů (o které si něco povíme později), je především zosobněním smrti – posledním soudcem všeho živého.

Bratři samotní jej mají za vtělené Dobro, jehož moc poroste s tím, jak poroste víra v něj. A od tohoto se už odvíjí ono náboženství. Čím víc dobra a laskavosti mezi lidmi, tím mocnější bude Hlas.

A Až bude vymýceno všechno zlo a všichni nepraví, pak Óma zbaví svět chudoby a smaže rozdíly mezi lidmi.

Bratři svou víru nikdy nešířili násilím, což je možná jeden z důvodů, proč se nikdy nerozšířila masově. Bratrstvo také zastávalo názor, že nic a nikdo není zlý od počátku – a věřilo, že každý může být od svého zla osvobozen.

S touto vírou poněkud zamíchal příchod prvního Stína, který dosud mírumilovné Bratry donutil vycvičit se v boji. Bratrstvo tak v podstatě vyhlásilo válku černokněžníkům, z nichž Stínové vznikali. Bratři se snažili především o to, aby Stínové vůbec nevznikali – pokud pak už existovali, snažili se je zničit. Jelikož lidské síly většinou proti Stínům nic nezmohly, byli k bratrům povoláni elfové, kteří se starali o výcvik v magii, a i když většinou víru Bratrů nesdíleli, aktivně se podíleli na boji proti černokněžníkům a Stínům.

 

3) Historie

Jak už bylo řečeno, tato víra přišla do Alagaesie společně s lidmi. Až díky vynálezu písma dostala však jisté obrysy a linie.

 

Rok 2050

V tomto roce se narodila nejspíš největší osobnost v dějinách Bratrstva – prorok Mayak, člen jednoho z kočovných kmenů, muž, ke kterému Hlas údajně mluvil, a přikázal mu Bratrstvo sjednotit. Mayakovi učedníci, první Bratři, později sepsali knihu Adanmar, která je celá psaná v Mayakově jazyce.

 

Rok 2075

Mladý Mayak poprvé veřejně káže; díky jeho plamenným řečem a dobru, které koná na Ómaův příkaz, se k němu přidává víc a víc následovníků. Společně s dvaadvaceti nejbližšími odjíždí na Ostrov, kde do skály vytesá jméno Hlasu.

A Mayak pravil: „Hle, kdo rozluští toto slovo, jež je skutečným jménem našeho boha, ten ať vede mé Bratrstvo.“

„Ale bratře, což je mezi námi takový, který by toto dokázal?“ zeptal se ten, který s ním byl od počátku. Mayak řekl:

„Tak praví Óma – nebudete mít vůdce krom svého boha. Společně ať vládnou mí Bratři – ve svornosti a svobodě.“

z knihy Adanmar

Rok 2091

Přichází rozkol v bratrstvu. Jeden ze starších učedníků, Harn, se zle pohádá s Mayakem a odchází společně s pěti původními Bratry a asi třicítkou nových. Zakládá sektu Yáranů, (yár=krev), která je přesvědčena, že Óma je bohem vládcem smrti a k jeho uctívání je třeba krev - lidská. To se naprosto liší od Mayakovy představy a představy Bratrstva, která násilí a oběti na lidech odmítá.

A pak se Harn odvrátil od svého boha; uzavřel své uši před jeho svatým Hlasem.

z knihy Adanmar

 

Rok 2093

Mayak umírá; je zabit jedním z Yáranů. Koná se veliký pohřeb, ale Mayakův hrob je prázdný – Mayaka si k sobě vzal prý samotný Óma.

 

Od roku 2100 do roku 2156

Přichází zlatá éra Bratrstva. Jeho vliv je veliký, a mezi lidmi se šíří zkazky o dobru, které Bratři konají. Vychází sborník modliteb, který ještě upevní vliv této víry a tohoto náboženství mezi lidmi. Začíná se psát Kronika Bratrstva.

Také vzniká Sesterstvo – funguje v podstatě stejně jako Bratrstvo, ale Sestry mají svou základnu nikoliv na Ostrově, ale v srdci Alagaesie.

 

Rok 2156

Přichází první království lidí a víra, která káže svobodu a rovnost všech, musí logicky poněkud ustupovat. Král si je vědom moci Bratrstva, a tak ho naoko podporuje; všechny Bratry však nutí přísahat novému království věrnost.

 

Rok 2213

Bratři odmítají poslušnost novému králi, když táhne na elfy. Mnoho lidí odmítá bojovat, a přichází několik vzpour. Ta poslední je potlačena zvlášť krvavě. Bratrstvo se uchyluje znovu na Ostrov; v samotné Alagaesii zůstává jen jeho zlomek, který přijímá z Ostrova rozkazy.

Hlavní základna Sesterstva je vypálena a Sestry jsou brutálně povražděny.

 

Rok 2233

Bratr, který je královnou po smrti Semala pověřen vychovávat princeznu Gnés, zklame – neunese princezninu smrt a sám se zabije. Bratrstvo v očích lidí stále ztrácí na popularitě.

 

Rok 2234

Po dohodě královny Riadny s Jezdci a počátku lidských Jezdců začíná Bratrstvo spolupracovat na výchově a výuce mladých Jezdců, většinou ještě skoro dětí. Většina nových lidských Jezdců se tak stává věřícími Bratry.

 

Roky 2234 až 3012

Druhé zlaté období Bratrstva. Víra znovu získává na popularitě, a zdá se, že království vedenému Jezdci a Bratry nemůže nic ublížit. Bratři se aktivně zapojují do bojů proti černokněžníkům, a varují lid před ovládáním duchů a démonů.

 

Rok 3012

Je vybrán mladý Jezdec Galbatorix. Odmítne bratrskou víru, ale i přesto se na jeho výuce podílí i několik Bratrů. Jeden z nich, Vande, varuje Jezdce před potenciální ničivou silou toho chlapce. Nikdo mu nevěnoval pozornost.

 

Rok 3153

Galbatorix přichází o svou tmavomodrou dračici. Žádá o nové vejce, ale není mu vyhověno. V této záležitosti už měl prsty kromě Oromise i bratr Vande. Když mladý jezdec nedostal, co chtěl, vzal si to násilím. Ukradl starším černé vejce a za pomoci magie ho donutil, aby se pro něj vylíhlo. Poté se prohlásil za vládce celé Alagaesie.

Bratrstvo se stáhlo na Ostrov, jehož polohu nový král neznal. Galbatorix hluboce nenáviděl Bratry – téměř stejně jako Jezdce, a sliboval jim jejich zničení.

Víra v Alagaesii postupně mizela.

 

Rok 3212

Po zradě bratra Garena, který se stal Galbatorixovým věrným služebníkem, je prozrazen Ostrov. Královi lidé v čele s Jezdcem Morzanem na ostrově vyvraždí poslední zbytky Bratrstva, vypálí knihovnu a poničí Velký Chrám. Chtějí zničit i skálu, do níž je vyryto jméno Hlasu, ale ta odolává všem magickým i jiným útokům, proto ji nakonec nechají být.

Přežilo pouze pět bratrů – čtyři proto, že byli zrovna mimo Ostrov a pátý, Madeton, jelikož měl zkrátka štěstí, nebo ho snad opatroval samotný Óma.

V tom okamžiku začala pro Bratrstvo zatím nejstrašnější a nejtemnější doba ze všech.

I řekl Óma: „Přijde den, kdy tma zvítězí nad světlem; však nebojte se, drazí – světlo znovu povstane ve vás.“

z knihy Adanmar

 

4) Schopnosti Bratrů

Společně s místem v Bratrstvu přicházely také specifické schopnosti – a zodpovědnost. Každý z bratří v době, kdy už spolupracovali s Jezdci, byl cvičen v boji – většinou s jednoručním mečem a štítem. Důležitá byla také lukostřelba.

Jelikož se do Bratrstva čím dál častěji dostávaly děti původu půlefského, které byly nadané na magii, muselo se začít s výukou ovládání tohoto talentu. Učila se hlavně kouzla léčivá.

Pak každý z mladších, kteří byli do Bratrstva přijímáni, musel v jazyce lidí na svou čest přísahat, že kouzla svá a moc bude používat jen v zájmu dobra a víry své.

z Kroniky Bratří

Byly tu ovšem také zvláštní, nevysvětlitelné schopnosti, které se pojily se sílou víry. Z nich k nejzajímavějším patří tyto:

 

Klid – Bratři věřící v dobro tak silně, že jím zaplašili zlo, mohli tuto schopnost využívat k „vymýtání“ démonů a osobního zla z myslí druhých. Klid nemá nic společného s magickou

silou, jde skutečně pouze o sílu víry. Pokud je zlo, s nímž Klid bojuje, příliš veliké, dostává se dárce Klidu i obdarovaný do jakéhosi transu, ve kterém si obdarovaný svou svobodu vybojuje ve vlastní mysli. Ti, kteří jsou Klid schopní darovat, jsou před zlem chráněni svou vírou dokonale – Stínové se jich například nemohou ani dotknout. Tohle, bohužel, neplatí u obdarovaných.

 

Síla – požehnání Bratrů pro boj se Zlem. Dar Síly vlévá do srdcí obdarovaných podivnou odvahu; obdarovaní v boji téměř necítí bolest a je velmi těžké je porazit. Této schopnosti se hojně využívalo při bojích proti černokněžníkům a Stínům.

 

Ochrana – Často se stává, že záleží-li Bratrům velmi na jiných – přátelích, rodině, blízkých… - vycítí, má-li se jim něco stát, něco zlého a v okamžicích, kdy je jejich drahým ubližováno, cítí i jejich bolest a hrůzu smrti. Tato schopnost je ovšem Bratry považována spíš za prokletí než dar.

 

5) Symboly Bratrstva a jeho víry

Jak už bylo řečeno kdesi v úvodu, Bratři měli přísný zákaz Ómu jakkoliv zobrazovat. Proto monumentální Velký Chrám, jehož žalostné zbytky dodnes stojí na Ostrově, byl téměř bez zdobení.

V nejlepších dobách Bratrstva stávaly malé kaple ve skoro každé vesnici, ovšem dnes, v době Galbatorixova království, už jich zbylo opravdu jen málo (a zničený Velký Chrám patří k těm nejzachovalejším).

Jediné, a to nejdůležitější, co mohlo zdobit chladné bílé stěny chrámů, byl symbol, který vyryl Mayak do skály pod onen šifrovaný nápis, který má být jménem Ómy.

Pozdějším, ale neméně důležitým symbolem, hlavním znakem Bratrstva, se stal jiný symbol – zobrazení rituálního nože, kterým byl zabit Mayak, a k němu písmena Ó, M, A ósanwë (mysl) mírë (klenot) alya (vzkvétající), písmena, která zároveň tvoří jediné povolené jméno boha Bratrů – Óma, Hlas. Tento symbol se nacházel ve svých různých obdobách všude na Ostrově, a byly jím opatřeny zbraně i štíty Bratrů.

Heslo Mysl – klenot vzkvétající se stalo heslem Bratrstva, které přetrvalo až do dnešních dnů.

A když Mayakovo srdce zrádcem probodené uhodilo naposled, ozval se mocný hlas Ómaův: „Hle, od této chvíle neuslyší nikdo hlas svého boha, dokud nepřijde den poslední. Vždy bude s vámi váš bůh – však vždy bude mlčet, neboť truchlí a rmoutí se pro tento zlý čin. Proto neposlouchejte ty, kdo tvrdí, že mne znají; jejich slova jsou lží. Vězte, přijde den, kdy zlo bude zničeno. Tehdy bude tento strašný čin odpuštěn.“

Pak slunce zakrylo si tvář a svět se na pět dní ponořil do tmy. Od toho dne Óma mlčel.

Ale my, Bratři Mayakovi, nikdy nezapomeneme na dobro a sílu, které nám Mayak a jeho bůh dal, a svatou víru budeme šířit dál.

závěr z knihy Adanmar

 

Přesné sepsání Galbatorixova života

Autor: Brom Meÿström

 

       Už je tomu dávno, co se v dnes již zaniklé provincii Inzilbêth narodil mladý chlapec, kterého jeho rodiče pojmenovali nevšedním jménem Galbatorix. Zpočátku byl veselým a hodným chlapcem, měl talent na umění a rád trávil svůj čas v přírodě. Hodně toho věděl, byl chytrý a nepochybně také bystrý, jinak by se nikdy tak šikovným hochem nestal. Bůhví, jak tomu přesně bylo, co ho přimělo k zatvrzelosti srdce srovnatelné s kamenem a k zvrácenému šílenství – prameny z těch dob o něm příliš nehovoří, vydejme se tedy na strastiplnou cestu poznání, kde budeme využívat prameny, knihy, listy, a vůbec veškeré písemnosti, které v Alagaësii naleznete. Tam, kde nepomohou prameny, uvádím podle mě nejpravděpodobnější verzi toho, jak to mohlo být. Přečtěte si tento svitek a posuďte, nakolik je pravdivý, či ne. Přesto je psán s úmyslem nejšlechetnějším – aby prostému lidu byl objasněn život jeho krále.

 

       Galbatorix vyrůstal v domě rodičů, žil poklidný život dítěte až do svých deseti let, kdy musel odjet do daleké Ilirey, aby se zjistilo, zda se nestane novým Jezdcem. Cesta byla pro rodiče i jejich synka velmi náročná, povídá se, že do elfského města Ilirey přijeli vyčerpaní a zmožení. Jakmile však vstoupili do Ilirey, krásného a drahým kamením oplývajícího města, byl zaveden spolu se svými rodiči do tajemné komnaty, ve které na něho čekalo hned několik dračích vajec. Těžko říct, jaké pocity přitom prožíval, hovořil jsem o tomto tématu s několika Jezdci a ti mi vypověděli, že v tu chvíli si nic neuvědomujete, protože jste pohlceni krásou a neopakovatelností toho momentu, že vám na nic jiného nezbude čas.

Víme tedy, že Galbatorix byl v komnatě sám, a určitě se dotkl všech vajec najednou. Údajně vyšel z místnosti skleslý, patrně proto, že si ho žádný z draků nevybral. Elfové tam přítomní jim zřejmě doporučili, aby se šli porozhlédnout po městě, vím to od Jezdců, se kterými jsem měl tu čest mluvit. Drak ukrytý ve vejci totiž zaregistruje dotek svého budoucího partnera a začne se probouzet z hibernace a teprve po několika hodinách svou silou rozbije skořápku a poprvé se podívá na svět.

 

       Jakmile se Galbatorix vrátil do zámku, aby se ujistil o tom, zda se pro něj nevylíhl drak, čekalo ho příjemné překvapení. Elfští strážci s úsměvy na rtech opětovně vpustili mladého chlapce do místnosti, kde se na křišťálovém pultíku chvěl hnědý drak. Natěšený Galbatorix se dotkl dráčete a spojil s ním svůj život. Na ruce se mu vytvořil znak gedwëy ignasia, Jezdci, kteří s ním spolupracovali a pobývali, tvrdili, že zářivý ovál, který se v lidském jazyce nazývá zářivou dlaní, měl Galbatorix situován v dolní části levé dlaně.

 

       Jeho rodiče byli jistě nevýslovně šťastní, když se jejich syn stal Jezdcem. Galbatorixovo jméno bylo zaznamenáno na speciální svitek, který byl v samotném srdci zámku, v kruhové místnosti z leštěného křišťálu, kde pobýval tehdejší vůdce Jezdců Vrael. Stal se čtyřicátým prvním Jezdcem, další posilou Vraelova řádu. Tehdejší zápisy z Vraelových osobních záznamů říkají, že se Jezdcem stal chlapec „bystrý a nadaný, do kterého vkládám velké naděje…“ Tolik Vraelovy záznamy, pokračujme ve sledování Galbatorixova života dále. Je všeobecně známo, alespoň v kruzích Jezdců, že výuku Galbatorixe dostal na starost starý Jezdec, zkušený bělovlasý elf, člen rady starších Forsynth. Byl velmi moudrým a sečtělým Jezdcem, jehož drak údajně dosahoval velikosti většího kopce. Každopádně Galbatorix se dostal do rukou mocného Jezdce, který mu během deseti let předal všechno, co věděl. Jeho hnědá dračice Jarnunvösk, krásná a elegantní dračice se stala cílem mladých dračích samců, její krása velmi vábila i draky divoké. Nejen krásná, ale schopná, šikovná a moudrá, taková byla Jarnunvösk. Vkládaly se do ní velké naděje, stejně tak i do Galbatorixe, jejího mladého Jezdce.

 

       Ve svitku nazvaném Šur’tugalya neboli Jezdci se píše: „Jarnunvösk byla jako horská bystřina, nádherná, zdatná a plná života. Její šupiny se matně leskly ve slunečním svitu a oslňovaly každého, kdo kolem ní prošel. Nebyla jen krásná, ale také moudrá, vůbec nejlepší dračice mezi všemi mladými draky. Žádný dračí samec nezůstal v její přítomnosti klidný, mnozí se snažili s ní spářit, ale nepovedlo se jim to. Její Jezdec byl velmi šikovným a nadaným, přesto však objevili Starší jeho slabou vůli, kterou ohrožoval sebe i Jarnunvösk a která ji nakonec stála život…“

 

       Dost o Galbatorixovi a Jarnunvösk, přejděme k žalostné kapitole králova života, která začala zcela nevinně. Je známo, že po ukončení výcviku se velmi sblížil se dvěma Jezdci, Röthelem a Ïthyldurem. Rozhodli se udělat si výlet, aby oslavili ukončení studií. Kdoví, proč si vybrali nějaké severní oblasti, neprozkoumané a nehostinné, kdesi za údolím Palancar a vodopády Igualda, proč se vydali zrovna tam. O této výpravě máme k dispozici pouze mlhavé vzpomínky starého Jezdce, kterému se Röthel svěřil. Jmenoval se Irnstad a vypověděl toto: „Röthel chtěl slavit se svými přáteli zcela v soukromí, jen se mi svěřil s tím, že se bojí o svůj život, neboť navštívil jakousi věštkyni. Nevím, co to mělo znamenat, ale nedoporučil jsem mu účast na oné výpravě. Žel, neposlechl mne a nyní je z něho prach a popel kdesi v hloubi Dračích hor…“ Tolik od jeho přítele Irnstada. Jak již bylo naznačeno v úryvku, něco se na tom výletě nepovedlo…

 

       Tajemné vrcholky Dračích hor skýtaly mnohá nebezpečenství, z nichž největší bylo velké sídlo urgalů, kde jich přebývalo na tři stovky. Ačkoli v době, kdy se tito tři mladí Jezdci vypravili do této oblasti, byla dobrá polovina z nich kdesi na výpravě, stále jich tam zůstávalo hodně, okolo sta až stotřicet urgalů, včetně jejich šamana. Mladí Jezdci ve svém bujarém smíchu do sebe vlivem medoviny naráželi a bili se, alespoň takto to údajně vylíčil Galbatorix Starším. Jejich hluk přilákal urgaly, kteří s nimi svedli krvavou řež, při které byla očarovaným šípem smrtelně raněna hnědá krása a nedostižný cíl chtivých dračích samců, Jarnunvösk. Jediný, kdo tuto surovou bitku přežil, byl Galbatorix. Röthel i Ïthyldur byli zmasakrováni a jejich draci rovněž. Galbatorix se štěstím udolal zbytek urgalů a vyčerpaný se vláčil krajinou, kde hledal smrt a zkázu.

 

       Kéž by ji byl našel, ale bohužel pro současné generace ne. Na pokraji smrti se dobelhal kamsi poblíž Nardy. K jeho štěstí ho nalezl chudý farmář jménem Tethring a postaral se o něj. Uvědomil Jezdce a ti ho vyléčili. Elfský Jezdec Thuviel, který u toho byl přítomen, mi pověděl toto: „Byl zmožený a smutný, želel ztráty Jarnunvösk. My s ním soucítili a vyléčili ho. Ani jsme netušili, proč tam byl a co tam dělal, a on o tom zarytě mlčel. Chtěli jsme to z něj dostat násilím, ale nepochodili jsme, tak jsme ho poslali ke Starším. Tam však neuspěl se svou básničkou a byl vyhozen pryč, smetli ze stolu jeho opovážlivou žádost. Právě po této události zakořenilo v jeho srdci zlo a příbytek si v něm nalezla i zášť…“ Thuvielova slova jistě nevěstí nic dobrého. Elf však o této věci vypovídal při začátku války s Křivopřísežníky, ve které později zahynul, o pravdivosti jeho slov tedy nemůže být pochyb. Věrně zachycuje Galbatorixovo rozpoložení, které nebylo dvakrát růžové: z lehkomyslnosti ztratil draka a přivodil smrt dvěma Jezdcům a jejich drakům, třebaže neúmyslně. Nyní ho čekal obtížný úkol – vypovědět a obhájit své činy u Starších.

 

       Zasedání Starších bylo tajné a nikdo dodnes neví, co přesně se tam dělo. Ven se dostaly pouze informace o žádosti Galbatorixe ohledně nového draka, kterou však všichni členové rady zamítli, byl mezi nimi i Forsynth – Galbatorixův učitel. Toto rozhodnutí rady Starších bylo loučí, ze které vzešel zhoubný požár, záhuba všech Jezdců mimo Galbatorixe.

 

       Galbatorix se odhodlal k zoufalému, ale promyšlenému kroku. Uzmul z Ilirey černé dračí vejce a uprchl - stáhl se kamsi do zálohy, hovořím o oblasti Dračích hor, kde trénoval své schopnosti a zdokonaloval se v černé magii. Díky takovémuto pokroku očaroval vejce a donutil ho vylíhnout se. Černého draka pojmenoval jménem Šruikan a začal ho cvičit. Jezdec Irnstad mi o jeho úniku řekl toto: „Zášť po ztrátě draka byla pro Galbatorixe zároveň začátkem tažení proti Jezdcům. Ačkoli všichni tušili, kde se skrývá, nikdo se tam neodvážil vstoupit, Vrael to zakázal. Tím však byla promrhána jediná šance na odklizení Galbatorixe snadnou cestou bez další zbytečné krve. Jelikož pilně studoval jakýsi druh temné magie, bylo ještě několik let klidných. Avšak hurikán, který přešel po této klidné řece událostí, byl tak uchvacující, že mu neodolal nikdo…“ O čem Irnstad mluvil, o tom až za chvíli. Sami však vidíte, že Jezdci ztratili šanci na záhubu Galbatorixe sami…

 

       Význam Irnstadových slov bude o to zjevnější, uvedu – li, že na svou stranu získal slabomyslného hlupáka, který však byl mocným Jezdcem, bohužel však neměl žádné cíle a dal se snadno zotročit pro Galbatorixův zhoubný plán: Vyvraždit všechny Jezdce a nastolit krutovládu. A tak začala éra zrazování pravého smyslu Jezdectví, dohromady třináct Jezdců uvěřilo Galbatorixovým podlézavým a hřejivým slovům o spravedlnosti, slávě a moci. V jejich čele stál onen slabomyslný muž, kterého Galbatorix získal jako prvního, muž jménem Morzan.

 

       Ještě předtím, než Galbatorix získal dalších dvanáct zrádců, jen s Morzanem, kterého vyučil mistrovství v temné magii, vyšel ze stínů a pomocí lživé zprávy vylákal jednoho Jezdce, jmenoval se Kirpä, pryč z Ilirey, kde se shromáždilo několik Jezdců za účelem běžné kontroly měst. Galbatorix využil toho, že se na něj téměř zapomenulo a že mu Jezdci nepřikládali velkou důležitost, pozapomenuli také na to, že jeho drak zesílil a že není malým a neschopným, ačkoli má jen několik let. Ale zpět k tomu ohavnému činu. Údajně byl Kirpovi předložen naléhavý dopis, v němž jeho nejbližší přítel Arva žádal o pomoc. Kirpä nehleděl na to, že žádost byla podivná – měl sám přiletět někam za Teirm, a nikomu to neměl říkat. Přesto to jednomu Jezdci řekl a odletěl.

 

       Co se stalo v předhůří Dračích hor, je tak kruté a ohavné, že o tom píši jen proto, abych dodržel slib, že vypovím vše, co o tom zlosynovi vím. Kirpä uposlechl příkaz svého přítele a dostavil se na to místo, ale tam ho nečekal jeho přítel Arva, nýbrž Galbatorix a Morzan. Zaútočili ze zálohy a zabili Kirpovu dračici. Uťali jí hlavu a Kirpä jim byl vydán na milost a nemilost. Ti dva však nechtěli o ničem vyjednávat, jak Kirpä prve myslel, chtěli ho jen mučit. Spoutali ho a bodali do něho meči, ale tím ho nezabili a ani to neměli v úmyslu, spíše do něj dloubali jako do nějakého panáka. Kirpä se chtěl bránit, nicméně byl příliš slabý a na dva zvrhlé muže, kteří se ani nedají nazývat Jezdci, prostě nestačil. Jejich draci po něm chrlili oheň, který však zadržely kouzelné zábrany, a tak jen mučili jeho tělo žárem. Poté, co je přestalo bavit jeho mučení, usekali mu nohy a ruce, a nakonec i hlavu. Když mi Jezdec jménem Arva, jehož jméno použil Galbatorix k vylákání Kirpy, říkal, co nalezl v Dračích horách, nezadržel slzy v očích a rozervaně mi říkal tato slova: „Jeho tělo bylo zohaveno ve všech ohledech. Ti netvoři, co mu to udělali, byli dozajisté Galbatorix a Morzan, který se k němu přidal. Svými meči vyryli do Kirpova těla své iniciály a pak mu setnuli hlavu jako nějakému zločinci. Nic jim neudělal, a přesto byl takto zhanoben a mučen. Toto je počátek války, války, kterou Jezdci na Vraelově straně asi jen těžko vyhrají, pokud se ti dva zločinci budou chovat ke každému z nás jako k nebohému Kirpovi…“ Slova zničeného přítele a Jezdce Arvy mluví o tom, co bude následovat: Nejkrvavější válka od dob válek elfů s draky, válka, která zničí Jezdce, kteří ve své moci zpychli a zapomenuli na své povinnosti…

Abych pokračoval – Galbatorixův ohavný čin nijak nezabránil dalším Jezdcům, aby se k němu přidávali. Glaerun, Formora či Kialandí – to jsou jména vrahů a Křivopřísežníků. Nebyli by nijak mocní, kdyby je nevyučoval sám Galbatorix a nebyl v tom tak dobrý.

 

      Jezdci tušili, že se schyluje k velké bitvě, a tak se ti, kteří mohli, stáhli do Ilirey. Mnoho ostatních Jezdců se totiž vydalo žádat Vraela o radu až na Vroengard, a tak Ilirea, ve které přebývaly mnohé poklady, díky kterým Galbatorix mocně zesílil a získal lepší vyhlídky na závěrečnou bitvu, zůstala nechráněná. Ale nebudu předbíhat – Osamocená Ilirea, ve které byli toliko čtyři Jezdci, čekala útok. Starší, který mohl být v Ilireji, jménem Oromis, byl vylákan Kialandím a Formorou – v té době netušil, že jsou sympatizanty Galbatorixe - a věřil jim.  Kvůli tomu se nemohl účastnit příprav na bitvu. Navíc byl těžce zraněn a jeho draku byla při souboji useknuta jedna noha. Mezitím v Ilireji probíhaly přípravy na bitvu, mezi těmi Jezdci, co přiletěli, byl i lidský Jezdec, jménem Brom. Ten mi po bitvě řekl toto: „Byla to krutá řež, při které jsme ztratili Arvu a mnoho dalších, snad šest či sedm Jezdců. Já i má dračice Safira jsme byli zraněni a jen taktak jsme unikli smrtícímu úderu. Až příliš pozdě jsme si uvědomili, že Galbatorix není planou hrozbou a že je mocný. Uzmul všechny poklady, vyplenil město včetně jedné zvlášť cenné a důležité komnaty, kde se uchovávaly nejmocnější poklady Jezdců. Byli jsme na hlavu poraženi a jen třem Jezdcům se podařilo uprchnout. Nyní už zbývá jen několik dní, než nastane bitva největší – bitva o samotné srdce majestátu Jezdectví – Vroengard.“  V době, kdy mi toto Brom říkal, měl na rukou krev a z jeho meče odkapávaly dokonce potůčky krve, přesto však v bitvě o Ilireu zahynul jen jeden Křivopřísežník. Odletěl na Vroengard, aby ho mohl bránit, neboť všichni věděli, že právě tam se rozhodne, jak to s Alagaësií bude dál…

 

     Jak řekl Brom, bitva byla pro Vraelovy Jezdce trpkou a smutnou porážkou. Tisíce mrtvých elfů, kteří bránili Ilireu a šest mrtvých Jezdců proti jednomu Křivopřísežníkovi. Ilirea byla vypálena a zničena, ta krása, kterou oplývala, byla pryč a nyní je z ní prokletý Urû’baen, ale o tom až později. Středem zájmu Galbatorixe se totiž stává Dorú Areaba, město na ostrově Jezdců Vroengardu. Přesunuli se tam všichni Křivopřísežníci, Jezdci na straně Vraela a dokonce i divocí draci, kteří se rozhodli bránit Jezdce, protože bez nich jim bude hrozit vymření tak jako tak. Do jejich vedení se postavil Belgabad, obrovský drak, tak nepopsatelně veliký, že je až s podivem, že skonal. Bromova slova se vyplnila – zanedlouho po prohrané bitvě na pláních Ilirey, kde skonal i poslední elfský král Evandar, se rozhořela další ničivá bitva – bitva o Dorú Areabu.

 

     Je velkým tajemstvím, jak se mohlo povést Galbatorixovi zabít všechny Jezdce kromě Vraela a Broma a pobít divoké draky, žel, bylo tomu tak - i zde byli Jezdci drtivě poraženi. Elf Thuviel, kterému při bitvě o Ilireu umřela jeho milovaná dračice, proměnil své tělo v ničivou zbraň a rozmetal všechno, co stálo vedle něho. Bohužel zabil několik Jezdců a jejich draků, mnoho draků divokých, ale jen dva Křivopřísežníky. Oslabení touto explozí byli ochromení a neorganizovaní Jezdci snadným terčem pro kruté a nemilosrdné Křivopřísežníky. Malá říčka, která tekla Dorú Areabou, se proměnila v rudý potok, který byl naplněn krví draků a Jezdců. Zemřeli téměř všichni. Divocí draci byli vyvražděni. Zbylo devět Křivopřísežných, šest jejich draků a Galbatorix se Šruikanem. Krvavou bitvu mohl ukončit Vrael, který jako jediný dokázal přemoci Galbatorixe, ale zaváhal a nezasadil mu poslední úder. Krutý zloduch mu však tuto laskavost neoplatil a ošklivě ho sekl do boku. Zlomený Vrael uprchl kamsi do Alagaësie, bez draka, kterého zabil Galbatorix.

 

     Z Dorú Areaby se dostal také Brom, který však přišel o svou dračici Safiru. Unikl a činil se dále, ale to zde popisovat nebudu. Podotknu jen, že to bude Brom, kdo učiní konec všem Křivopřísežným.

 

     Aby Galbatorix úplně ukončil dobu Jezdců a nastolit svou vládu, musel se zbavit Vraela. Vytušil, kde by se starý a raněný elf mohl skrývat a dostihl ho. Bylo to na hoře Utgard. Sám nevím, jak to tam probíhalo, ale Brom, se kterým jsem se o pár let později shledal, mi řekl toto: „Vůdce Jezdců zemřel podlým krokem Galbatorixe. Udeřil ho na choulostivá místa a sťal mu hlavu, měl dokonce tolik drzosti, že mu uzmul meč.“ V době, kdy jsem ho potkal, byl jediným známým Jezdcem, který zůstal na straně dobra. Nutno říct, že Brom napáchal více škody, než všichni Jezdci dohromady – postaral se o smrt sedmi Křivopřísežných a v těžkém souboji po mnoha letech udolal i Morzana. Uvádím to zde jen proto, abych zde jmenoval hlavní problém Galbatorixe – a tím byl Brom. Škodil, kudy chodil, založil odboj a vyvraždil jeho posluhovače. Bohužel, nevím, zda ještě tento statečný a bojovný Jezdec v plném smyslu toho slova žije dále.

 

     Ale zpět ke Galbatorixovi. Jakmile zavraždil Vraela, vypravil se do Ilirey, kde zůstal král z Království Broddring – z království lidí. Ten dal Ilireu opravit, ale ani tak nemohla opravená Ilirea sahat ani po kotníky té dřívější Iliree. Galbatorix do města vtrhl se Šruikanem a strhl korunu z hlavy krále Angrenosta, a hned nato ho sprovodil ze světa. Město se stalo temným a špinavým, dávno se mu neříká Ilirea, ale Urû’baen. A v tomto městě si nový král upevnil si moc a od té doby nám vládne…

 

     Ty, kdo čteš tyto spisky, věz, že jsou jediným důkazem toho, co Galbatorix  učinil. Jsou stvrzeny několika svědectvími Jezdců a jsou věrohodnými, protože jsem byl u všech zde popsaných událostí. Bojím se, že přijdu o život, proto se nyní skrývám. Věz však, že král není neporazitelný a tvým jediným úkolem je zničit ho. Dokud nebude mrtvý, nespočineš. Vím, že to bude těžký boj, ale stojím při tobě a věřím, že to zvládneš – Jsi přece Jezdec! 

 

 

Báseň o Stínovi

Autor: Rydan Orlí Král

 

 

Všechny básně zde zveřejněné jsou vlastní tvorba a platí na ně autorské právo ©

 

Ukolébavka

Autor: Enni Krásnoočko

 

 

Spinkej můj malý princi

s šedivýma očima

Den už se loučí

Tvůj sen začíná.

Slunce skrylo svou tvář,

měsíc ti dá svatozář

Spinkej, můj malý princi

s modravými vlásky

Vždyť zpívám ti já

a zpívám z lásky.

Hvězdy nad hlavou máš

I do vlasů pár jich vlétlo

Dál už to, princi znáš,

Spi, než přijde světlo.

Spinkej, můj malý princi

S korunkou z listoví

Jaká tajemství sen dává

Nikdo nepoví…

 

Svatební píseň

Autor: Enni Krásnoočko

 

 

Ač vládnou tmy

a tíha války srdce svírá

milovat se smí

a láska neumírá.

Láska je věčná,

když spojí se v dvou -

nad vesmír nekonečná –

ruka, co vede temnotou.

Láska je: kapkou rosy

pyl z křídel motýlích

když dva na rukou se nosí

láska je jak první sníh.

Láska je květem, s nímž jaro se blíží.

Láska je nemoc, která neublíží.

Když dva jí vzplanou

jak ráno v slunečním žáru,

jde třeba celý svět stranou

díky tomu daru…

Tak srdce dvě ať se spojí

zde, v lůně přírody, co dala nám žít!

Ať řeknou ti dva, zda o sebe stojí.

Zda spolu navždy chtějí být.

 

Večernice

Autor: Enni Krásnoočko

 

Když soumrak padl na zemskou tvář

a slunce uhasilo svatozář,

ze stínů do noci vkradla se dívka

oči jasné jak světlo svíce –

půvabná, však zvláštní, tichá –

taková je Večernice.

Moudrýma očima sleduje svět -

očima, jejichž barva se mění.

Pod jejím krokem se neskloní květ

Je skutečná, či je to jen snění?

Tajemství skrývá, když poslouchá zpěvy

nádherných elfů, snových stvoření

Ty písně plné citů a něhy -

samotné přírodě dvoření.

Poslouchá písně a s úsvitem mizí

Nespatří ji možná nikdo více

Ač je tak krásná, ač je tak ryzí –

Žena dvou podob – Večernice.

 

Balada o lásce

Autor: Enni Krásnoočko

 

Jsi můj úsvit.

Jsi můj stín.

Co jen cítit

k tobě smím?

Jsi mé ráno.

Jsi jako rosa v trávě.

Chci víc, než je mi dáno

V tom je ta potíž právě.

Mizící země pod kopyty koní

Mé noční útěky

Podkovičky zvoní, zvoní –

A slova útěchy

Co neutiší pláč –

Znáš mě vůbec, lásko, jestlipak mě znáš?

Srdce mé poutáš, jak se řetěz poutá k zemi orla

Jsem svázaná hedvábnou stuhou očí tvých

Jsem ztracená jak v moři bílá perla

Jsi důvod, proč vždy zněl můj smích…

Mizící země pod kopyty koní.

Tvá slova útěchy

v uších mi zvoní, zvoní

Mé noční útěky.

 

Sbírka básní

Autor: Ransis Jörim

 

Neznámo

 

Boje propukají,

v moři ledy tají.

Brzo lehneš v černém hrobě,

meč přinese smrt tobě.

Hned jak hlína zahrne tvůj den,

bude se ti zdát věčný sen.
Přesto se prázdno změní zpět,

znovu se změní ten tvůj svět.

Matka zensulá, či otec zavražděný,

možná i tvé ženy.

 

Smutek změní se v lásku,

znovu poznáš svou krásku,

elfku, dračici, či někoho jiného,

zpatříš nespatřené,

pocítíš necítěné...

 

Věštba

 

Koule, karty, kosti

věříš už jen z hlouposti.

Očekáváš nemožné,

Nic z toho se však nestane.

Doufáš v lásku, výhru, slávu,

nechceš mít ale zabitou svou jedinou krávu.

Jediná stáj, prázdná teď stojí,

král tyran a drak ovšem na pranýři bojují,

holé životy budou jim milé,

nechtějí už žádné své cíle.

 

Ra´zaci, Fervoři, někteří draci,

dostanou ale nesplnitelnou práci.

Napravit mírv té naší vlasti,

Projdou si silou nejedné strasti.

 

Jezdec

 

Drak smí si vybrat jednou,

dřív ale než si s Jezdcem sednou,

prohlédne myslí neprůhlednou.

Jezdec vícvikem musí projít,

dřív než může do konce své cesty dojít.

Srdce srdcí, drak své má,

komu důvěrnému ho ale před válkou dá?

 

Všechny básně zde zveřejněné jsou vlastní tvorba a platí na ně autorské právo ©

Jazyk kočovných kmenů II.část

Autor: Marina Vista Verde

pozn. Jazyk je všeobecná elfština tak doufám, že nikdo nebude naštvaný


S
 
s - o
se - o
s, se, spolu s - yo
s, mající – arwa
samčí - hanuvoitë
samičí – inimeitë
samota - erë, eressë
samotný - er
samozřejmě - tancavë
Saturn – Lumbar
sbohem – namárië
sečíst - onot-
sedět – hara-, mn.č. hárar
sedm – otso
sehnout (se) - cúna-, cauta-
sehnutý - rempa (příčestí trpné)
selhat – quel-
sekáček - hyando
sekat - cir-
sekat (sekyrou) - pelecta-
sekat mečem – mac-
sekyra - pelecco
sen – lor, pl. lori, olos, olórë, pl. olori
seskupený – hostaina
sesmeknout se - talta-
sestavený – hostaina
sestavit – hosta-
setkání – omentië
setkání, křížení (tří a více) – yomenië
setkat se - omenta-
setrvat – mar-
sever – Formen
sevřený - tunga
sevřít v náručí - vaita-
shon - rimpë
shromážděný – hostaina
shromažďovat (se) – hosta-
schovat (se) – nurta-
schůzka (tří a více) - yomenië
síla (fyzická) – tuo, poldórë
silný – turca, polda
Silvestr – mettarë
síň – mardë, pl. mardi
síň (vysoká) – oromardë, pl. oromardi
síň (zastřešená klenbou) – rondo
sirup – pirya
síť – rembe, natsë
síťoví – rembë
skákat - halta-
skákavý - haloitë
skládat – par-
skličující - lumna
sklizeň – yávië
sklo – hyellë
skloněný – cúna
sklonit se – cúna-, caw-, cauta-, luvu-
sklopit - luvu-
sklouznout - talta-
skoba – ampa
skoncovat (s něčím) – hat-
skončit – telya-, telu-
skrýt (se) – nurta-
skrytý - foina, furin, halda, hurin, muina
skrz – ter, terë
skřet – orco, pl. orcor, orqui
skřítek – Picinauco, pl. Picinaucor, Pitya-naucor
skřivan – lilurin
skučení - miulë
skupina, řada – téme, pl. témar
skutečný - anwa, sanda
skvělost – rillë, rildë
skvostnost – alcar
skvostný – alcarinqua
skvrna - mordo, motto
slábnout – píca-, quel-
slábnutí – quelië
sladký – lissë
sláva – alcar, rillë, rildë
sláva! (někomu) - aiya!
slavík – lómelindë, pl. lómelindi
slavík (poet.) – tindómerel
sled, řada – téme, pl. témar
sledovat – tir-
sledovat, dívat se na - yéta-
slib - vérë
slib (závazný, slavnostní) - vanda
slíbit - vesta-*
slibovat - vesta-*
sličný - vanya
slon – andamundo
sloup – tarma
slovo – quetta, pl. quettar
složit – par-
sluj – rotto
slunce – Anar
slunce (jeho jméno) – Vása
slunce (rudé, žhavé) – Úr-anar
sluneční světlo – aurë, arë
služebník – příp. –ndur
slyšet – hlar-
slza - nírë, nië
slzy - v slzách (adj.) - niermë
smát se – lala-
smělost - verië
smělý - verya, canya
směr – men, tië
směrem tam - tandë
směřovat - tuca-
smět - lerta-, smím - lertan
smrt – fírë, urdu, nuru
smrt, agónie - qualmë
smrtelníci (následovníci) – Hildor
smrtelník – Fírima, pl. Fírimar; Firya, pl. Firyar
smuteční vrba - siquilissë
smutek - nyérë
smyčka, nástraha – neuma
smyčka, uzel – narda
smyslnost - mailë
smyslný - mailëa
sněhobílé světlo - is
sněhobílý – lossë
snést, snášet (něco) – termar-
sněženka – nieninquë
sníh – lossë
snít – óla-
snít, dřímat - lor-
snížit - luvu-
snížit (se) – píca-
sobota – valanya (tárion)
sokol, jestřáb - fion, pl. fioni, fiondi
soud - námë
soudce - námo
soudit, domnívat se - nam-
soukromý – véra
soumrak – lómë, ló, mórë
soumrak (hvězdný), večer – undómë
soumrak (hvězdný), rozbřesk – tindómë
soutěska - falqua
soužit - nwalya-
spadnout – talat-, talta-
spálit - usta- (trans.)
spánek - fúmë, murmë
spár - racca
spát - muru-, fum-
spatřit - cen-, bud. č. cenuva
spěch – rimpë, hortalë, hormë
spěchat - horta-, alac-
splést (se) dohromady - fasta-
splétat - rig-*
spleť - fas, fatsë
splnit – quat-, bud. čas quantuva
spočítat - onot-
spočívat, odpočívat - ser-
spoj - yanta
spojení - yanta
spojení myslí (zrak mysli) – osanwë-centa
společenstvo - hostar
společnice - osellë
společník - otorno
spolehlivost – vorowë
spolehlivý – vórima, voronda
spolu, dohromady – o-, ó-
spona - tangwa
spor - costa
sport - tyalië
spousta – rimbë, úvë
spravedlivý – faila
správní oblast - ostar
sprška - timpinë
sprška, pěna – winga
sráz - ollo
srdce (fyzicky) – hón
srdce (symbolicky) – indo
srdce, nitro, vnitřní mysl – órë
srdnatost - cánë
srp – circa
srpek měsíce - cú
srpen – Úrimë
srst – helma
sršet – ita-, tin-
stačit, být dost - farya-
stále – oio, oiavë
stále, nekonečné období – oialë
stálost – voronwië
stálý - sanca, sanda, tulca
stálý, věčnětrvající - oia
stálý (v službě, dodržování závazků) – vórima, voronda
standarta - tulwë
stanovit - panya-
stanovit - tulca-
stanovit s konečnou platností - martya-
stárnout - yerya-
starobylý - yára
starodávný - yára
starý – enwina, linyenwa, yára, yárëa, yalúmëa
starý, ošuntělý (o věcech) – yerna
stát (na místě, trvat) – termar-
stát, země – nór, nórë, nor
stát se - marta- (impers.)
statečnost - verië
statečný - verya, canya
statek - osta
statný - polda
stav, tkalcovský – lanwa
stavení – ataquë
stavitel, vyrobitel – samno
stažený – tunga
stehno – tiuco
stékat - cel-
stěna – ramba
stěžeň – tyulma
stíhat, pronásledovat - roita-
stín – huinë, lómin, mordo
Stín - Huinë
stín (hluboký, temný) – fuinë
stín (těžký) – lumbulë
stín, tmavý - ungo
stín smrti – nuruhuinë
stín; pod stínem – huinë; unuhuinë
stín vrhaný objektem - lëo
stínit - telta-
stínit před světlem - halya-
stinný - halda
stisknout – sanga-
stížnost - nur, núrë
stlačit – sanga-
stmívání, šero – undómë
sto – haran, harna
stočit (se), změnit - ahya-
stoh - hahta
stonavý – engwa
stonek (část tengwy) - telco
stoupat – orta-, min. č. ortanë
stoupat, zvyšovat/zvětšovat se - yonta-
stožár – tyulma
strach - caurë
strach, mít - aista-
stráň – pende
stranou, pryč, daleko, za (příslovce) - oa, oar, öa, öar
strast - nyérë
strašný – aica, rúcima
strážce - tirno
strom – alda, pl. aldar (dva Stromy - Aldu)
strom (spíš útlý, menší)– ornë
strom, který dává pryskyřici - súcë, aiquairë
strom, ovocný - marinnë, marindë
stromořadí - aldëon
strop – telumë
strmý - aiqua, oronta
strž – cilya, yáwë
střapec - fas, fatsë
střed – endëa
středa – isilya
střední – enya, endya
Středozem – Endor, Mittalmar, Endamar, Endórë, Ambarenya
střecha – telumë, tópa
střežený, vězněný – manda
střežit – tir-
stříbrný - telpë, tyelpë, telep
stříbro – telpë, tyelpë, telep
stříbro (jeho mystické jméno) - ilsa
studený – ringa
studený (být studený, mrazit) – niquë
studený (být studený, o počasí) – nicu
studený jako led – helca
stupeň - tyellë, pl. tyeller
stvoření - onna
stvořit - onta-, min.č. ónë, ontanë
sudba - ambar
suchý – parca
sukno – lannë
svačina - taran, tarambo
svah – pende, amban
svatba - vestalë
svaté místo - yána
sváteční - merya
svátek, volno - meryalë
svatý – aina
svatyně - corda, yána
svazek - nútë
svažující se - penda
svět – Arda, Ilu
světlemodrá – helwa
světlo – cálë
světlo (hvězdné) – silmë
světlo (jasné) – alta
světlo (jiskřivé) - rilmë
světlo sněhu - is
světlý - marya, calwa, cala, calina
svěžest, mládí - vénë, wénë
svěžest, vitalita - laito, laisi
svěží - venya, wenya
svíce – lícuma
svírat v náručí - vaita-
svítání – ára
svit - fairë
svítící – silma
svítit - cal-, calta-, alca-
svítit (bíle) – sil-, ninquita-
svižný - alarca, larca
svižný, rychlý - linta
svléct (se) - helta-*
svobodný - mirima
svolat – yal-, tulta-
symbol, znak – tanna, tengwë, pl. tengwi
syn – yondo
sýr – tyuru
 
Š
 
šarlatový – nasar
šat - vaima
šedý – mista, sinda, hiswa
šedý (světlešedý, stříbrošedý) – sindë
šelest - escë
šepot - lussë
šeptající – nurrula
šeptat – nurru-, lussa-
šeptavý – nurrua
šermíř – macar
šermovat – mac-
šero – fuinë, lómë, ló, mórë
šest – enquë
šíje - yat, yatta, yanta
šíp – pilin, pl. pilindi
šípek, plod plané růže - campin
šípková růže - campilossë
široko a daleko – palan
široký - landa
širý - palla
škeble – hyalma
šklebit se (díra) – fau-
škrt - tecco
škubnout - rihta-
šlechetný muž – callo
šlechtic – arquen
špatný – raica
špatný, mravně zkažený – saura
špatný, zlý – úmëa, ulca
špendlík - teret
šperky - sinqui
špice, jakýkoliv útvar ve tvaru špice – nehtë
špičatý – maica
špička, vrchol – rassë, tildë
špinavý - vára
šrám - cirissë
šťastný – alassëa
šťastný, být - valina-
šťáva – sáva
štěkání - winda
štěkot - winda
štěrk – sarnië
štěstí – alassë, almië
štíhlý – teren, nindë
štípnout - nac-
štípnutí - nahta
štít – turma
šum - lussë, escë
šumět - lussa-
šustot - escë
švestka, třešeň – pio (ovoce podobné třešním a švestkám, s jednou peckou a šťavnatou dužinou)
 
T
 
tady – símen
tah (perem) - tecco
tah (ryb vodou, ptáků vzduchem etc.) - halmë
tah (vzduchu) – yulda, pl. yuldar
táhnout se - lenu-
tajemný - fólea, halda
tajemství - fólë, muilë
tajnůstkářský - fólima
tajný - muina
tak - tárë
tak jako, tak...jako – ve
tak, takto, to – sin
tam - tandë, en
tamhle - en
tamní - enta
tamten, onen, ten – tana
tamti - tanë
tamty - tanë
tančit - lilta-
táta – atto
tatínek - atarincë
tato, toto, tento – sina
téci, proudit – ulya, sirya-, sir-
tečka - tixë
tečka (za větou) - putta
tečka nad linií písma - amatixë
tečka pod linií písma - nuntixë
tedy - tárë
teď – sí, sin, sín
tehdy - tárë, san
tělesný - sarcuva
tělo – hroa, hröa, pl. hroar
temno - hui
temnost - mordo
temnota – mor, mornië, huinë, fuinë
temný – lómëa, huiva
temný, černý – morna, pl. mornë
temný, pod stínem – unuhuinë
temný, ponurý – morë
ten, který (angl. urč. člen) – i
ten, tamten, onen – tana
tenkrát - san
tenký - pinquë
tento, tato, toto – sina
teplý – lauca
tesák (i jako skála, zub) – carca, pl. carcar
tesař – samno
tesat - pelecta
těsný – tunga
těsto - maxë
těžký – lunga, být těžký, ležet těžce – lumna
ti, kteří (angl. urč. člen) – i
ticho - quildë
tím směrem - tandë
tis - tamuril
tisknout – sanga-
tísnivý - lumna
tito - sinë
tíživý - lumna
tkalcovský stav – lanwa
tkaný - lanna
tkát – lan-, lanya-
tlačit – sanga-
tlak - sangassë*
tlouci - palpa-
tlumený - moica
tlupa - hossë
tlustý – tiuca
tma – mor, mornië, fuinë, hui
tmavé počasí, zataženo – lúrë
tmavěhnědý – varnë
tmavost - mordo
tmavý – lómëa, huiva
tmavý, zatažený – lúrëa
to – ta, konc. –s
to, tak, takto – sin
točit se - pel-
toho dne (vzhledem k budoucnosti) – enyárë
toho dne, v ten den (vzhledem k minutosti) – tárë
topol – tyulussë
toto, tato, tento – sina
toto, tohle* (jako samostatné zájmeno) - sinat
touha - milmë, írë
touha, neovladatelná - mailë
toulání - ránë
toulat se - ranya-, ran-
toulavý - ránen
toužit (po něčem) - milya-
toužit, přát si, chtít – mer-, min.č. mernë
trápit - nwalya-
tráva – salquë
tráva (mrtvá, vysušená) – sára
trávník - palis
trhlina – sanca
trhnout - rihta-
trn - ectar, nassë, erca
trojúhelník - neltil
trosky - erin
troubit - rom-
troufat si - verya-
trpaslík – Casar, pl. Casari (Casári, Casalli), Nauco, Naucalië – trpasličí lid
trpký - sára
trubka – romba
truchlit - naina-, nyéna-, nyer-
trumf – hyóla
trumpeta – romba
trůn – mahalma, pl. mahalmar
trvale - oialë
trvalý - sanda
trvat – termar-
trýzeň – nwalmë
třebaže – elyë
třepotat se – wilwa-
třešeň - aipio
třešeň, švestka – pio (ovoce podobné třešním či švestkám, s jednou peckou a šťavnatou dužinou)
třetí – nelya
tři – neldë
tří- - nel-
třpyt – alcar, tindë, wintil, rillë, rildë
třpyt čepele - hyandarussë
třpyt (stříbrný) – nillë
třpytící se – ilcala, tinda
třpytit se – tin-
třpytit se (bíle) – ilca-
třpytivý – itila, tinda, rilya, silma
tu – símen
tuhý – norna, tarya
ťukat – tam-
tůň – ailin, linya, ailo
tušení - intya
tušit - intya-
tvarovaný (en. –shaped) – canta
tvarovat – cat-
tvář – anta
tvor - onna
tvor (bez fyz. těla) - ëala, pl. ëalar
tvořit - car-, tan-
tvrdý – norna, tarya
tvrdý, neúprosný – sincahonda
tvůj, tvá, tvé – konc. –lya
ty – redukovaná konc. –t
ty - le; ti, tobě - len
ty, vy (jako objekt) - tye
tyč - tulwë
tyčící se, vysoký – tára
týden (šestidenní) - enquië
tyto - sinë
 
U
 
úbočí – pende, amban
ubývání – quelië
ubývat – píca-, quel-
úcta – áya
učenec - istyar
učenost - nólë
učený - istima, nóla
učinit konec - telya-
učit se - nol-*
udát se - marta- (impers.)
udatnost - cánë
udělaný – carna
udělit - lav-
údolí – nandë, nan, nand
údolí (hluboké) – tumba, tumbo
údolí, údolíčko - nal, nallë
údolní - nalda
udusit (se) - quor-
uhlíky, řežavé - yúla
uchopit - mapa-
uchovávat - harma-
ukázat, označit – tana-
ukazovat, označovat – tana-
uklonit se - caw-
ukončení – telma
ukončit – telya-, metya-, pusta-
ukrýt (se) – nurta-
ukrytí (podst. jm.) – nurtalë
ukvapený – tyelca
úl - nierwes
umazaný - vára
umazat (se) - vahta-
umění – Carmë
umět - ista-, umím - istan
umět, znát - ista-
umírat – fir-
únik - uswë
uniknout - us-
únor – Nénimë
upadat – talat-, talta-
úpadek – talta
upevnit – tacë-, min.č. tancë, tulca-
uplést – lan-
úplný - quanta
úplně – aqua
upnutý – tunga
úponek rostliny - liantë; pavouk
upoutání na lůžko - caila
upoutaný na lůžko - caila, caimassëa
uprchnout - us-
uprchnutí - uswë
upusit od něčeho - hauta-
Uran - Luinil
určit - tulca-, panya-
určit, neodvratně - martya-
určitě - tancavë
úroveň – tyellë, pl. tyeller
urozený - tára, před jménem předp. Tar-, arta, předp. ar-
uříznout – auciri-
usedlost - osta
usilovat o – horta-
usmívat se - miri-*
úspěch, mít - ala-
uspěchaný – tyelca
uspořádat – par-
usrkávat - salpa-
ústa – anto
ustanovení – namna
ustat - hauta-
ustavičně - voro
ustavit - tulca-
ústí řeky - etsir
ustoupit - lav-
uši – lár
ušlechtilý – arta, předp. ar-, tára, před jménem předp. Tar-
ušpiněný – púrëa
ušpinit - vahta-
ušpinit (se) - vahta-
uštknout - nac-
uštknutí - nahta
utajovaný - muina, hurin, furin, foina, muilë
utéct - us-
útěcha - tulto
útěk - uswë
úterý - anarya
útes - ollo, carca
utichat - quel-
utkat – lan-, lanya-
útlak - sangassë*
útlý – nindë, teren
utonout - quor-
utonulý - quorin
utopit se - quor-
utrpení – nwalmë
utvářet – car-
tvořit - onta-, min.č. ónë, ontanë
uvádět - tana-
uvězněný – manda
uvolnit - lehta-, fainu-
uvolnit se - panta-
uvrhnout do záhuby - martya-
uzávěr - tampa
uzavřít – telya-
uzdravený – envinyanta
uzdravit – envinyata-
území, kraj – nórië
uzel – narda, nútë
úzkost - ossë
úzký - lenwa
uznávající - himba
uznávat - himya-
úžasný – mána
užitečný (o věcech či skutcích) – mára
 
V
 
v – mi, mí
vadnout - hesta-, hista-
val – ramba
válčit, dělat válku – ohtacar-, min.č. ohtacarnë
válečník – ohtar, ohtatyaro
válka – ohta
van – yulda, pl. yuldar
vánek – hwesta
vánek, mírný - vílë
vanoucí – hlápula
Vaše Veličenstvo – Aran Meletyalda
vášeň - írë
vášnivý - verca
vát, foukat – hlapu-, sú-, súya-
vázat - nut-
vazba - nútë
včela – nion, nier
vdát se/oženit se - vesta-
věc – nat
večer – sinyë, undómë, andúnë
věčně – oio, oialë
věčně tvořící – oiencarmë
věčný, věčnětrvající - oia
věda (jako celek) – Ingolë
vědec – ingolmo, istyar
vědění – nolwë, nólë, issë
vědění, filosofie – Nolmë
vědět – ista-, sintë-, saira-
vedle - ara
vědomost, znalost – nólë, istya, issë
vedro – úrë
věk, koloběh – randa
velebit – laita-
Veličenstvo – Meletyalda
velitel – cáno
Velká medvědice (souhvězdí) – Valacirca
velké množství – hosta
velkorysý – faila
velký (o rozměrech) – alta
ven, ven z – et
věnčit - rig-*
věnec - ría
venek - ettë
venku, za – ara
věnovat pozornost, hlídat – tir-
Venuše – Eärendil, Tancol
věrnost – voronwië
věrný – vórima, voronda
veselost – alassë
veselý – alassëa
vesmír, všechno - ilu, ilúvë
vesnice (ohrazená) - masto
vespod – undu, předp. undu-
vést (někam) - tuca-
vést, řídit – tur-
veškerý – ilqua, ilqa
větev – olwa
větřík – hwesta
větřík, jemný - vílë
vězení – mando
vězněný – manda
věž – mindo, velká – mindon
víc - yonta
více - yonta
vidět – cen-, bud. č. cenuva
vidět, být nejasně - valca-
vidina – lor, pl. lori
víla - nandin
víla, luční - nermi, pl. nermir
vinná réva - liantassë
víno (nápoj Valar) – limpë
vír - hwindë
vířit - hwinya-
viset - linga-
vitalita - laito, laisi
vítej/te* - mantúlië
vítěz – nacil, -ndacil
vítězství - túrë, apairë
vítr – súrë, vaiwa
vize – olos, pl. olori
vládnout – tur-, vala-
vlas, kadeř – findë, finë
vlastní – véra
vlastnit, mít – harya-
vlasy – loxë
vlasy (jako celek) – findessë
vlasý (xxx-vlasý) – finda
vlaštovka – tuilindo
vlát, viset - linga-
vlčí mák - fumella, vamillo fúmelot
vlhký - nítë
vlídný - moica
vlít – ulya-, ul-
vlk – ráca, narmo
vlkodlak – nauro
vlna (materiál) – tó
vlna (pěnící) – falma
vlněný – toa
vlnobití – solor, solossë
vnějšek - palúrë
vnější - erúmea
vnější strana - ettë
vnitřní - mitya
vnitřní klid - sérë
vnitřní zrak - tercen
vnuk – indyo
voda, vody (nepočitatelné) – nén
vodnatý - nenda
vodotrysk - ehtelë
vodový - nenda
vojsko – hossë
volat - yal-
volba - cilmë
volno, svátek - meryalë
volný - mirima, wilwa
volný, otevřený (o krajině) - latin, latina
vonící – nísima
vonný – nísima
vosk – líco
vous, vousy – fanga
vozík - norollë
vpadlý - ronta, rotwa
vpadlý - unqua
vpřed, po, podél - téra
vracet se ozvěnou - láma-
vrána – quáco, corco
vrátit se - entul-
vrba – tasarë, tasar
vrba, smuteční - siquilissë
vrčet – yarra-
vrčení - nur, núrë
vrčící, vrčivý – yarra
vrchol – inga, aicalë
vrchol, špička – rassë, tildë
vrcholek hory – ingor, aicassë, orto
vrcholek stromu - amalda
vršek - nóla
vřes - oricon
však – ananta, nan
všechen (příd. jm.) – ilya, pl. ilyë
všechno – ilqua, ilqa, ilya
všechno, celek - ilúvë
všechny – ilyë
všichni – ilquen
vůdce – ingwë
vůle - írë
vůle, názor (stálý) – selma
vůně/zápach - holmë
vůz - norollë
vy, ty (jako objekt) - tye
výběr, vybírání – cilmë
vybírat (si) - cilta-
vyblednout - quel-
vybrat (si) - cilta-
vydatný – úvëa
vydávat hudební zvuk - lin-
vyděsit – ruhta-
vydlabat - unca-
vydržet – termar-
vyhloubit - unca-
vyhnat - auhorta-
výhonek - tiuma
vyhostit - auhorta-
vyhrabat - unca-
výhradně - erë, eressë
vycházet – ettul-
vycházet (slunce) - orta-
východ – Rómen
východ slunce – amrún, anarórë
východně – rómenna
vychutnat - tyav-
vychytralý - ruscuitë
vyjít (ven z něčeho) - ettul-
výkřik - rambë
výkřik (vítězný) – yello
vyléčit - envinyata-
vylíčit - osteca-
vylít – ul-, ulya-
vyloučit, znemožnit – stama-
vymlít - unca-
vypálit - usta- (trans.)
výpar - usquë
vyplivnout - puita-
vyplnit – quat-, bud. čas quantuva
vyplout - lút-
vyprahlý - fauca
vyprávění - quentalë, nyárë
vyprávět - nyar-
vypustit - fainu-
výroba - tanwë, curwë
vyrobený – carna
výrok – eques, pl. equessi
vysílat paprsky světla – faina-
výsměch - yaiwë
vysoce postavený - tára, před jménem předp. Tar-
vysoký – halla, tunda
vysoký, tyčící se – tára
výstup - orosta
výška – tárië, do výše – tárienna
vytékat - calpa-
vytékat, rychle - celu-
vytí (vlčí) - naulë
vytrvale - voro
vytrvalý - voronwa
vytvarovat – cat-
vytváření - tanwë, curwë
vytvořit - onta-, min.č. ónë, ontanë
vyvýšený - tára
vyzařovat – faina-, alca-
vyzdvihnout – amorta-
význačný - minda
vyžádat si - iqua-
vzbouřenec – avar
vzbudit (se) - coita-
vzdálenost - haiyassë
vzdálený – haiya, vaháya, vaihaiya, haira
vzdělaný - istima, nóla
vzdouvající se (vlny, moře) – falastala
vzdouvat se - amorta-
vzduch – vilya, wilma, wista
vzdušný - vilin
vzít, uchopit - mapa-
vzkvétající, bohatý - alya
vzkvétat - ala-
vznešená řeč - tarquesta
vznešený – arta, předp. ar-, tára, před jménem předp. Tar
vzplanout - urya-
vzpomenout si - enyal-
vzpomínka - enyalië
vzpurný - avar, pl. avari
vztek – aha
vztyčit – orta-, min. č. ortanë
vždy - oi
 
Z
 
z - et
z, ven z, od – konc. –llo
za (něco)* - ten ( něco za něco - nat ten nat)
za, po, přes - pella
za, přes – ter
za, stranou, daleko, pryč (příslovce) - oa, oar, öa, öar
za, venku – ara
zabezpečený – varna (příčestí trpné)
zabalit - vaita-
zabít - mac-
záblesk – íta, tindë, wintil
zabránit – stama-, tap-, nuhta-, pusta-
zabrnkat - quingi-, tango-
zabušit - namba-
začarovat - luhta-
začátek - yessë
záda – aldamo
zadusit (se) - quor-
zahalený - halda
zahalovat rouškou - halya-
zahnat - auroita-
zahnout - cauta-
zahnutý - rempa (příčestí trpné)
zahojit (se) - envinyata-
zahořklý - sára
zahrnovat, obsahovat - panda-
záhy - rato
zajatec - mól
zajíc - lapattë
zakázat - ava-, min.č. avanë
základ - talma
základní - essea
zaklít - luhta-
zaklepat – tam-
zákon – axan, sanyë
zakončení – telma
zakončit - metya-, telya-
zákrok - lesta
zakrýt – tup-
zalesněný – taurëa
zamazaný – púrëa
zamotat (se) - fasta-
zamrzlý - halcin
zanedlouho - rato
zanechání – hequa
zanechat (něco, koho někde) - hehta-, min.č. hehtanë
zánik - manar, mandë
zanikání – quelië
západ – Númen
západ slunce – núro, andúnë, annún, andúnië
zapadat - núta-
zapadat, klesat (o slunci) - númeta-, númenda-
západní – númenya
zápach - usquë
zápach, vůně - holmë
zapálit - urya-
zapálit, způsobit jiskření - tinta-
zaplašit - auroita-
záplava - celussë, ulundë
zaplnit – quat-
zapomenout* - etyal-
zarazit - nuhta-
zármutek - nyérë
zárodek - erdë
zaručený - sanca
záře – fairë, alata
září – Yavannië
zářící – calima, silma, tinda, rilya
zářit - cal-, calta-, alca-
zářit (bíle) – sil-
zářivý – alcarinqua, calima, rilya
zařvat - rama-
zásada - sanyë
zase - ata
zasít – rer-, min.č. rendë
zaslíbit se - vesta-*
zasněný – olosta
zásoba - foa
zastavit – tap-, hauta-, pusta-
zastíněný - halda
zastíněný stromy - aldëa
zastínit - telta-
zastřený - halda
zastřešovat – untúpa-
zástup - sanga
zašpiněný - vára
zatajení (podst. jm.) – nurtalë
zatajit – nurta-
zatajovat - halya-
zataženo, tmavé počasí – lúrë
zatažený, tmavý – lúrëa
zatímco – írë
zátka - tampa
zatlouci - namba-
zatoulat se - ranya-
zatrpklý - sára
zaťukat – tam-
zaujímat místo – termar-
zavázat - nut-
závěr – telma
závěrečný - métima, tyelima
závěrem - mettassë
zavěsit - linga-
závoj – fana
zavolat – yal-, rama-
závora - hwarma
zavraždit - mac-
zavrčení - nur, núrë
zavrčet – yarra-
zažehnout - tinta-
zbavit někoho něčeho - fainu-
zboží - armar (pl.)
zbytek - estë
zbytky - erin
zbývající část - estë
zbývající, ti - estë
zcela - aqua
zdar – aiya
zde – símen
zde, na tomto místě – sinomë
zdechlina - loico
zděšení - ossë
zdravit - áya-
zdvihnout – amorta-
zdvojit - tatya-
zdvojnásobit - tatya-
zeď – ramba
zející – fauca
zelená – laica, laiqua
země – mar
země – příp. –ndor, -dor
země, půda – cemen
země, stát – nór, nórë, nor
zemní - cemina
zemřít – fir-
zemřít (o elfech, násilně) – qual-
zesnulý, odešlý – vanwa
zestárnout - yerya-
zet – fau-
zevnějšek - palmë, palúrë
zformovat – cat-
zhotovený – carna
zhouba - umbar
zhoubce - -ndacil
zhoubný - umbarwa
zhroutit se – atalta-, min. č. ataltanë
zchřadlý - hessa
zima – hrívë
zírat – tihtala-
zívat – háca-
zjevit (se) - helta-*
zjevný – helda
zkažený - hastaina
zkažený (mravně) – saura
zklamat – quel-, bud.č. queluva
zkroucený - norna
zkroutit (se) – ric-
zkřivený – cúna
zkřížit - tara-
zkušený, moudrý - iswa
zlato (červené) – cullo
zlato (jako barva, světlo) – laurë
zlato (kov) – malta
zlatočervený – cula, culda
zlatorudý - culda, culina
zlatý – laurëa, pl. laurië, laurina
zlatý déšť - lindeloctë, lauremistë
zlo - ulcallo
zlomený – rácina
zlomit – rac-
zlomit (se) – terhat-, min.č. terhantë, hat-
zlost – aha
zlostný* - aharwa
zlověstný - lumna
zlověstný, temný – morë
zlý, špatný – ulca, úmëa
zmenšit (se) – píca-
změť - fas, fatsë
zmírnit - lehta-
zmizelý, odešlý – vanwa
zmizet, odejít – heca-, přik. zp. heca!, sg. hecat, pl. hecal, vanya-, min.č. vannë
zmražený - halcin
zmrzlý - halcin
značit, označovat – tana-
značka - yulma
znak, písmeno – sarat, pl. sarati, tehta, pl. tehtar
znak, symbol – tanna, tengwë, pl. tengwi
znalost, vědomost – nólë, nolwë, issë
znamení, žhnoucí - yulma
znaménko, dlouhé (v psaní) - andatehta
známý, důvěrný - moina
znát – ista-, sintë-, saira-
znečistit - vahta-
znechucení – yelma
znemožnit – stama-, tap-
zničený – rácina, hastaina
zničený (někdo, něco něčím) – rúcina
zničit – rac-, hat-, hasta-
znít - lamya-
znovu – ata, předp. en-
znovunaplnit – enquat-, bud. čas enquantuva
zohyzděný - hastaina
zohyzdit - hasta-
zopakovat - tatya-
zpěnit – falasta-
zpět - předpona nan-
zpěv - lindelë
zpěvák – lindo, pl. lindar, nyello
zpěvný pták – lindo, pl. lindar
zpívající – linda
zpívat – lin-, lir-
zpomalit - lehta-
zpoza – pella
zpráva - quentalë
způsobit - tyar-
způsobit jiskření, blyštění – tinta-
zrak - cen
zrak, vnitřní - tercen
zranění – harwë
zraněný - harna
zranit – harna-
zručnost - tanwë, curwë
zrůda – ulundo, úvanimo
zřejmý - minda
zřícenina - erin
zřítit se - atalta-
ztloustnout - tiuya-
ztrácení, blednutí – fifírula
ztracený – hecil, muž. hecilo, žen. hecilë
ztracený, odešlý – vanwa
ztrácet (se) – píca-, quel-
ztrácet se, blednout (pomalu) – fifíru-
ztrácet se, umírat – fir-
zub – nelet, pl. nelci
zuby, řada zubů, zubaté pohoří - carcanë
zuřivost – aha
zuřivý – naraca, aharwa
zůstat – mar-, bud. č. maruva
zvadlý - hessa
zvadnout - hista-, hesta-
zvedat se – orta-, min. č. ortanë
zvednout – orta-, min. č. ortanë
zvětšit se - yonta-
zvětšit (se) - palu-, palya-
zvětšit, prodloužit - tai-, tay-
zvětšovat se - yonta-
zvíře – celva, pl. celvar
zvíře (čtyřnohé, ne plaz či hmyz) – laman, pl lamani, lamni
zvolit (si) - cilta-
zvon - nyellë
zvonek – nyellë
zvuk – hlonë, pl. hloni
zvuk (obecně) - lamma
zvuk hudby – lin, lind
zvuk listů (šelest, šum) - escë
zvuk, hudební vydávat - lin-
zvyk - haimë
 
Ž
 
žádat – can-, iqua-
žádost, touha - írë
žádost, požadavek - iquista
žádostivost - mailë
žádostivý - mailëa
žádoucí - írima
žal - nyérë
žár – úrë
že - yara, sa
žehnat – laita-
železo – anga
žena - nís, nissë; pl. nissi
ženský – inimeitë
žhnoucí znamení - yulma
žhnout - urya-
žijící – coirëa
život, bytí naživu - cuilë
životabudič – miruvor
živý – coirëa
žíznivý - fauca
žlutý – malina

Jazyk kočovných kmenů II.část

Autor: Marina Vista Verde

pozn. Jazyk je všeobecná elfština tak doufám, že nikdo nebude naštvaný

 
I
 
ikdyž – elyë
imaginace – nausë, intyalë
intelekt - handelë
inteligence - handassë
inteligentní - handa
intuice - tercen
invence – Curwë
 
J
 
já – konc. –n, -nye, –nyë
já – ni; mi, mě, pro mě – nin
já ne- - avan (I won’t)
já; dokonce i já, ještě já - inyë
jádro - talma
jak – manen
jako – ve
jáma – unquë
jáma, díra - latta
jaro (brzké) – coirë
jaro (pozdní) – tuilë
jas - rillë, rildë
jas, sláva – alcar
jas (hvězdný) – silmë
jasný – calima, calina
jazyk (anatom.) – lamba
jazyk, řeč – lambě
jazykovědec – lambengolmo
je – ná, ëa
je, jim (zájm. odvozené od oni) – te, konc. –t
jeden - er
jedenáct – minquë
jedině - erë, eressë
jedinec, muž či žena – quén, pl. queni
jediný - erya, er
jedlý kaštan - mavoisi tapatenda
jedna – minë
jednotvárný – lára
jehlice - erca
jehlice, brož – tancil
jehličnan - vinë, vinnë
jeho, její – konc. –rya
jekot - miulë
jelikož - an
jemný – maxa, tereva, moica, pasta
jemný déšť - timpë
jen - erë, eressë
jenom - erë, eressë
jeřáb - carnimírië
jeskyně – filya
jeskyně (malá) – rotto
jeskyně (umělá) – hróta
jest – ëa
jestli, jestliže - ai (en. if)
jestřáb, sokol - fion, pl. fioni, fiondi
ještě ty – elyë
ještě, potom - ento
ještě (jednou) - ata
jetel, červený - camilot
jezdec – roquen
jezdkyně – roquen
jezero – ailin, linya, ailo
jezero (studené, v horách) – ringë
jezírko - ailo
jezírko, horské - moilë
jídlo – apsa
jih – Hyarmen
jilm – alalmë, lalmë
jinovatka – niquis, niquessë
jiskra – tinwë, pl. tinwi
jiskření čepele - hyandarussë
jiskřit – ita-, tintila-, tin-
jiskřit, bíle - ninquita-
jíst – mat-
jistě, ano - tancavë
jistý - sanca
jít – lelya-, linna-, min. č. lendë, vanta-
jít pryč – auta-, min. čas avánië, ettul-
jméno – essë, pl. essi
jmenovat - esta-
jsem - ná
jsi - ná
jsme - nar
jsou – nar; ier, -ier
jsoucno – ëa
jste - nar
Jupiter – Alcarinquë
 
K
 
k – an
k, na, do – konc. –nna, pl. –nnar
k, směrem k – ana, na
kabát - vacco
kadeř – findë
kam* - manna
kámen – ondo, pl. ondor, sar
kámen, tvarovaný - ambal
kamenitý - sarna
kamínek - sar, pl. sardi
kamna - urna
kanál (vodní) – celma
kapat - lim-
kapička - liptë
kapka - limba
kapradí - filquë, filinquë, filimpë
kapradina, převislá - eldasilquë
kára - norollë
kaštan - mavoisi, alda mavoitë
kaštan, jedlý - mavoisi tapatenda
kazit - hasta-
každý - ilqua
každý, všichni – ilquen
kde - massë
kdo – man, mani
kdokoliv – aiquen
kdysi - yá
když – írë
keř – tussa
kéž – nai
kladivo - namba
klanět se - caw-
klátit se - linga-
klenba – rondo, coromindo
klenba, kupole – telluma
klenot – mírë, mir
klenutý strop, střecha – rondo
klepat – tam-
klesat, zapadat - núta-
klesat, zapadat (o slunci) - númeta-, númenda-
klesnout - luvu-*
klesnout, prudce - talta-
klíčit - tuia-, tuima-
klid – sérë, quildë
klidný - pasta
kmen, parta - hostar
kniha – parma
kočka – mëoi
kočovný - ránen
koho? - manno
kokořík - quinquenna
koloběh, věk – randa
komnata - sambë, -san
komunikace – centa
komunikace myslí – osanwë-centa
končící – tyelma
končit – telya-, telu-
konec – metta, telma, tyel, mentë, telu, tyeldë
konečné blaho - manar, mandë
konečně - yallumë*
konečný – telda, tyelima, métima
konstrukce - tanwë, curwë
konvalinka vonná - quiquilla
kopec – ambo, tundo
kopec; do kopce (příslovce) - ampendë
kopec, osamělý, izolovaný - tolmen
koruna - rië
korunovaný – rína
kořen (jedlý) – sulca
kost – axo, pl. axor
koule - coron
kousat - nac-
kousnout - nac-
kousnutí - nahta
kouzelník - sairon
kouzlo - lúcë
kouzlit - luhta-
kov – rauta, tinco
kovář – tanno
kožešina – helma
kráčet – vanta-, linna-, lelya-, min.č. lendë
kraj, okraj - rína
kraj, území – nórië
krájet - rista-
krajina, otevřená - latina
krajní - erúmea
král – aran
královna (ta, která je vznešená...) – tári
královský - aranítë
krása - vanessë
krásný – írima, pl. írimë, vanima, vanya, linda, calwa
krátký – sinta
kráva – yaxë, pl. yaxi
kreatura, silná a nepřátelská – rauco
krev – sercë, yár
krk - yatta, yat
kromě – hequa, ara
kroutit (se) – ric-
kroužit - hwinya-, pel-
krtek – noldarë, nolpa
kruh - cornë
kruh osudu - Máhanaxar (cizí slovo v Quenye, převzaté a adaptované z Valarin)
krůpěj - limba
krutý - nwalca
krysa – hyaro
krýt – tup-, telta-, halya-
křehký – tereva
křičet - rama
křídlo – ráma, pl. rámar
křik - nyalmë, rambë, yalmë
křik (vítězný) – yello
křivý - cauca
křížem, přes - arta
křížení, setkání (tří a více) – yomenië
křížit - tara-
který, která, které – ya; v kterém – yassë, v kterých yassen
kulatý - corna
kůň (rychlý, jezdecký) – rocco
kupa - hahta
kupa, hromada - cumbë
kupit (se) – hosta-
kupole, klenba – telluma, coromindo
kus - cirma
kus dřeva, hrubý - runda
kus dřeva, tvarovaný - pano
kůže – helma
kvést - lohta-
květ – lossë
květen – Lótessë
květina – lótë
květina s velkými jednotlivými květy - indil
kvil - miulë
 
L
 
labuť – alqua
lačnost - milmë
lady, paní – heri
lamentovat - nyéna-, naina-
lampa – calma
lapit do pasti - atsa-
láska - melmë
laskavý - moica
lastura - hyalma
látka – lannë
Laurelin (jeho jméno) - Culúrien
léčit - envinyata-
léčka - neuma
led – helcë
leden – Narvinyë
ledňáček – halatir, halatirno
ledová tříšť - helcaraxë
ledový – helca
legenda - nyárë
lehnout si - caita-
leknín - ailinon
leknín, žlutý - nénu
lem - rína
lem oděvu - lappa
lembas – coimas
les – taurë, pl. tauri
lesk - wintil, tindë, rillë, rildë
lesklý - silma
lesknoucí se – ilcala
lesknout se (bíle) – ilca-
lesknout se - tin-
lesnatý – taurëa
létat – villa-, villë-, will-
letět vzduchem, vát – hlapu-
léto – lairë
letopočet - yénonótië
lev – rá, pl. rávi
levák - hyarmaitë
levý (strana) – hyarya
lež - furu
ležet, rozprostírat se – caita-
lhát - furu-
líbat - miqu-*
líbezný - írima
lid - lië, příp. –lië, přivl. liéva
lidé – Atani, sg. Atan
lidé (podle elfů) – Engwar (Neduživí)
lidé (potom narození) – Apanónar
lidé a elfové - Eruhíni („děti Eruovy“)
lidé (smrtelníci) - Fírima, Firya (pl. Fírimar, Firyar)
lilie - indil, narwë
líska - cotullë, cotulwë
list – lassë, pl. lassi
listí – olassië
listopad – Hísimë
listoví – olassië
lišácký - ruscuitë
liška – rusco
lít – ul-, ulya-
lkaní – yaimë
lkát - yaita-
loajalita – voronwië
loajální – vórima, voronda
loď (s ostrou přídí) – cirya
loďka - luntë
loďka, malá - venë
lok - yulda, pl. yuldar
loket – ólemë
loni - yenya
lord, pán – heru, hér-
louka - lairë
lov - raimë
ložnice – caimasan, pl. caimasambi
lpějící na kom/čem - himba
lpět na kom/čem - himya-
luk – quinga, cú, lúva
lůno – súma
lůno země - palúrë
lůžko - caima
lyra – salma
lyra, hra na ni - salmë
 
M
 
maceška - helin
mačkat (se) – sanga-
magie - ingolë
magie, tajné umění – nolwë, nólë
maják - calmindon
majestátní - aranítë
mající, s – arwa
mák, vlčí - fumella, camillo fúmelot
mák, vlčí velký - fúmello valinórëa, camillo
malá dáma – hérincë
málo, ne dost – ufárëa
malý – rincë, pl. rinci, pitya
máma – mamil
manžel – verno
manželé – veru
manželka – vessë
manželství, manželský stav – vesta
Mars – Carnil
máry - tulma
masitý - sarqua
maso – hrávë
mast - laivë
mast (hojivá) - lipsa
matka – amil, ammë
matný, bledný - néca, pl. néce
mátožný - lorda
mdlý, nejasný - néca, pl. néce
mě, pro mě – nin
meč – macil
meč (krátký s širokou čepelí) – ecet
meč (široký) – lango
med – lís
medovina (životabudič) – miruvórë, miruvor
medový – předp. liss-
medvěd – morco
měď - tambë
měděný - tambina
měkký – maxa
melodický - lindelëa
měnit se – ahya-, min. č. ahyanë
měsíc – Isil
měsíc (časově) – asta, pl astar
měsíc (jeho jméno) – Rána, Tilion
měsíce, srpek - cú
měsíční svit – isilmë
město (opevněné) – osto, os
mezi – imbë
mi, mě – nin
mihotat se – tintila-
mihotavý – itila
milenec – melindo
milenka – melindë, melissë
milovaný – melda
milovat – mel-, mela-
mimo – hequa, ara
mimo, nad - pella
minulé dny – yárë
minule, posledně – yallumë, yalúmë
minulost – vanwië
minulý, odešlý – vanwa
minulý, předešlý, poslední – métima
míra – lesta
mírný – maxa, moica
mísa - salpa
miska - venë, salpa
místnost - sambë, -san
místo, kousek země – men
místo, silné, odolné - sarnë
mít, vlastnit – harya-
mít (jakou) chuť - tyav-
mít (povinnost) - or-; impersonální sloveso - orë nin carë X - mám udělat X
mít rád (o přátelství) - ser-
mít radost - valina-
mít se dobře - ala-
mít strach - aista-
mladý – nessa
mládí, svěžest - vénë, wénë
mládí, vitalita - laito, laisi
mlátit - palpa-
mlčení - quildë
mlha – hísë, hísië, hiswë
mlhavý, nejasný - néca, pl. néce
mlhovina - timpinë
mluvit - quet-, min. č. quentë
mluvnice - tengwesta
mnohaletý - linyenwa
mnoho – rimbë, limbë
mnoho- (ve složených slovech) - -li-, -lil-, lin-
mnoho (velké množství) – hosta, úvë
mnoholistý – lillassëa, pl. lillassië
mnohý - rimba, úvëa
množství (velké) – rimbë, úvë
mňoukání - miulë
moc – mít pod svou mocí – vala
moci - pol-, mohu - polin
mocný – meletya, taura
modla - cordon
modlitba – cyermë
modrat se - helwa-ahya-
modrozelený - laiquaninwa
modrý – luin, pl. luini, ulban (vanyarská quenya), luinë, lúnë, ninwa
modřín - finë
mohutný, robustní – tiuca
mokrý – mixa, nenda
monstrum - úvanimo
moře – ëar, pl. ëari
moře, rozbouřené - haloisi
mořská panna - ëaris, ëarwen
mořská řasa - felpa, uilë
mořská víla - falmar, pl. falmari, falmarin, pl. falmarindi
most – yanta, yanwë
motýl – wilwarin
moudrá osoba – nolmo
moudrý – nolma, nolda, iswa, istima, saila, nóla, isqua
moudrost – nolwë, nólë
mouka – porë
mrak (bílý) – fanya, pl. fanyar
mrak (tmavý, klesající) – lumbo, pl. lumbor, ungo
mraky a vzduch nahoře – fanyárë
mramor - alastë
mráz – nixë
mrazit, chladit – nicu-, niqu-
mrazivý - helca
mrkat – tihta-
mrtvola - quelet, pl. queletsi, loico
mrtvý (o elfech) – qualin
mrtvý (ve smyslu přir. smrti smrtelníků) – firin
mrtvý, odešlý – vanwa
mučit - nwalya-
mudrc – ingólemo
můj, má, mé – -inya, -nya
muka – nwalmë
mumlající – nurrula
mumlat – nurru-
mumlavý – nurrua
muset (něco) - mauya-; impersonální sloveso; mauya nin carë X = nutí mě to udělat (k udělání) X = musím (udělat) X
mušle – hyalma
muž – nér, pl. neri
muž činu – tyaro
mužský - hanuvoitë
my – konc. –lmë, –mmë
my – me, na nás – ménë, nás (3.p.) – men, mel
my (duál) – met
my ne-xxx – vammë, avammë
mys - mundo
mysl - ósanwë
myslet - sana-, noa-, nauta-
myslit si - nam-; myslím si - namin
myšlenka - intya
mžourat - tihta-
 
N
 
na, do, k - konc. –nna, pl. –nnar
nabádat - or- (impersonální)
nad – or, pella
nádhera – alcar
nádherný – vanya
nádoba - venë
nádoba na pití – yulma, sungwa
nahnat strach, hrůzu – ruhta-
náhoda - ambarma
nahoru – amba, ama
náhrdelník - firinga
nahý – helda
nacházet – hir-
nachová, planoucí - narwa
nachový – nasar
najít – hir-, tuv-
nakloněný - penda
nakonec - mettassë
naléhat – horta-
naléhat - or- (impersonální)
naléhavost - hormë
nalézat – hir-
nalézt – tuv-
nalít – ul-, ulya-
námořník – ciryamo
nanebevstoupení - orosta
nápad - intya
nápadný - minda
napěnit – falasta-
napíchat - erca-
napjatý – tunga
naplnit – quat-, bud. čas quantuva
napnout - lenu-
napnutý - tunga
nápoj - suxë*
napomáhat - resta-
naposled, minule – yallumë, yalúmë
naposledy - mettassë
naprosto – aqua
napříč, přes - arta
napsat – tec-
narcis - cancalë, malina cancalë
národ – lië, příp. –lië, přivl. liéva
narodit se - nosta-
narozeniny* - nostarya
náruč – súma
narůstat - yonta-
nářek - nainië, nairë
nářek, naříkání – yaimë
nařídit – can-, vala-
naříkající, naříkavý – yaimëa
naříkat - naina-, nyéna-, yaita-
nařízení – namna
násilnický – naraca
násilný – naraca
následovat – hilya-, hil-
následovník – hildë, hildo
naslouchat - lasta-
nástraha, oko – neuma
náš (duál) - elva
náš (vylučující) - emma
náš (zahrnující) - elma
náš, naše – konc. –lma; 2.p. –lmo
náš, naše (pro 2 osoby) – konc. –lva, 2.p. –lvo
natáhnout - lenu-
nátlak - mausta
nato - san
naučit se - nol-*
navždy - tennoio, oialë
nazgúl – Úlair, Úlairë, pl. Úlairi
naznačit - tana-
názor (stálý) – selma
naživu – cuina
ne - lá, lau
ne – áva, avá, vá, já ne – ván, ványë, my ne – vammë
ne (důrazné) - lala
ne- (předp.) – ú-
ne navždy – ullumë
ne, skutečně ne, naprosto ne (důrazný nesouhlas) - laumë
nebe – hellë, telimbo
nebe, uprostřed rudého - carnevaitë
nebesa – Menel
nebeská klenba – telumë
neblahý - umbarwa
nebo - var
neboť - an, ten
nebude (en. will not) – úva
nebudu (já) - ávan, ványë
nebýt - um-; min.č. úmë
něco – nat
nečistý - vára
nečlověk - Hravan
nedělat - um-
neděle – eärenya
nedělej to – áva carë
nedostatečný - ufárëa
nedostatek – ufárë
neduživý – engwa
nehostinný - erda
nehybný - tulca
nechat něčeho - hauta-
nechuť – yelma
nechutný – yelwa
nejasně, být vidět - valca-
nejasný, mdlý - néca, pl. néce
nejdříve - yesta
nejprve - yesta
nejsem - uin, umin, min.č. úmë
nejjasnější – ancalima
nejvyšší bod – inga
nejzadnější – tella
nejzazší – tella
někdejší - yara
někdo – aiquen, námo
někdo, muž či žena – quén, pl. queni
nekonečné období – oialë
nelidi – Hravan, pl. Hravani
nelítostný - aica
neměnný - sanca, tulca
nemluvně – lapsë
nemoc – quámë, lívë, caila
nemocný - laiwa, caila, caimassëa
nenasytnost - milmë
nenávidět – yelta-, tev-
nenávist – yelma, tevë, tevië
nenávistný - sancë
nenechat dokončit - nuhta-
není – úyë
neodvratně určit - martya-
neohroženost - verië
neohrožený - verya
neochotný - avar, pl. avari
neotřesitelný - tulca
nepoctivý – raica
nepovolit - ava-, min.č. avanë
nepřátelský - cotya
nepřetržitě - voro
nepřevyprávitelné; to, co se nedá převyprávět - únyárima
nepřipouštět, znemožnit – stama-
nepřítel – cotumo
Neptun – Nénar
nerozštěpitelný - ilterenda
nerozumný - alasaila
nesčetný – únótima
neskrývající nic – helda
nesmělý - caurëa
nesmrtelný – ilfirin
nesnadný - tarya
nespočetný – únótima
nespočitatelný – únótima
nespoutaný - verca, wilwa
nést – col-
nést se, plout - lutta-, lutu-
nestvůra – ulundo
netvor – ulundo, úvanimo
neúcta - yaiwë
neudělám – ávan
neúprosný, tvrdý – sincahonda
neurčitý - néca
neuspět – quel-
neustále - oialë, voro
neústupný – norna
nevěsta – indis
nevlídný – tarya
nevolník - mól
nevšímat si - hehta-, min.č. hehtanë
nevyřknutelné; to, co se nemá říkat, vyprávět - avanyárima
nevyslovitelné; to, co nelze vyslovit - úquétima
nevyslovitelné; to, co se nemá vyslovovat - avaquétima
nevýslovný - úquétima
nezdravý – engwa
nezkažený - alahasta
nezničený - alahasta
nezohyzděný - alahasta
něžný – maxa, moica
ničit - hasta-
nikdo - úquen
nikdy - úlúmë*
nit - línë, lia
nitro, vnitřní mysl – órë
nízký, podlý – faica
nížina - nanda
noc – lómë, ló, mórë, hui
noclehárna – caimasan, pl. caimasambi
noha – telco
noha (spodní část, en. foot) – tál
nora - hróta
normální - sanya
nos – nengwë, mundo
nosit – col-
nosit (oblečení) - col-
nositel – colindo
nový – vinya, sinya
Nový rok, první den roku – yestarrë
nový život - laito, laisi
nutit - mauya-
nutit - or- (impersonální)
nutkání - maurë
nutnost - hormë
nůž – sicil
nymfa - falmar, pl. falmari, falmarin, pl. falmarindi
nyní – sí, sin, sín
 
O
 
o - os* (náhradní předložka místo genitivu)
ó (zvolací, přikazovací částice) – a, á
oba - yúyo
obalovat - vaita-
obarvený, ušpiněný – púrëa
obdařený – mána, almárëa
obdařenost - almarë
obdivuhodný – vanima
obecná řeč - ilquesta
obecný podmět, předmět – quén, pl. queni
obejmout - vaita-
obchod, obchodování - mancalë
obchodovat - manca-
obíhat - pel-, hwinya-
objemný, rozsáhlý – úra
objetí - ranca**
objevit – tuv-
objímat - vaita-
obklíčit - hapa-
obklopit - vaita-
obklopovat - vaita-
obkroužený - lesta
oblak (tmavý, klesající) – lumbo, pl. lumbor
oblaky, mezi nachovými - carnevaitë
oblast (ohraničená) – peler
oblast, region – ména
oblast, správní - ostar
oblázek - sar, pl. sardi
oblázky, štěrk – sarnië
oblečený - vaina
obličej - anta
obloha - hellë, fanyárë, telimbo
oblouček (část tengwy) - lúva
obmotat - vaita-
obnažený – helda
obnažit (se) - helta-*
obnovený – envinyanta
obnovit – envinyata-
obr - norsa
obr lidožrout - sarquindo, pl. sarquindi
obrácený – querna
obrátit (se) – ric-
obrátit (se), změnit - ahya-
obrazotvornost – nausë, intyalë
obrovský – úvëa, alta
obruba - rína
obsahovat - panda-
obskurita - mordo
obtížný - tarya
obtočit - vaita-
obvyklý - sanya
obyčej - haimë
obyčejný - sanya
obydlí – farnë, mar
obyvatel - mardo
ocel - erë, eren, yaisa
očarování - lúcë
očarovat - luhta-
od – ho
od, z, ven z – konc. –llo
oddech – sérë
oddělit - cilta-
odehnat - auhorta-
odejít – auta-, min. čas vánë, vánië, avánië; hótul-
odejít pryč – oantë, min. čas slovesa auta-
oděný - vaina
odepřít – ava-, min.č. avanë
odér, aroma - holmë
odešlý – lendë
odešlý, zmizelý – vanwa
oděv - vaima
odhad - intya
odhadovat - intya-
odcházet – ettul-
odjet - vanya-, min.č. vannë
odkapávat - liptë-
odkrýt (se) - helta-*
odkud* - mallo
odmítnout – váquet-, avaquet-
odolat – termar-
odolné místo - sarnë
odolný - voronwa, tulca
odplout - lút-
odpočinek – sérë, quildë
odpočinout si - quil-*, ser-
odpočívat - ser-
odpor – yelma
odpor, cítit z něčeho – feuya-
odporný – yelwa, saura, sancë
odporný, hanebný – faica
odpověď - nanquenië
odpustit - avanta-*
odpuzující – yelwa
odříznout, s cílem použít odříznutou část - hóciri-
odříznout, s cílem zbavit se odříznuté části - auciri-
odříznutý od světa - erda
odsoudit (k záhubě) - martya-
odstup - haiyassë
odsunout stranou - hehta-, min.č. hehtanë
odtékat - cel-
odvaha - verië
odvaha („síla srdce“) - huorë
odvážit se - verya-
odvážný - verya, canya
odvolat – enyal-
odvržený - hecil, muž. hecilo, žen. hecilë
ohavný – yelwa, sancë
oheň – nárë
oheň - jako oheň - urúva
ohnivě rudý - culda, culina, narwa
ohnivý - nárëa*, uruitë, urúva
ohnivý (o barvě) - culda, culina
ohnout se – loc-, cúna-, cauta-
ohnutý – cúna
ohrada - panda
ohrazovat - panda-
ochrana - varnassë
ochraňovat – varya-, varna-
ochutnat - tyav-
oko – hen, pl. hendi, 2 hendu
oko, nástraha – neuma
okolnost - ambarma
okouzlení - lúcë
okouzlit - luhta-
okraj - erumë, réna, rína
okurka - colosta
olověný - canuva
olovo - canu
olše - ulwë, uluswë
on – so, konc. –ro
ona - së, konc. -rë
onen, ten, tamten – tana
oni – konc. –lto, ve vyspělé quenijštině –ntë
oni – toi, te
oni; právě oni - entë
ono - ta
onoho den, v ten den – tárë
opačný – nuquerna
opakovat (se) - tatya-
opar – hísë, hísië
opatření - lesta
opásaný - lesta
opět – ata; předp. en-
opevnění, dům, vesnice či město obehnané zdí – opelë
oplakávat - nyéna-, naina-
oplocovat - panda-
opora - tulto
opotřebovat (se) - yerya-
opovážit se - verya-
opovržení - yaiwë
opovrženíhodný – faica
opravdový - anwa, sanda
opustit – hehta-, min.č. hehtanë; auta-, min. čas avánië, oantë, hótul-
opuštění (podst. jm) – hequa
opuštěný - hecil, muž. hecilo, žen. hecilë
oranžová – culuina
orel – sorno, soron, sornë, pl. sorni
Orion – Menelmacar
orosený - nítë
ořezat - rista-
osamělý – eressëa, erda
osamění - erë, eressë
osamocený - erda
osít - rer-, min.č. rendë
oslnivost – rillë, rildë
osm – tolto
osnova a útek (přímé a příčné nitě při tkaní) – lanat
ospalý - murmea, lorda
osoba – quén, pl. queni
osobní – véra
ostatek - estë
ostatní, ti - estë
osten - nassë, erca
ostrov – tol, pl. tolli
ostrý – maica, aica, laica
ostří, čepel - hyanda
ostýchavý - caurëa
osud – ambar, umbar, maranwë, manar, mandë
osud; kruh osudu - Máhanaxar (cizí slovo v Quenye, převzaté a adaptované z Valarin)
osudný - umbarwa
osudový – umbarta, marta
osvětlený - calina
osvětlit - calya-
osvětlovat - calya-
osvítit (bíle) – sil-
ošklivit si – yelta-, feuya-
oštěp – ehte, ecco
ošperkovat (se) - sinquita-
ošuntělý, starý (o věcech) – yerna
otáčet - pel-
otec – atar
otevřený - panta
otevřený, volný (o krajině) - latin, latina
otevřít - panta-
otočený – querna
otočit (se) – ric-
otrok - mól
otvor, díra - assa
ovce – máma
oves - polë
ovinout - vaita-, lia-
ovinout se – loc-
ovládaný – turúna
ovládat – tur-
ovládnutí - túrë
ovoce – yávë
ovoce podobné angreštu, s měkkou dužinou a mnoha semínky - melpo
ovoce podobné jablkům, s pevnou dužinou a mnoha semínky - marin
ovoce podobné třešním a švestkám, a pevnou dužinou a jednou peckou - pio
ovocný strom - marinnë, marindë
ovšem - tancavë
ozářit (bíle) – sil-
ozařovat - alca-
ozdobit (se; šperky) - sinquita-
označit - osteca-
označit, ukázat – tana-
ozvěna - nalla, láma, nallama
ozývat se - lamya-
ozývat se, vracet se ozvěnou - láma-
oženit se/vdát se - vesta-
oživit - envinyata-
ožít - cuy-, cui-
 
P
 
pád – talta, lantë, atalantië
padající – lantala
padat – lanta-, min.č. lantanë, talta-
padlý – atalantëa, talanta
padnout – atalta-, min.č. ataltanë, talat-
pahorek – coron, cumbë, tundo, nóla
pak – apa
pak, potom - ento, tárë
pak, tehdy - san
pálit - usta- (trans.)
pán něčeho – příp. –tar (předp. tar-)
pán, lord – her, heru
paní, lady – heri
panenství - vénë, venessë
panovat – vala-
paprsek světla - alca
pár, sezdaný – veru
parketa - pano
parta - hostar
pařát - racca
pás - lesta
pasák - mavor, mavar
past - neuma
pastevec - mavor, mavar
pastýř - mavor, mavar
pastýřka - emerwen
pátek – menelya
pauza – lár
pavoučí vlákno - lia
pavouk - liantë; úponek
pavučina - ungwë, línë
paže – ranco, pl. ranqui
pec - urna
péct - masta-
peklo - fatanyu
peklo („Železná věznice“) - Angamando
pěna – fallë
pěna, sprška – winga
pěnící – falastala
pěnit – falasta-
perla - marilla
perleť - marilla
pero (psací) – tecil
pero, peří – quessë
pes – huo
pěst – quár, quárë
pěvec - lindo
pevnost - arta
pevnost, opevněné město – osto, os
pevný – norna, tunga, tanca, tulca, tarya
píchat - nasta-
píchnout - erca-
piknik - taran, tarambo
pilíř – tarma
pinie, borovice - hórë
písek – litsë
píseň – lindë, lírë
pískat* - sip-
písmeno – tengwa, pl. tengwar, sarat, pl. sarati
písmeno, znak – tehta, pl. tehtar
píšťala - simpa, simpina
pít - suc-
pití - suxë*
pití, pitka – yulmë
pitka – yulmë
plačící - niermë
plachý - caurëa
plachta (lodní) - tala
plakat - naina-
plamen – nárë
plamen (rudý) – rúnya
plamenný - uruitë
pláň - nanda
planina - nanda
planoucí - uruitë
planoucí nachová - narwa
plášť – collo, vacco
plát - urya-
platan - mapalin
platan, cizí - mapalin varivoitë
platan, křídlatý - mapalin rámavoitë
platan, motýlový - mapalin wilwarinda
platan, rohatý - mapalin tarucca
platan, střapatý - mapalin fatsëvoitë
plátno – lannë
plavba – círa
plavit se – cir-, lút-
plavý - linda
plazivé rostliny – uilë
pláž – falassë
pleso – ringë, moilë
plést, tkát – lan-
pletivo, síť – rembë
plivat - puita-
plně – aqua
plnit (se) – quat-, bud. čas quantuva
plný – quanta
plný (čeho) – inqua, -inqua
plod, malá bobule – piuca
plodit ovoce - yav-
plody – yávë
plochý – lára
plot - panda
plout – cir-, lút-, lutta-, lutu-
plynout – sirya-
plynout, plout - lutta-, lutu-
plynulý - pasta
po (časově) – apa, ep
po (místně) - téra
po, za, přes – pella
pobledlý - marya
pobřeží – falassë, hresta
pobřeží, břeh – hyapat
počáteční - yessëa
počátek - yessë
početný - úvëa
počítat – not-
pod – nu, (no)
pod – undu, předp. undu-, unu-
pod stínem – unuhuinë
poddajný – maxa
podhlavník - nirwa
podíl - cirma
podlaha, vydlážděná - paca
podlaž – talan, pl. talani
podle, podél - téra
podlý – faica
podnět - suilë
podpěra - tulto
podpora - tulto
podrobit si – lav-, min.č. lávë
podřízení, podřízenost - nurmë
podřízený - nurmëa
podstata - talma
poduška - quesset
podzim (brzký) – yávië
podzim (pozdní) - quellë
pohár – yulma
pohasnout - quel-
pohnout (něčím) – rúma-
pohrdání - yaiwë
pochva - vaimë
pojď/te - tula
pojetí (čeho) - nó, noa, pl. nówi
pojit se - nut-
pojmenovat - esta-
pokazit - hasta-
pokažený - hastaina
poklad – harma
poklad, hromada - foa
poklepat – tam-
poklid - sérë
poklonit se - caw-
pokoj - sambë, -san
pokoj, klid - sérë
pokořený – nucumna
pokožka – helma
pokračovat (v cestě) - lelya-, min. č. lendë
pokrm - apsa
pokroucený - hwarin
pokřik (vítězný) – yello
pokřivený - norna, hwarin
pokud - ai (en. if)
pokušení - mailë*
poletovat - hlapu-
polevit - lehta-
polévka – sulpa
políbit - miqu-*
poloviční - perya
polovina - pedrëa
položit (se) - caita-
polštář - quesset, nirwa*
pomáhat - resta-
pomeranč – culuma, culmarin
pomilováníhodný - írima
pomněnka - alfirin
pomoc - restalë
pomoci - resta-
pondělí – elenya
ponížený – nucumna
ponurý, temný – morë
popíchat - erca-
popíjet - salpa-
poprosit - iqua-
popsat - osteca-
popud - suilë
poranění – harwë
poranit – harna-
porazit - undulav-
porodit - nosta-
porostlý stromy - aldarwa
poroučet – vala-
posel – tercáno
poskvrnit - vahta-
poskytnout - lav-
poslat (někoho někam) - menta-
poslat pro – tulta-
posledně, minule – yallumë, yalúmë
poslední – telda, tella, tyelima
poslední rok století – haranyë
poslední, předešlý, minulý – métima
poslouchat - lasta-
posměch - yaiwë
postel - caima
postrašit – ruhta-
posunková řeč – hwermë
posunout – rúma-
posunout, změnit - ahya-
posuzovat - nam-
posvátnost – airë
posvátný – aina
posvětit - airita-
pošetilý - alasaila
pošpinit - vahta-
potkat - omenta-
poté, tenkrát - san
poté - apa
potok – nellë
potom – apa, tárë, san
potom, pak - ento
potom, tenkrát - san
potomek – indyo
potopa - ulundë
potřeba - maurë
potřísnit - vahta-
potulka - ránë
potulný - ránen
poupě - tuima
poušť - erumë
pouto - nútë
pouzdro - vaimë
pouze - erë, eressë
pověsit - linga-
pověst - nyárë
povídat - quet-, min. č. quentë
povodeň - ulundë
povolat – yal-, tulta-
povolat zpět – enyal-
povolit - lehta-
povrch - palmë, palúrë
povyk - nyalmë, rambë, yalmë
povýšení - orosta
pozdraven/i, buď/te - aiya!
pozdravit - áya-
poznání - nólë
pozorovat, dívat se na - yéta-
pozorovat, hlídat – tir-
pozvednout – amorta-
požadavek - iquista
požadovat - iqua-
požehnanost – almarë
požehnaný – mána, aman, almárëa
pracovat, dřít se – móta-
práh – fenda
prach – asto
pralátka - erdë
pramen – ehtelë
pramenit - calpa-
prasklina – sanca
pravák - formaitë
pravdivý, pravý - anwa
právě, nyní, teď – sí, sin, sín
pravidelný - pasta
pravidlo – axan, sanyë
pravý (strana) – forya
pravý, skutečný - anwa
prázdný – lusta, cumna, unqua
prázdný, dutý - ronta, rotwa
princ – cundu
princezna – aranel
prkno - pano
pro – ten, an
probouzející se - cuivëa
probudit (se) - coita-
probudit se k životu - cuy-
probuzení – cuivië
procitající - cuivëa
procitnout - coita-
procitnutí - cuivië
prodloužení - tailë
prodloužený - taina
prodloužit, zvětšit - tai-, tay-
prohlášení – canwa
prohnaný - ruscuitë
prohnilý, odporný – saura
projevit (úctu ap.) - tana-
prokletý - marta
prolhaný- fúrima*
pronásledovat - roita-
pronásledovaný osudem - marta
pronikavý – maica, laica
propadlý smrti - marta
propast – undumë (temná, hluboká), cilya
propíchnout - erca-
propustit - fainu-
prosba - iquista
prosím - iquista
prosinec – Ringarë
prosit - iqua-
prospěch, dobro - alma
prospívající - alya
prospívat - ala-
prostřední - endya, enya
protáhnout (se) - palu-, palya-
protože - an, ten
proud – celumë
proudit – ulya-, sirya-
proudit, svižně - celu-
provázek - lia
prozíravě – apacenyë
prozíravost – apacen
prozíravý - finwa
prst - lepsë
prsten – corma
pršet - ulya-
prudký, rychlý - linta
průchod - tarna
průjezdný, volný (o krajině) - latin, latina
průsmyk - falqua
průvan – yulda, pl. yuldar
první – minya, yesta
první den roku – yestarrë
první linie vojska – nehta
prvotní - essea
pryč od – slovesná předp. hó-
pryč, stranou, za, daleko (příslovce) – oa, oar, öa, öar
přání - írë
přát si, toužit, chtít – mer-, min.č. mernë
přátelský – nilda
přátelství - nilmë
přebývat - mar-
před (časově) - nó, yá
předešlý, minulý, poslední – métima
přední - minda
předpis – namna, sanyë
předpokládat - intya-
představa - intya, nó, noa, pl. nówi
představa, názor (stálý) – selma
představivost – nausë, intyalë
předtím - yá
předurčený – umbarta, marta
předurčit - martya-
předvídání – apacen
předvídavý – apacenya
přechod - tarna
přejet - tara-
přejezd - tarna
přejít - tara-
překrýt – undulav-, min.č. undulávë
překrývat, zastřešovat – untúpa
přemístit – rúma-
přemístit, změnit - ahya-
přemlouvat – horta-
přemýšlet, hluboce - luvu-
přenášet – col-
přendat – rúma-
přenechat - lav-
přenést, změnit - ahya-
přerušit – hat-
přerušit, náhle zarazit – nuhta-
přes – arta
přes, předp. pře- - or
přes, po, za – pella
přes, za – tar
přesahovat vše – lav-, min.č. lávë
přeskočit - halta-
přestat - hauta-
přestávka – lár
přesto - ananta
přesunout – rúma-
přesunout, změnit - ahya-
přesvědčovat – horta-
přetékat - orsir-
převrácený – nuquerna
přezdívka – epessë
přezka - tangwa
příběh - nyárë
příboj – solor, solossë
příbuzenstvo – nossë
příbytek – farnë, mar
příbytek pod zemí – hróta
příčka - hwarma
přidat - onot-
přihodit se - marta- (impers.)
přijít – tul- (utúlien - přišel jsem), túlë, tullë (túlen – přicházel jsem)
příkaz – heren, canwa
přikázání – axan
přikázat – vala-
přikazovat – can-
příkop a hradba - ossa
příkrý - oronta, aiqua
přikrýt – tup-, undulav-, min.č. undulávë
přilba – cassa, carma
příliv - celumë
přimknout se - himya-
přímý – téra
přinášet – col-
přinutit - mauya-
připevnit - tacë-, min.č. tancë
připomínat - enyal-
připoutat - tacë-, min.č. tancë, nut-
připustit - lav-
přísaha – vanda, vérë
přísný - tarya
přístav – lond, londë, hópa
příšerný – rúcima
příště, potom - ento
přít se - costa-
přítel – příp. –ndil
přítel – sermo, nildo
přítmí - lumbë
přítelkyně – sermë, nildë
přivázat - nut-
přivést - tuca-
přivítat - áya-
přivodit konec – metya
přizpůsobivý – maxa
přízrak - ëala, pl. ëalar
přízrak (bez těla) - fairë, pl. fairi
psát – tec-
pták – filit, pl. filici
pták, ptáček – aiwë, filit
pták - malý šarlatový - cirincë; žlutý - ammalë
ptát se – maquet-, min. č. maquentë
pučet - tuia-, tuima-, lohta-
půda, země – cemen
puklina – sanca
puknout – saccat-, min.č. saccantë
půlčík - perino
půle - perdëa
půlelf – Perelda, pl. Pereldar
půlměsíc, srpek - cúnë
pupen - tuima
pustina - ráva
pustit - fainu-
pustý - erda
půvabný – írima, pl. írimë
pyl - malo
 
R
 
racek – maiwë, pl. maiwi
radost – alassë
radost, mít - valina-
radostný – alassëa, almárëa
radovat se - valina-
radovat se v (podzimní) červeni - carnevalina
rachot – rávë
rachotící – rávëa
rákos - fen
rákosí - liscë
rána – harwë
ranný - arinya*
ráno – auressë, arin
rašit - tuia-, tuima-, lohta-
rebel – avar
region, oblast – ména
respekt – áya
ret – pé
réva - liantassë
rmoutit se - nyer-
róba - vaima
robustní – tiuca
rodiče – nostari, sg. nostar, nostaro, ontari, muž - ontaro, žena - ontarë
rodina – nossë
roh (tvarem) – rassë, tildë
roh (na troubení) – róma
roh zvířete – tarca
rohatý - tarucca
rok – loa, pl. loar, löar
rok (dlouhý elfský, 144 let, 52 596dní) – yén, pl. yéni
rok (sluneční) – coranar = loa
rokle – yáwë, cilya
roklina, roklinka - nal, nallë
rosa – rossë
rostlina – olva, pl. olvar
rostliny (plazivé) – uilë
roucho – fana, vaima
rovina - nanda
rovný – téra, arca, lára
rozbít – rac-
rozbít (se) – terhat-, min.č. terhantë, hat-
rozbitý – rácina
rozbřesk – amaurëa (poet.), ára
rozbřesk (hvězdný) – tindómë
rozcuchat (se) - fasta-
rozdělit - hyanda-
rozdělit - cilta-
rozdělit v půli - perya-
rozdělovat - cilta-
rozebírat, dumat - luvu-
rozehřát (se) – ur-, úr-
rozervat – saccat-, min.č. saccantë
rozestřít - panta-
rozetnout - ris-
rozevírat se (díra) – fau-
rozevřít (se) - panta-
rozházet – winta-
rozhodnout (se) - cilta-
rozhodování se - cilmë
rozhovor - oquenië
rozjiskřit - tinta-
rozkošný - melwa
rozkvétat - lohta-
rozlehlý - landa
rozložitý - polda
rozmluva - oquenië
rozpadat se – ruxa-
rozpálený - saiwa
rozpálený – být rozpálený – ur, úr
rozpálit (se) – ur-, úr-
rozpíchat - erca-
rozpínavý - palla
rozpoltit – saccat-, min.č. saccantë
rozprášit (se), rozprašovat (se) – winta-
rozprostírat se – caita-, palu-, palya-
rozptýlit (se), rozptylovat (se), rozprášit – winta-
rozpůlit - perya-
rozsáhlý, objemný – úra
rozsáhlý – palla
rozsévat (např. nenávist) - rer-, min.č. rendë
rozsudek - námë
rozsvítit - tinta-
rozšíření - tailë
rozšířený - taina
rozšířit (se) - palu-, palya-
rozšklebený (díra) – fauca
rozštípnout – hyar-
roztáhnout (se) - palu-, palya-
roztáhnout se - lenu-
roztínat - cir-
roztomilý - írima, melwa
rozum - handelë
rozumět - hanya-, saira-
rozumný - istima, saila, nóla, isqua
rozvíjet se (květy, listy) - lohta-
rozvinout (se) - panta-, palu-, palya-
rozzářit se – tintila-
rozžhnout - tinta-
rudá, ohnivě - narwa
rudý – nasar
ruina - erin
ruka – má, 2 ruce – mát
ruka (hřbet) – cambë
ruka, paže – ranco, pl. ranqui
ruký (příp. –ruký) – -maitë
runa – certa, pl. certar
růže - lossë, losillë
růže, planá - campilossë
ryba – lingwë
ryba (malá) – hala
rybník – ailin, linya, ailo
rychlý - linta, larca, alarca
rypák - mundo
rytíř – roquen
ryzí – poica
 
Ř
 
řád - sanyë
řada, sled – téma, pl. témar
řasa, mořská - felpa, uilë
řasy (mořské) – uilë
řeč, jazyk – lambë
řeč, vznešená - tarquesta
řeka – sírë
řeka, proudící - cellë
řemeslník – samno (tesař), tanno (kovář)
řev - rambë
řezat - ciri-, rista-
řežavé uhlíky - yúla
říct – quet-, min. č. quentë
říct ne – váquet-
říčka - siril
řídit – tur-
říká, řekl – eques
říkám, řekl jsem – equen
říkat – equë, v časování není rozdíl, quet-, min. č. quentë
Říše (Země jako Manwëho království) - Arda
říznout - rista-
říznutí - cirissë
řvát - rama-

Jazyk kočovných kmenů IV.část

Autor: Marina Vista Verde

pozn. Jazyk je všeobecná elfština tak doufám, že nikdo nebude naštvaný

 

Pozdravy	Překlad
Hvězda svítí na hodinu našeho dalšího setkání (setkání dvou lidí)	Elen síla lúmenn' omentielvo
Hvězda svítí na hodinu našeho dalšího setkání (setkání více lidí)	Elen síla lúmenn' omentielmo
Dobrý/-é (den / ráno / večer)	Mára (rë / arin / undómë)
Zdar! Sláva!	Aiya!
Bylo to příliš dávno	Né yonta yárë
Mé srdce zpívá o tom, že tě chce spatřit	Órenya linda cenwelyo
Jsem rád/a, že se setkáváme (2 lidé)	Nányë alassëa omentielvanen
Jsem rád/a, že se setkáváme (více lidí)	Nányë alassëa omentielmanen
Vítej/te!	Mantúlië!
Přátelé!	Nildor! / Nildi!

Rozloučení	Překlad
Dobré větry	Márë súli
Sbohem	Namárië
Nashledanou / Sbohem, do příštího setkání	Namárië, tenn' enomentielva
Uvidíme se...	Tenn' enomentielva
Mnoho pozdravů	Rimbë ayali
Dobrý/-é/-ou (den / večer / noc)	Mára (rë / undómë / lómë)
Úspěšný lov	Alarwa raimë
Ať listy tvého stromu života nikdy nezhnědnou	Nai lassi cuilornelyava úlúmë hestuvar
Nechť se vítr opře do vašich plachet	Nai súlë súyuva lannilyannar
Ať jsou tvé stezky zelené a vánek do tvých zad	Nai tielyer nauvar laiquë ar hwesta aldamolyanna
Ať jsou tvé cesty zelené a zlaté	Nai tielyer nauvar laiquë ar laurië
Mé srdce bude plakat, dokud tě znovu nespatří	Órenya nainuva tenn' encenuva le
Sladkou vodu a lehký smích do našeho příštího setkání	Lissë nén ar moica lálë tenn' enomentielma (enomentielva - mezi dvěma lidmi)
Do příštího setkání	Tenn' ento omentuva le
Až na potom	Tenn' ento

Poklony	Překlad
Kdykoli tě zřím, jsem šťasten	Oi yétanyel nányë alassëa
Jsi mocný válečník	Nályë taura ohtar
Jsi zručný lučišník	Nályë curu quingaro
Jsi krásný/-á	Nályë vanima
Dobře jsi udělal/-a	Carnelyë máravë
Tvá krása jasně září	Vanesselyë silë calimavë
Tvé srdce je jak lví	Indolya ná ve ráva

Urážky	Překlad
Zbabělý(-í) pse (psi)	Úcanya(-ë) huo (huor)
Vlčí hostina (zabitý nepřítel)	Tarambo narmiva
Ptačí cesta (zabitý nepřítel)	Mallë aiwiva
Jdi políbit skřeta (orka)	Auta miquva orco
Nenávidím tě	Tevinyë le
Naslouchej mému smíchu	Lasta lálënyen
Mnoho větrů proudí z tvé pusy	Úvëa súri súyir antolya
Synu hadů (nemilá osoba)	Yondo lócion
Jsi otrokem své představivosti	Nályë mól nausëlyo
Hnusíš se mi	Le feuya nin
Jsi škaredý	Nályë úvanima
Tvá hlava je prázdná	Cárelya ná ronta

Obecné otázky	Překlad
Už jsi (jste) skončil(-i)? Máš(-te) hotovo?	Tellelyë?
Stojíš o (pití / jídlo)?	Merelyë (suxë / apsa)?
Stojíš o trochu (vína / medoviny)?	Merelyë (limpë / miruvórë)?
Zakouzlíš na mě (posílení)?	Istalyë ninna (oturalë)?
Rozumíš(-íte) / Rozumějí mi?	Hanyalyë / Hanyantë nin?
Znám tě (vás)?	Sintanyë tye?
Slibuješ(-jete)?	Vestalyë?
Mluvíš elfsky?	Quetilyë Eldalambenen?
Chceš tancovat?	Merelyë liltien?
Ustupuješ(-jete)?	Lávalyë?
Jak se ti vede (dnes)?	Manen cáralyë (sírë)?
Jak dlouho?	Manen andave?
Jak?	Manen?
Dlouhá cesta?	Anda tië?
Půjdeme (na lov)?	Leluvalmë raimenna?
Jak se jmenuješ? / Jaké je tvé jméno?	Manen estalyë? / Ma ná esselya?
Co děláš?	Ma tánalyë?
Co jsi říkal?	Ma quentelyë?
Co (za to) chceš?	Ma merelyë (ten ta)?
Co jsi dělal?	Ma tannelyë?
Co je to?	Ma ná ta? / Mana ta?
Co je tohle?	Ma ná sinat?
Co?	Ma?
Kdy odcházíme/odcházíš(-te)?	Malúmë autalyë?
Kdy?	Malúmë?
Odkud jsi (jste)?	Mallo nályë?
Kde jsi/jste (byl/-i)?	Massë nályë (nélyë)?
Kam jdeme / jdeš(-te)?	Manna vantalmë / vantalyë?
Kam půjdeme / půjdeš(-te)?	Manna vantuvalmë / vantuvalyë?
Kde se setkáme?	Massë omentuvalmë? (omentuvalvë - 2 lidé)
Odkud to přišlo?	Mallo túles?
Kde je sraz?	Massë ná omentië?
Kde?	Massë?
Který?	Ma?
Kdo je vůdce?	Man ná ingwë?
Co to (je / bylo)?	Ma (ná / né) ta?
Kdo?	Man?

Obecná zvolání	Překlad
Ah! Ach!	Ai!
Hle! Sláva!	Aiya!
Konečně!	Yallumë!
Hle, hory mého domova!	Aiya, oronti márinyo!
Den přišel!	Utúlie'n aurë!
Hle, lide eldarský a Otcové lidí, den přišel!	Aiya Eldalië ar Atanatári, utúlie'n aurë!
Noc míjí!	Auta i lómë!
Den zas přijde!	Aurë entuluva!
Při moři a hvězdách!	Ëares' ar elenis'!
áááá! (Hle!)	Yé!
Ano!	Tancavë!
Ne!	Lau!
Děkuji! Díky!	Hanta!
Děkuji mnohokrát!	Hanta rimbevë!
Je to past!	Ta ná neuma!
Podívej(-te)!	Ela!
Teď!	Sí!
Ó!	A!
Jdi (Jděte) pro to!	Linna ten ta!
Zastav(-te) (to)!	Tapa (ta)!
To bolí!	Ta naiya!
Nechť letní paprsky slunce ozáří břehy a pláže	Nai árë laireo caltuva falassinnar

Obecné příkazy	Překlad
Slyš! Poslouchej!	Lasta!
Nedělej to!	Ava cárë!
Stůj! Přestaň!	Hauta!
Otevři (se)!	Panta!
Á! Našel jsem (to)!	Yé! Utúvienye(s)!
Chvála!	Laita!
Buď(-te) potichu (zticha)	Nai quildë
Zůstaneme zde	Maruvalmë sinomë
Pojď(-te) sem	Tula sinomë
Jdi (Jděte)	Tula
Pojď(-te), sedni(-něte) si k ohni	Tula, hara nárenna
Nezabíjej(-te) (to / ho / ji / je)	Ava maca (ta / so / së / te)
Neměj strach	Ava aista
Chraň(-te) je	Varna te
Pronásleduj(-te) (je / to)	Roita (te / ta)
Dej(-te) mi to	Anta ta nin
Jdi (Jděte) pryč	Auta
Zmiz (-te)	Heca
Následuj(-te) mě	Hilya inyë
Drž(-te) se toho (za mnou)	Himya sina (ni pella)
Spěchej(-te)	Alaca
Zabij(-te) (to / ho)	Maca (ta / so)
Dávej(-te) pozor!	Tira!
Nauč se svá kouzla (zde)	Nola lúcilyar (sinome)
Odpočiň(-te) si tady	Quila sinome
Vezmi (Vezměte) si to	Mapa ta
Řekni(-něte) (mi / nám) ten příběh / tajemství / pověst	Nyara (nin / men) tana quenta / fólë / nyárë
Jdi první	Linna yesta

Ostatní obecné fráze	Překlad
Já nemluvím quenijsky	Úquetin quenyanen
Vypil/a příliš mnoho (vína / medoviny)	Usúciero/rë úvëa rimbë (limpëo / miruvórëo)
Bylo to mé přání	Nés írenya
Až (tady) skončím/-e	Írë telunyë/-mmë (sinomë)
Pojď(-te), jíst a pít na slavnost	Tula, taranna matiën ar suciën
Příchod	Tullë
Hodně štěstí	Host' alassë
Vem(-te) místo	Hara sinomë
Podrž mi to	Mapa sina nin
Jdu do postele (spát)	Lelyan' fumien
Já to (ne-)chci	Lá merenyes
Mám žízeň	Nányë fauca
Jsem tvým služebníkem	Nányë lendur
Nemám zájem	Umin tira
Našel jsem to	Utúvienyes
Mám / Nemám představu (nápad)	Haryan / Umin harya noa
Znám tvou (vaší) sílu v bitvě	Sintanyë tuolya mahtessë
Tvé vlasy září jako zlato	Findesselya cala ve laurë
Pojď se se mnou projít a společně pohlédnout na hvězdy	Tula yo ni vantien ar eleninnar tirien
Miluji tě (vás)	Melinye le
Odlož svůj šat a ulehni na postel!	Helta vaimalya ar caita caimanna!
Chci (odpočívat / spát)	Merenyë sa (quilin' / fumin')
Uchovávám tvé (vaše) dary ve svém srdci	Harminyë annalyar indonyassë
Půjdu první	Linnuvan' yesta
Přeji si (pro-)mluvit	Merenyë sa quetin'
Dal bych si rád nějaké (víno / medovinu)	Merenyë (limpë / miruvórë)
Ustupuji	Lavanyë
Když si přeješ(-jete)	Írë merelyë
(Je/Byla) to má vůle/mé přání	Nés írenya
Pohledný / Ošklivý	Vanima / Úvanima
Můj luk bude zpívat s tvým mečem	Quinganya yolinuva macilelyanen
Mé / Tvé, Vaše (potěšení/přání/vůle)	Írenya / Írelya
Děkuji ti (vám)	Hantanyë len
To nebylo dobré	Úmes mára
Bude toho dost (bude to stačit)	Faryuvas
Nejlepší skřet je mrtvý skřet	Ammára orco ná firin orco
Kosti našich nepřátel se budou lesknout na slunci	Axor cotumolmavar ilcuvar anaressë
Porazíme je v bitvě	Undulavuvalmet' mahtessë
Vítej, můj příteli	Mantúlië, nildonya
Vítej(-te) do mého obydlí	Mantúlië marnyanna
Zklamal(-i) jsi (jste) mě	Quellelyë ni
Tvoje (Vaše) volba	Cilmelya

Kladná oslovení	Překlad
Starodávný/-á(-í/-é)	Yára
Vousatý/-á(-í/-é)	Fangarwa
Nepřítel mého nepřítele	Cotumo cotumonyo
Přítel mého přítele	Nildo nildonyo
Přítel(Přátelé)	Nildo(r)
Malý otec (dospělý trpaslík)	Pitya atar
Láska mého života	Melmë cuilenyo
Milovaný/-á(-í/-é)	Melda(-ë)
Věrný/-á(-í/-é)	Vórima(-ë)
Čestný/-á(-í/-é)	Faila(-ë)
Mocný/-á(-í/-é)	Meletya(-ë); Taura(-ë)
Můj/Má drahý/-á	Meldanya
Můj šampión	Aratonya
Můj/Má přítel/-kyně	Nildanya
Mí přátelé	Nildinyar
Má paní	Herinya
Můj pane	Herunya
Čistý/-á(-í/-é)	Poica(-ë)
Krátký/-á(-cí/-é)	Sinta(-ë)
Velký/-á(-cí/-é)	Alta(-ë)
Udatný/Chrabrý/Statečný/-á(-í/-é)	Verya(-ë), Canya(-ë)
Jasnovidný/-á	Tercenya
Moudrý/-á(-ří/-é)	Nolda(-ë), Istima(-ë)
Pozn.: pokud se příd. jméno používá jen jako samotné oslovení, koncovka není (-ë) ale (-ar)	Např.: Stateční přátelé! = Veryë nildor! ale oslovení Věrní! = Vórimar!

Negativní oslovení	Překlad
Odporný/-á(-í/-é)	Saura(-ë)
Zlostný/-á(-í/-é)	Aharwa(-ë)
Krevsající (pl.)	Sercesusúcala(-ë)
Temný/-á(-í/-é)	Morna(-ë)
Prolhaný/-á(-í/-é)	Fúrima(-ë)
Nechutný/-á(í/-é)	Yelwa(-ë)
Obávaný/-á(-í/-é)	Rúcima(-ë)
Zlý/-á(-í/-é)	Ulca(-ë)
Strašný/-á(-í/-é)	Aica(-ë)
Nepoctivý/-á(-í/-é)	Raica(-ë)
Nepřátelský/-á(-ští/-é)	Cotya-(ë)
Ledový/-á(-í/-é)	Helca(-ë)
Neduživý/-á(-í/é)	Engwa(-ë)
Dravý/Zbrklý/-á(-í/-é)	Hravan(i)
Můj nepřítel (Mí nepřátelé)	Cotumonyar
Starý/-á(-ří/-é)	Yárëa(-ië); Yerna(-ë)
Mlčenlivý/-á(-í/-é)	Quildima
Trýznitel(-é)	Nwalmo(r)
Vzpurný/Neochotný/-á(-í/-é)	Avar(i)
Divoký/-á(-cí/-é)	Hravan(i)

Válečné pokřiky	Překlad
Smrt našemu nepříteli (našim nepřátelům)!	Fírë cotumonyan (cotumonyain)!
Smrt nepříteli (nepřátelům) Elfů!	Fírë cotumon (cotumoin) Eldaron!
Budu tě/vás pronásledovat do smrti a dál	Roituvanyë tye tenn' qualmë ar ento
Smrt skřetům !	Fírë orquin!

Kouzla	Překlad
Mrak smrti	Lumbo fírëo
Rozptyl kouzla	Winta lúci
Duševní rozštěp	Hyanda ósanwëo
Kulový blesk / Ohnivá koule	Corna íta / Nárëa coron
Štít	Turma

Světové strany	Překlad
Sever	Formen
Jih	Hyarmen
Východ	Rómen
Západ	Númen

Povolání	Překlad
Sicco (dosl. "krvavý stín")	Sercelëo
Bard	Lindo
Druid	Taurendil
Hraničář	Taurohtar
Zloděj (dosl. "ruka stínu")	Málëo
Válečník	Ohtar
Šermíř	Macar
Kouzelník	Istar

Rasy	Překlad
Elf	Quendë, Elda (vznešený elf)
Kentaur	Roccatan
Trpaslík	Casar, Nauco
Skřítek	Picinauco
Půlčík, Hobit	Perino
Půlelf	Perelda
Člověk	Atan
Ork, Skřet	Orco

Dny v týdnu	Překlad
Pondělí	Elenya
Úterý	Anarya
Středa	Isilya
Čtvrtek	Alduya
Pátek	Menelya
Sobota	Valanya
Neděle	Ëarenya

Svátky	Překlad
První den roku	Yestarë
Poslední den roku	Mettarë

Zájmena	Překlad
já - mně - můj	ni / konc. -nyë - nin - konc. -nya
ty - tobě - tvůj	le / konc. -lyë - len - konc. -lya
on - jeho	so / konc. -ro - konc. -rya
ona - její	së / konc. -rë - konc. -rya
to - toho	ta / konc. -s - konc. -rya
my - nás - náš	me / konc. -mmë - men - konc. -mma
vy - vás - váš	konc. -lyë - tye - konc. -lya
oni, ony, ona - je - jejich	konc. -ntë - te - konc. -nta
kdo	man
tento, ten apod.	sina
tamten, tamhleten apod.	tana
tito, tyto apod.	sinë
tamti, tamty apod.	tanë

Strom Menoa je starý strom stojící na kraji Ellesméry. Jeho historie není nijak sáhodlouhá, přesto je velice známá a bráná spíše jako pvoěst, než jako pravdu. Dodnes ji matky svým dětem vyprávějí jako pohádku před spaním, avšak nikdo netuší, zda je pravdivá, či nikoli. To může posoudit snad pouze sám strom Menoa a nejstarší elfové, kteří toto období zažili.

Kdysi, v dobách koření a vína, ještě před Elfskou válkou s draky, žila žena jménem Linnëa. V té době ještě byli elfové smrtelníky, jako kterákoli rasa stvořená z masa a kostí. Linnëa zestárla, aniž by kdy našla druha, nebo měla děti, ani neměla potřebu je vyhledávat a raději se věnovala zpívání rostlinám a byla v tomto umění neobyčejně zdatná. Tak tomu bylo až do chvíle, kdy k jejím dveřím přišel mladý muž a okouzlil ji slovy lásky. Jeho náklonnost probudila v část její duše, o které dosud netušila, že existuje - probudil v ní touhu zažít věci, jichž se nevědomky vzdala. Nabídka druhé šance byla příliš lákavou, než aby jí dokázala odolat. Zanechala své práce a zasvětila se mladíkovi a nějakou dobu spolu byli šťastni.

Ale ten mladík byl příliš mladý a začal toužit po družce, která by mu byla věkem bližší. Jednoho dne spatřil mladou dívku a dvořil se jí tak dlouho, až ji získal. A taktéž s ní byl nějakou dobu šťasten.

Když Linnëa zjistila, že ji milenec zavrhl, cítila se tak ponížená a opuštěná, že ze zármutku téměř zešílela. Ten mladík udělal tu nejhorší možnou věc: dal jí poznat chuť plného života a pak jí ho vzal stejně rychle a bez rozmyslu, jako když kohout přeletí od jedné slípky k druhé. Našla ho i s tou ženou a ve své zlosti ho ubodala k smrti.
 

Linnëa věděla, že její čin byl špatný. Také věděla, že i kdyby byla očištěna od viny za vraždu, stejně by se nemohla vrátit ke svému dřívějšímu životu. Život pro ni ztratil smysl. A tak šla k nejstaršímu stromu v Du Weldenvarden, přitiskla se k němu a zpívala píseň, kterou vrůstala do stromu - zřekla se veškeré sounáležitosti s vlastní rasou. Zpíval tři dny a tři noci, a když skončila, stala se jednou z rostlin, které milovala. A od té doby po celá tisíciletí hlídá les...

 

Krásní Elfové

Autor: Missonette Galien

 

Elfové

 

Menoa
Ve Strážném lese elfka žila
mladého elfa milovala.
Linëa to bylo její jméno
přítele měla, říkali si všechno.
On její lásku neschvaloval,
mezi nimi vyrostl z nedorozumění val.
Ten její dobrý přítel Blagden
varoval jí, nevyslyšen.
Lehkomyslný elf mladý byl,
Linëe se však zalíbil.
Blagden jí miloval, dobře jí radil,
se svojí radou však nepochodil.
Linëa mu nevěřila,
za to potom zaplatila.
Ona s elfem začala žít,
on jí však moc dlouho nechtěl mít.
Zhrzená láskou, smutná byla
ve strom se sama vezpívala.
Blagden se vrátil, oni se usmířili.
Oba jinou podobu na sebe vzali.
Byla to jíná než podoba původní,
bílý havran, tak vypadal Blagden nyní.

Lidé

 

Dračí hory
V údolí Palancar žije se poklidně,
nad ním se Dračí hory tyčí nevlídně.
Jsou opředené zlými fámami,
lidé se jich bojí za svými vrátkami.
Že tam prý žijí strašliví tvorové,
že tam prý žijí šelmy hladové.
Kdo se k horám jenom přiblíží,
že prý mu mocná síla nějak ublíží.
Kolují krajem hrozné zvěsti,
kdo se jen přiblíží ztratí štěstí.
Že tam sídlí démoni a šelmy,
toho se bojí každý člověk velmi.
Všichni jsou ve strachu vychováni,
dívky i ženy, kluci, páni.
Zlo v Dračích horách je prý jako doma,
každému kdo tam jde hrozí pohroma.

Trpaslíci

Bohové
Helzvog nás stvořil z kamene,
my se mu proto koříme.
Gûntera, Urur, Sindri, Morgothal,
v pomstě stvořili další formy života
Gûntera stvořil elfy půvabné,
ať jejich magie v zemi zavládne.
Urur a Morgothal, to byli bratři rodní,
stvořili draky, ať elfy s trpaslíky svou silou zneškodní.
Sindri byla bohyně země,
z ní také stvořila to liské plémě.
Jediná Klíf se udržela,
žádnou rasu nevytvořila.

 

Všechny básně zde zveřejněné jsou vlastní tvorba a platí na ně autorské právo Copyright (c)

Jazyk kočovných kmenů I.část

Autor: Marina Vista Verde

pozn. Jazyk je všeobecná elfština tak doufám, že nikdo nebude naštvaný


A
 
a (spojka) – ar
abeceda - tengwanda
aby - yara, sa
agónie – nwalmë, unqualë
agónie, smrt - qualmë
ach! (citoslovce) – ai!
ale – ananta, nan
alej - aldëon
altán – ampano
anebo - var
ano - tancavë (dosl. jistě)
armáda – hossë
armageddon – Ambar-metta
astronom - meneldil
averze – yelma
ať – nai
avšak – ananta, nan
až – írë
až do - tenna
až na, mimo – hequa
 
B
 
baldachýn – telumë
balrog – Valarauco, pl. Valaraucar
balzám - lipsa
báseň – lairë
bát se – rúca-, ruca-; aista-
bavlník - línë
bázeň – áya
bázlivý - caurëa
bdít - tir-
běda! - ai!
bědování - nainië, nairë
bědovat - naina-, nyéna-
bělostný - fána, fánë
bez - ú
bezpečný, zabezpečený – varna (příčestí trpné)
bezstarostný - wilwa
bidlo - tulwë
bílá – fána, fánë
bílý, chladný, bledý – ninquë
bít - palpa-
bitva, boj* - mahta
blaho - almarë, almië
blažený pocit – alassë
blaženost - almarë
blednout - quel-
blednout, umírat - fir-
blednout, ztrácet se (pomalu) – fifíru-
blednutí – quelië
blednutí, ztrácení – fifírula
bledý - marya, isca
bledý, chladný, bílý – ninquë
bledý, matný – néca, pl. néce
blesk – íta, sarco*
bloudit - ranya-, ran-
blyštění čepele - hyandarussë
blyštět se – ita-
blyštivý – itila
bodat - nasta-
bodavý – maica, laica (?)
bodec - nassë
bodlina - erca
bohatství - alma
bohatý, vzkvétající - alya
bochník (kulatý) - cornë
boj - mahta*
bojácný - caurëa
bojová formace – kompaktní – sanga
bojová formace – mužské kopí – nernehta
bojová formace – ochranný štít – sandastan
bojovat – mahta-
bojovník – mahtar
bojovník (s oštěpem) – ehtyar
bolavý - naica
bolest - naicë
bolest, způsobovat - nwalya-
bolestivý - naica
bolet* - naiya-
borovice, pinie - hórë
borůvka, malá bobule – piuca
bota - hyapa
bouře (hluk bouře) – raumo
bouřlivý - verca
božství - valassë
bradka – fanga
brána – ando (velká brána – andon)
bránit, nenechat pokračovat – nuhta-
bránit, znemožnit – stama-
bratr – toron, pl. torni
brilantnost – rillë, rildë
bríza – hwesta, vílë
brnkat - quingi-, tango-
brod - tarna
brož, jehlice – tancil
brzdit, nenechat pokračovat – nuhta-
brzký - arinya*
brzy - rato, arinya*
břečťan - etil
břeh – falassë, hresta
břeh (oblázkový, štěrk) – sarnië
břeh, pobřeží – hyapat
březen – Súlimë
břeh řeky – hyapat
břicho - cumba, cumbo
bříza - versil, silqueléni, silwin
bude – ëuva, nauva, nuva
budiž - nai
budova – ataquë
buď/te pozdraven/i! - aiya!
Bůh – Eru
bujný - verca
buk - neldor, neldorin, feren, fernë
burácející – rávëa
burácení – rávë
bušit - palpa-
bydlet - mar-
býk – mundo, tarucco, tarunco
byl - né
byli - ner, nér
bylo nebylo - yalúmessë, yáressë
bystrý - finwa
být - ná - jsem, jsi, je; nar - jsme, jste, jsou; nai - budiž; né - byl; ner - byli; uin, umin - nejsem=I am not, I do not (1. os. aorist) (min. čas úmë) ávan, ványë - nebudu (I will not); ëa - je, ve smyslu existuje; ná je spíše spona
být (je) – ná (spona), ëa (samostatné sloveso)
být dost - farya-
být chladný - niqu-
být nad něčím – lav-, min.č. lávë
být nejasně vidět - valca-
být šťastný - valina-
bytost - onna
bytost (bez fyz. těla) – ëala, pl. ëalar
bývalý - yara
 
C
 
Cassiopeia – Wilwarin
cele – aqua
celek, všechno - ilúvë
celý – ilqua, ilqa; quanta
cesmína – ercassä
cesta – mallë, pl. maller, tië, pl. tier
cestovat - lelya-, linna- min. č. lendë
cín - latúcen
cínový - latúcenda
cit, cítění (mužské) – hanu
citát - eques, pl. equessi
cítit (vůni/zápach) - holta-
cítit odpor z něčeho – feuya-
co – ma
co? - mannat?
co je – mana
ctitel – melindo
ctitelka – melindë
cuknout - rihta-
 
Č
 
čaj – tye
čára - tecco
čaroděj – istar, pl. istari, sairon
čas – lú
časně - arinya*
časný - arinya*
část - cirma
často - rimbo
častý - rimba
čelisti - anca
čelo vojska – nehta
čepel (nože...) - hyanda
čepel, její třpyt - hyandarussë
černý – morna, pl. mornë
čerstvý - venya, wenya
červ – lókë
červen – Nárië
červenec – Cermië
červený – nasar, carnë
čestný – faila
či - var
čí - mano
čirý – poica
číslo - nótë
číst - cenda-
čistý – poica
člověk – Atan, pl. Atani
člun - luntë
čtverec - cantil
čtvrtek – aldúlya
čtyř- - can-
čtyři – canta
čumák - mundo
 
D
 
dále, pak, potom - ento
daleko - haiya, haira
daleko a široko – palan
daleko, stranou, pryč, za (příslovce) - oa, oar, öa, öar
daleký – haiya, haira
daleký, dálný – vaháya, vaihaiya
dálka - haiyassë
dar – anna, pl. annar
dárce, dárkyně - anto, antë
darebácký – raica
darovat – anta-, bud. čas antuva
dát – anta-, bud. čas antuva
dát dohromady – par-
dát najevo - tana-
datel – tambaro
dav - sanga
dávat – anta-, bud. čas antuva
dávat tvar - tan-
dávat vodu - calpa-
dávno* - yárë
dávno - za dávných časů - yalúmessë, yáressë
dávný - yára
dávný - yárëa, yalúmëa
dcera – yendë, yeldë, příp. -iel
dědic – aryon, haryon, hildë, hildo
definitivní - métima, tyelima
dech - sú, súlë
děkovat – hanta-
děkuji - hanta, hantalë, hantan*
dělat – car-, min.č. carnë; tan-
dělit - cilta-
dělit (se) - hyanda-
delta - etsir
démon – rauco
den – árë, pl árië, aurë, arë, ré, rë; ré (24 hodin, od západu do západu slunce); arya (12 hodin); sana (24 hodin)
den; v ten den – tárë
děs - caurë
deset – cainen
děsit se - aista-
děsivý – rúcima, aica
děsný – rúcima
déšť (jemný) – mistë, timpë
déšť (jemný, rosa) – rossë
devět – nertë
díkuvzdání – hantalë
díky* - hanta, hantalë, hantan
díl - cirma
díra, jáma - latta
díra, otvor - assa
dítě – hína, pl. híni; příp. –hin pro něčí dítě
dívat se na (něco) - yéta-
dívka – konc. –wen
dívka – vendë, wendë
dívka (korunovaná) – riel, riellë
divočina - ráva
divoký – hravan, verca
dlaždice - ambal
dlít - mar-
dlouhý – anda
dlouze – andavë
dnes - sírë
dny, minulé, dřívější – yárë
do, dovnitř – minna, mir
do, na, k - konc. –nna, pl. –nnar
dobro, prospěch - alma, almië
dobrý (morálně) - manë
dobrý (o věcech či skutcích) – mára
docílit - rahta-
dodat - onot-
dodržovat - himya-
dodržující - himba
dohnat koho k čemu - or- (impersonální)
dohromady, spolu - -o, ó-
dokonce – elyë
dokončit – metya-
dokončit (intransitivní) - telu-
dokončit (transitivní) - telya-
dokud - tenna
dolík – unquë
dolů – undu, předp. undu-
domov, dům (někoho, osob...) – már
domněnka - intya
domnívat se - nam-
donucení - mausta
donutit - mauya-
donutit - or- (impersonální)
dopředu, podél - téra
dorazit - rahta-
dorozumívání – centa
doručit – col-
dosáhnout - rahta-
dospělost – vië
dospělý - vëa
dospělý muž – vëo, vëaner
dospět někam, k něčemu - rahta-
dost – fárë
dostačovat - farya-
dostat se někam - rahta-
dostatečný - fárea
dostatek – fárë
došek - tupsë
doušek - yulda, pl. yuldar
dout – súya-
dovednost – curwë, tanwë
dovedný – curu
dovést (někam) - tuca-
dovést do konce – metya-
dovnitř, do – minna, mir
dozadu - předpona nan-
drahokam – mírë, mir
drahý – melda
drak – angulókë
drak (jiskřivý) - fëalókë
drak (ohnivý) – urulókë, pl. urulóki
drak (okřídlený) – rámalókë
dráp - racca
drápatý - raccalepta
dravý - hravan
drobit se – ruxa-
drobný – rincë, pl. rinci, titta
drsný – norna, tarya
dryáda (luční) - nandin
dryáda (lesní) - muž. tavaro, žen. tavaril, pl. tavarni
držet - mapa-
držet, vlastnit – col-
držet se koho/čeho - himya-
držící - himba
držitel – colindo
dřevo - tavar
dřevo, hrubý kus - runda
dřevo, tvarovaný kus - pano
dřímající - lorda
dřímat - muru-
dřímat, snít - lor-
dřímota - murmë
dřít se, pracovat – móta-
dříve - yá
dřívější - yara
dub – norno, nornë, nor
duben – Víressë
duha - helyanta, helyanwë („most na obloze“)
duch – fairë, pl. fairi
duch (obecně) - fairë, pl. fairi
duch (v člověku, osobě) – fëa, pl. fëar
duch lesa - muž. tavaro, žen. tavaril, pl. tavarni
duch luk - nermi, pl. nermir
duch moře - falmar, pl. falmari, falmarin, pl. falmarindi
duch přírody - nandin
dům – coa, car
dumat - luvu-
dunění – rávëa
dunící – rávëa
dusit (se) - quor-
dusný - lumna
duše – fëa, pl. fëar, súlë
duše (metaforicky) – coacalina (světlo domu)
dutina, lůno – súma
dutý - ronta, rotwa, unqua
důvěrný, známý - moina
důvtipný - finwa
dužnatý - sarqua
Dva stromy - žalozpěv pro ně - Aldudénië
dvanáct – rasta
dvojče – onóna, pl. onóni
dvojí - atwa, tanta
dvojitý - atwa, tanta
dvojnásobný - atwa, tanta
dvorec - paca
dvůr - paca
dýchánek - taran, tarambo
dýchat - súya-
dychtit (po něčem) - milya-
dýka – sicil
dým - usquë
džus – sáva
džus (hustý) – pirya
 
E
 
elegie – nainië
elementární - essea
elf – Quendë, pl. Quendi
elf (šedý) – Sinda, pl. Sindar
elf (vznešený) – Elda, pl. Eldar
elf, elfský muž – quendu, pl. quendur
elfka, elfská žena – quendi, pl. quendir
elfové – Minnóna, pl. Minnónar (prvně narození)
elfové a lidé - Eruhíni („děti Eruovy“)
elfové (vznešení) – Tareldar
elfská řeč – Quenya lambë
elfský – Quenderin, Quendian, Eldarin
elfský jazyk – Eldalambë
elfský národ – Eldalië
elfština – Quenya
energie, vitalita, síla – tuo
éter - ilmen
existovat (od přírody nebo z dlouhého vymezného času) - eä
expanzivní - palla
 
F
 
fantazie – nausë, intyalë
fauna - celva
fialka - helinillë
flétna - simpina, simpa
flora - olva
fonetický - hlonítë
fontána - ehtelë
formovat – cat-
foukající – hlápula
foukat, vát – hlapu-, súya-
fyzická hmota – erma, orma
fyzický - sarcuva
 
G
 
gong - tombo
gramatika - tengwesta
 
H
 
had – leuca, lókë
hádat - intya-
hádat se - costa-
hádka - costa
hák – ampa
hala - mardë
harfa – nandë, malá harfa – nandellë
harfeník – nandaro
hasnout - quel-
háv - vaima
helma - cassa
historka - quentalë
hladký - pasta
hlas – óma
hlava – cár
hle! – aiya!
hleď!, hle! – ela!
hledět - cen, bud. č. cenuva
hlídaný, vězněný – manda
hlídač - tirno
hlídání - tirmë
hlídat – tir-
hlídka (abstr.) - tirmë
hliněný - cemina
hloh - ectar, pinectar, pipinectar
hložinka, plod hlohu - piopin, pipin
hluboký - nura, tumna
hluk - nyalmë, yalmë
hluk, burácející, hřmící, rachotící – rávë
hmotný - sarcuva, sarqua
hnědočerný – varnë
hnusný - sancë
hnusit si – feuya-, yelta-
hnusný – yelwa
hodina – lúmë
hodnost - tyellë, pl. tyeller
hojit (se) - envinyata-
hojivá mast - lipsa
hojný – úvëa
holub – cu
holubice – cua
hon - raimë
honit (se; za něčím) - roita-
hora – oron, pl. oronti
horko – úrë
horký - saiwa
horký – být horký – ur, úr
horské jezírko - moilë
hoře - nyérë
hořet - urya-
hořet - usta- (trans.)
hořký – sára
hospodářství - osta
hostina - taran, tarambo
houba – hwan, pl. hwandi, telumbë
houf - sanga
hra - tyalië
hra na lyru - salmë
hradba – ramba
hradba a příkop - ossa
hrách - orivainë
hrana - rína
hranice – réna, rína
hrát na harfu – nanda-
hrát na píšťalu - sip-
hrbáč - cauco
hrbatý - cauca
hrdina – callo
hrdlo – lanco
hrnčíř – cemnaro
hrob – noirë, pl. noiri, sapsa
hrobka – noirë, pl. noiri
hromada - cumbë, hahta
hromobití - raumo
hrot - nasta
hrozen (květů) - wingë
hrozit se - aista-
hrozný – aica, rúcima, sancë
hrubý – tarya
hrůza - caurë
hrůza - ossë
hřát – ur-, úr-
hřbet ruky – cambë
hřeb, hřebík - taxë
hřmění – rávë
hřmící – rávëa
hučet (vítr) - lausta-
hudba – lindalë, lindelë
hvězda – elen, pl. eleni
hvězdné světlo - ilmë
hvězda (poet.) – él, éli
hvězdný – elenya, elda, elena
hvozd - taurë
hybná síla, muž činu – tyaro
hýření, pitka – yulmë
hyzdit - hasta-
 
CH
 
chaluha - felpa, uilë
chápající - handa
chápat - hanya-
chápavý - handa
chladný – ringa
chladný (být chladný, o počasí) – nicu-, niqu-
chladný, neúprosný – sincahonda
chladit - nicu-, niqu-
chlapec – seldo
chléb – masta
chodidlo – tallunë
chodit – vanta-, linna-, lelya-, min.č. lendë
choroba – quámë, lívë
chorý - laiwa
chovat odpor – yelta-
chrabrost - cánë
chrám - corda
chránit – varya-, varna-
chrpa - menelluin
chřadnout - hesta-
chtíč - mailë
chtít, toužit, přát si – mer-, min.č. mernë
chtít jít - mína-; (nějakým směrem nebo na nějaké místo) (wish to go) - mínanyë fumien = chci jít spát
chtivost - milmë, mailë
chtivý - mailëa
chumel - loctë
chutnat - tyav-
chuť – tyávë, pl. tyáver
chválit – laita-
chvat – rimpë, hortalë, hormë
chvátat - alac-
chvatný – tyelca
chvíle* - lúmë
chytit, lapit do pasti - atsa-
chytnout, uchopit - mapa-